On-line reportáž si prohlédněte ZDE
Džochar je podle serveru Russia Today registrován na ruské sociální síti VKontakte (v kontaktu), kde je jako jeho bydliště uveden Boston. Podle dostupných informací studuje na škole Cambridge Rindge & Latin School na bostonském předměstí a v roce 2011 obdržel stipendium. Cambridgeská škola zmiňuje Džochara jako sportovce měsíce za únor 2011. Podle informací na VKontakte chodil v letech 1999 až 2001 do školy v Machačkale, hlavním městě jihoruského Dagestánu. Podle stanice NBC získal americké občanství 11. září loňského roku.
Status uprchlíků
Podle zástupkyně machačkalské školy Iriny Bandurinové, citované RT, se jeho rodina do dagestánské metropole v roce 2001 přistěhovala z Kyrgyzstánu; tam se v roce 1993 Džochar narodil. Mladík prý v Dagestánu chodil do školy necelý jeden školní rok, než se rodina, která požívala v Rusku statusu uprchlíků, vystěhovala v březnu 2002 do USA. Podle Bandurinové nevzbuzoval Džochar mezi učiteli žádný zvláštní dojem. Rodina byla podle Bandurinové čečenské národnosti a měla čtyři děti: bratří měli dvě sestry - Aminu a Bellu. Podle agentury Interfax Čečensko popřelo jakékoli spojení s Carnajevovými.
Čtěte více o zásahu na prestižní univerzitě |
"Ty osoby, které byly obviněny ze zločinů v Bostonu, nemají s Čečenskem vůbec nic společného," citoval Interfax Alviho Karimova, mluvčího čečenského prezidenta Ramzana Kadyrova. Karimov řekl, že podle poznatků čečenských bezpečnostních služeb rodina již před lety vycestovala z Ruska a potom určitou dobu žila v bývalé středoasijské sovětské republice - v Kazachstánu -, odkud pak vycestovala do USA.
V Dagestánu, který sousedí s Čečenskem, ředitel jedné ze škol v Machačkale Temurmagomed Davidov potvrdil, že bratry během jejich krátkého pobytu znal. Jejich uprchlická rodina podle něj region opustila v roce 2002. Dagestánské ministerstvo vnitra uvedlo, že nemá žádné poznatky o nějaké trestné činnosti Carnajevových.
Útočníci v kradeném voze ujížděli z kampusu MIT (modře) do rezidenční čtvrti Watertown (červeně), kde policisté jednoho z nich zastřelili.
Džochar o sobě na serveru VKontakte uvádí, že mluví rusky, anglicky a čečensky, za své osobní priority označuje kariéru a peníze, a tvrdí, že věří v islám. Na Džocharově stránce jsou odkazy na videa bojovníků v syrské občanské válce, na islamistické internetové stránky i na weby, vyzývající k nezávislosti Čečenska na Rusku. Toto území se v 90. letech dvakrát neúspěšně pokusilo o osamostatnění.
Jak mučím svého bratra
Video označené titulkem "Jak mučím svého bratra" ukazuje jeho nyní již mrtvého bratra Tamerlana, jak se směje a napodobuje přízvuky různých etnických skupin na Kavkaze. Na stránce se objevují i vtipy, kupříkladu "Auto jede s Čečenci, Dagestánci a Inguši. Kdo řídí? Odpověď zní: policie." Podle VKontakte naposledy Džochar navštívil svou stránku z mobilního telefonu krátce před výbuchy v Bostonu.
Po zjištění, že šlo o pravděpodobného pachatele masakru, začaly jeho profil zaplavovat odsuzující ruskojazyčné komentáře.
Policie má ve městě Watertown k dispozici i zařízení na ničení bomb.
Džocharův bratr Tamerlan se také projevil na internetu, kde si stěžoval, že v USA nikoho nemá: "Nemám tady jediného přítele, nerozumím jim." Byl velmi zbožný, přestal pít alkohol a kouřit, protože mu to prý Bůh zakázal. Jeho oblíbený film byl Borat. Na internetu se objevila na soukromém blogu série jeho fotografií s popisky, které dávají nahlédnout do jeho minulosti a představ.
Tamerlan prý začal studovat techniku na vysoké škole, ale studium na semestr přerušil, aby se mohl věnovat boxu. V tomto sportu zastupoval Novou Anglii v kategorii těžké váhy na mistrovství USA v Salt Lake City. Snil o tom, že v případě vítězství v dostatečném množství zápasů by se mohl dostat do amerického olympijského týmu, díky čemuž by se konečně stal naturalizovaným Američanem. Za USA byl ochoten boxovat spíše než za Rusko, jehož součástí Čečensko je, ledaže by se jeho původní vlast stala samostatná.
Policisté zasahují ve Watertownu.
