12. září 2019 14:44 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Přes půlku Poláků je pro odškodnění od Německa za škody z druhé světové války

Polští vojáci. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Polští vojáci. | foto: Wikimedia/Apoloniusz Zawilski

Varšava Více než polovina Poláků (58 %) si myslí, že Německo by jejich zemi mělo vyplatit odškodnění za škody napáchané za druhé světové války. Vyplynulo to z průzkumu, který zveřejnil bulvární list SuperExpress. Polsko čekají za měsíc parlamentní volby a podle agentury DPA by se otázka odškodnění za škody napáchané nacisty v Polsku mohla pro vládnoucí národně-konzervativní stranu Právo a spravedlnost (PiS) stát jedním z volebních témat.

S tím, že Německo má vyplatit Polsku odškodnění za druhou světovou válku, nesouhlasí 18 % Poláků a 24 % dotázaných uvedlo, že nevědí.

„Poláci si kladou otázku, jak to je možné, že sousedi, kteří jsou jednou z nejbohatších zemí světa, nás vyrabovali, zavraždili miliony našich lidí a nenesli za to žádné následky,“ řekl SuperExpressu Arkadiusz Mularczyk (PiS), který vede parlamentní skupinu, jejímž úkolem je vypracovat odhad výše odškodnění za válečné ztráty v Polsku. Zprávu by měla mít hotovou na podzim.

V minulosti polská vláda mluvila o 850 miliardách dolarů (asi dvacet bilionů Kč). Při příležitosti 80. výročí začátku druhé světové války o polských požadavcích ohledně odškodnění ze strany Německa mluvili premiér Mateusz Morawiecki i prezident Andrzej Duda.

Historik a odborník na německo-polské vztahy Antoni Dudek ale varuje, že polské naléhání na Německo, aby zaplatilo za válečné škody, povede k radikálnímu zhoršení vztahů mezi Berlínem a Varšavou. „Tato záležitost je součástí politického boje,“ řekl SuperExpressu. „Němci nezaplatí a my nemáme nástroje, jak je k tomu donutit,“ dodal.

Německá strana považuje otázku válečných reparací za uzavřenou. Připomíná, že Polsko se nároků na reparace a odškodnění v minulosti opakovaně zřeklo: nejprve v roce 1953, pak v roce 1970 při uzavření smlouvy o německém uznání polské západní hranice na Odře a Nise, jakož i při potvrzení polské hranice při sjednocování Německa na přelomu let 1989 a 1990.

ČTK