„Můžeme potvrdit, že švédské úřední osoby byly na palubě plavidla, aby provedly příslušná opatření související s vyšetřováním,“ uvedl mluvčí švédské policie Johan Wikstrom. Další podrobnosti k incidentu však odmítl poskytnout.
Podmořský kabel mezi Lotyšskem a Švédskem byl poškozen v neděli brzy ráno ve švédské výlučné ekonomické zóně. Lotyšské úřady krátce poté uvedly, že se to stalo pravděpodobně v důsledku „vnějšího vlivu“. Do záležitosti se vložilo NATO, které spustilo monitorování Baltského moře poté, co už k podobnému incidentu došlo o Vánocích.
Švédská generální prokuratura nařídila v rámci vyšetřování zadržení lodi. Provozní data o námořní dopravě v Baltském moři ukázala, že plavidlo švédské pobřežní stráže ještě v neděli eskortovalo velkoobjemovou loď Vezhen k švédským břehům, kde později zakotvila. Loď Vezhen, kterou zaregistrovala do své flotily bulharská lodní společnost Navigation Maritime Bulgare, plula nad místem, kde byl optický kabel poškozen, v neděli v 1:45 SEČ.
Kapitán lodi Aleksandar Kalčev připustil, že Vezhen mohla kabel poškodit. Tvrdil, že jedna z lodních kotev spadla na mořské dno v silném větru. Žádný „zlý úmysl“ v tom však podle něho nebyl.
„(Členové posádky) dostali instrukce, aby spolupracovali s úřady. Nikdo nehrotí situaci a tak je nadále klidná,“ řekl kapitán agentuře Reuters. Dodal, že posádka byla zadržena pod hrozbou použití zbraně.
Mluvčí švédského meteorologického a hydrologického institutu uvedl, že v neděli v ranních hodinách vanul v oblasti u Gotlandu vítr o rychlosti asi osmi až deseti metrů za sekundu.
„To není příliš silný vítr. Je to hluboko pod hranicí 14 metrů za sekundu, která je prahem pro vyhlášení varování před vichřicí,“ řekl mluvčí agentuře Reuters a dodal, že ani vlny nebyly příliš vysoké.
Z televizních záběrů švédské televize TV4 je patrné, že loď Vezhen nyní kotví asi deset kilometrů jižně od námořní základny Karlskrona v jižním Švédsku. Jedna z kotev plavidla jeví známky poškození.
Mluvčí švédské pobřežní stráže uvedl, že zadržená loď kotví jižně od ostrova Aspo nedaleko Karlskrony a že pracovníci pobřežní stráže jsou od nedělního večera na palubě lodi a vedou na ní vyšetřování.
NATO minulý týden oznámilo, že v Baltském moři rozmístí fregaty, hlídková letadla a námořní drony, aby pomohlo chránit kritickou infrastrukturu. Zároveň si vyhradilo právo zakročit proti lodím podezřelým z toho, že představují bezpečnostní hrozbu.
Od roku 2023 byla v oblasti poškozena desítka kabelů, což se dotklo Estonska, Finska, Švédska, Německa a Litvy. Nejméně dva incidenty se týkaly lodí, které byly později obviněny z vlečení kotev po mořském dnu.
Naposledy 25. prosince byly v Baltském moři poškozeny dva kabely. Následující den finská pohraniční stráž vstoupila na palubu ruského tankeru Eagle S a odplula s ním do finských vod. Finské úřady mají podezření, že posádka lodi kabely poškodila záměrně kotvou, kterou za sebou táhla. Poškodilo se finsko-estonské elektrické vedení Estlink 2 a čtyři telekomunikační kabely.
„Nevěřím na náhody, pokud jde o časté případy poškození podmořské infrastruktury v Baltském moři,“ uvedl estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna v příspěvku na sociální síti X po informaci o tom, že opět došlo k přetržení kabelu.
