Už minulý týden se objevily spekulace, že armáda chystá převzetí moci. Ta ale ještě v sobotu odmítla, že by plánovala převrat.
‚Armáda chce uvrhnout zemi zpět do diktatury, protestujte.‘ Barmská vůdkyně v prohlášení reagovala na převrat |
Mluvčí vládní strany Národní liga pro demokracii (NLD), kterou vede někdejší disidentka Su Ťij, v noci na pondělí agentuře Reuters řekl, že Su Ťij, prezident Win Myin a další přední činitelé byli zadrženi v časných ranních hodinách místního času a že očekává i své zatčení. Vyzval obyvatele země, aby nejednali unáhleně a konali v souladu se zákonem. Poté už se ho agentuře Reuters nepodařilo kontaktovat.
Facebook smazal rozlehlou síť čítající stovku účtů napojených na ruskou vojenskou rozvědku, Írán či Barmu |
Server BBC posléze s odvoláním na svého zpravodaje v jihovýchodní Asii uvedl, že na ulicích barmské metropole Neipyijta i největšího města země Rangúnu jsou vojáci. Poté začaly přicházet zprávy, že v obou městech je přerušeno telefonní a internetové spojení.
V listopadových volbách získala většinu v barmském parlamentu stejně jako v roce 2015 strana NLD. Největším soupeřem jí opět byla Strana svazové soudržnosti a rozvoje, kterou založili bývalí vojáci a představitelé vojenské junty, jež vládla Barmě pět desítek let. Podle armády ale hlasování doprovázely rozsáhlé podvody a vojáci proto žádali revizi volebních výsledků. Volební komise pochybení odmítla.
Tisková agentura Kjódó napsala, že Su Ťij je v domácím vězení v hlavním městě Neipyijtu. Armáda podle mluvčího slíbila „svobodné a čestné pluralitní všeobecné volby“, po nichž moc předá vítězné straně. O časovém rámci takových voleb se ale nezmínila.
Junta už provedla čistky ve vládě. Uvolnila 24 ministrů a náměstků a na jejich místa jmenovala 11 nástupců. Změny se týkají ministerstev vnitra, obrany, zahraničí, financí, zdravotnictví a informací.
Řada zemí, včetně USA, a také generální tajemník OSN nebo organizace na ochranu lidských práv Amnesty International dali najevo znepokojení nad zprávami o převratu v Barmě a vyzvali armádu k propuštění Su Ťij i dalších politiků.
V Barmě objevili dosud neznámý druh opice, byl prohlášen za kriticky ohrožený |
Kvůli tažení armády v roce 2017 po útocích rohingských ozbrojenců na policejní stanoviště uprchlo z Barmy přes 700 tisíc příslušníků této menšiny. OSN označila razie proti Rohingům za etnickou čistku. Kvůli tomu, že masakrům Rohingů nezabránila, čelila kritice i Su Ťij, která je od roku 2016 de facto šéfkou vlády. V zemi, která má na 55 milionů obyvatel, ale má ale stále velkou moc armáda, která mimo jiné jmenuje čtvrtinu členů parlamentu a může blokovat změny ústavy.
Nyní pětasedmdesátiletá Su Ťij si získala mezinárodní respekt bojem za demokracii ve své zemi, kvůli němuž ji vojenská junta dlouhé roky držela v domácím vězení. Za tento boj získala řadu ocenění včetně Nobelovy ceny za mír (1991), na kterou ji navrhl bývalý československý a český prezident Václav Havel. Loni ale například vedení Evropského parlamentu Su Ťij formálně vyloučilo z komunity nositelů Sacharovovy ceny za svobodu myšlení, kterou získala v roce 1990; důvodem vyloučení bylo, že podle europarlamentu dostatečně nebránila násilnému útlaku Rohingů.
Česká reakce
Česko odsuzuje vojenský převrat v Barmě, kde armáda v pondělí vyhlásila výjimečný stav poté, co zadržela šéfku vlády Do Aun Schan Su Ťij, prezidenta Win Myina a některé další politiky. Uvedlo to na twitteru ministerstvo zahraničních věcí. Zároveň vyjádřilo podporu legitimnímu vedení země a vyzvalo k okamžitému propuštění zadržených a k respektu výsledků listopadových parlamentních voleb.
Česko odsuzuje vojenský převrat v Myanmaru. Vyjadřujeme naši podporu legitimnímu vedení země a vyzýváme k jejich okamžitému propuštění, stejně jako k respektu výsledků parlamentních voleb z listopadu 2020.
— MZV ČR (@mzvcr) February 1, 2021
Armáda své kroky zdůvodnila podvody při loňských volbách, v nichž podle oficiálních výsledků vyhrála vládní strana nositelky Nobelovy ceny za mír Su Ťij. Dnes se mělo konat ustavující zasedání nového parlamentu.
Převrat v Barmě odsoudila řada zemí
Spojené státy, Austrálie či generální tajemník OSN vyjádřily znepokojení nad zprávami o převratu v Barmě a vyzvaly barmskou armádu k propuštění šéfky tamní vlády Do Aun Schan Su Ťij i dalších politiků. Informovaly o tom agentura AP a Reuters. K propuštění Su Ťij a jejích kolegů vyzvala i organizace Amnesty International (AI). Japonsko, Indie či Singapur doufají v demokratický dialog, naopak Thajsko označilo převrat ze „interní věc“ Barmy.
„Zatčení Aun Schan Su Ťij a dalších politiků je extrémně alarmující,“ uvedla regionální zástupkyně AI Ming Juová. Odsoudila také vypnutí telefonního a internetového spojení, navíc v době kdy Barma také bojuje s epidemií covidu-19.
Zadržení šéfky nositelky Nobelovy ceny za mír Su Ťij a další barmských politiků odsoudil i generální tajemník OSN António Guterres. Jeho mluvčí Stéphane Dujarric uvedl, že takový vývoj je vážnou ranou demokratickým reformám v zemi, a vyzval velení barmské armády, aby respektovalo vůli barmského lidu a lidská práva a základní svobody.
„Vyzýváme barmské vojenské velení, aby propustilo všechny vládní činitele a lídry občanské společnosti a respektovalo vůli barmského lidu tak, jak byla vyjádřena v demokratických volbách 8. listopadu,“ citovala Reuters šéfa americké diplomacie Antonyho Blinkena.
Spojené státy jsou znepokojeny zprávami, že barmská armáda podkopává přechod země k demokracii a že zatkla šéfku vládu Aun Schan Su Ťij a další civilní představitele Barmy,“ uvedla v prohlášení mluvčí Bílého domu Jen Psakiová. Dodala, že prezident Joe Biden je o situaci informován.
„Spojené státy odsuzují jakýkoli pokus změnit výsledek nedávných voleb či znemožnit přechod Myanmaru k demokracii, a podniknou kroky proti těm, kteří jsou za tyto činy zodpovědní,“ pokračuje prohlášení Bílého domu. Myanmar je novější označení pro Barmu.
Také australská ministryně zahraničí Marise Payneová vyzvala k propuštění šéfky barmské vlády Su Ťij a dalších barmských politiků a podpořila výsledky listopadových parlamentních voleb v Barmě.
Japonsko v pondělí apelovalo na Barmu, aby nepřerušovala demokratický vývoj v zemi. „Je důležité, aby příslušné strany vyřešily situaci pokojně dialogem a v souladu s demokratickým procesem,“ uvedl hlavní tajemník japonské vlády Kacunobu Kató. Podobně se vyjádřil i Singapur a Indii, jejichž ministerstva zahraničí rovněž vyzvaly k dialogu a demokratickému řešení.
Indonésie v pondělí vyzvala všechny strany v Barmě, aby se držely demokratických principů a ústavní vlády. „Všechny volební rozpory by měly být vyřešeny v souladu s existujícími právními mechanismy,“ uvedlo v prohlášení indonéské ministerstvo zahraničí.
Thajský vicepremiér Pravit Vongsuvan na dotaz novinářů ohledně převratu v Barmě odpověděl, že je to „jejich vnitřní záležitost“. Ve stejném smyslu se vyjádřily také Filipíny, které mají větší obavu o bezpečí svých obyvatel v Barmě, než o samotné dění v zemi. „Události v Barmě jsou vnitřní záležitostí, do které se nebudeme vměšovat,“ uvedl mluvčí prezidentského úřadu.
