Lidovky.cz: Jaké jsou Sísího vyhlídky v nadcházejících prezidentských volbách?
To, že se Sísí stane prezidentem Egypta, je v podstatě jisté, mezi kandidáty není nikdo, kdo by ho mohl ohrozit. Kandiduje například Hamdín Sabahí, který se v předchozích volbách, v nichž zvítězil Muhammad Mursí, umístil jako třetí. Jenže Sabahí je silně levicový politik, takže jeho šance jsou v současných podmínkách minimální.
Lidovky.cz: Jak vysoká volební účast se očekává?
S přesnými čísly jsem se zatím nesetkala, ale odhaduji, že hlasovat bude nadpoloviční počet voličů, přestože Muslimské bratrstvo vyzývá své věrné k bojkotu a nemálo Egypťanů je stávající politickou situací znechuceno.
Lidovky.cz: Počítejme tedy se scénářem, že Sísí zvítězí. V čele Egyptu tedy opět stane bývalý voják. Znamená to, že se Egypt definitivně vrací k osvědčenému modelu vlády armády? Co můžeme od Sísího čekat?
Armáda Egyptu vládla už od Násira (Gamál Násir, prezident v letech 1956-1970; v roce 1952 řídil vojenský převrat, jenž svrhl krále Farúka I. a nastolil republiku, pozn. red.). Všichni následující prezidenti až do Mursího byli vojáci, přičemž žádný z nich se před nástupem do funkce nevzdal uniformy, Sísí je první. Nemyslím si však, že Egypt se za jeho vlády vrátí ke stejnému typu vojenské diktatury, jaká zemi vládla před revolucí. Vylučují to už změny ústavy, které armádě sice ponechávají zvýšené pravomoci v obranných otázkách, ale nepovolují jí absolutní moc nad civilní politikou. Další významný rozdíl mezi Mubarakem a Sísím je v to, že Sísí chce z Egypta vytvořit silnou a nezávislou zemi, vymanit jej z područí Spojených států. Jasné indicie nabídla například jeho nedávná návštěva Moskvy, během níž Putin posvětil jeho prezidentskou kandidaturu. A konečně: Sísí, který se otevřeně hlásí k Násirovu odkazu, je připraven přerozdělovat majetek lidem, tedy aspoň to teď deklaruje.
Generál Abdal Fattáh Sísí (vlevo) na oficiální návštěvě Moskvy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Ať žije Sísí! Generál Sísí se u Egypťanů těší velké podpoře.
Lidovky.cz: Egypt se ovšem potýká s hlubokou ekonomickou krizí...
Je pravda, že Sísí ve svém středečním projevu v podstatě přiznal, že téměř není co přerozdělovat, a hovořil o nutných hospodářských reformách, které to mají změnit. Podle analýz jeho řeči bylo nejčastějším slovem „naděje“ a v těsném závěsu za ní „tvrdá práce“, následovaly „stabilizace“ a „boj proti teroru“, a až na úplném konci té statistiky se nacházejí nějaké ty zmínky o demokracii.
Lidovky.cz: Co si pod oním „bojem proti teroru“ představit? Jedná se o teroristy v pravém slova smyslu, nebo stoupence Muslimského bratrstva, proti nimž nyní tvrdě zasahují egyptské soudy?
V egyptské realitě to opravdu nejdříve byl boj proti klasickým teroristům, kteří stojí za atentáty na oficiální místa či autobusy s turisty, nicméně před dvěma měsíci nechal generál Sísí na seznam teroristických organizací zapsat celé Muslimské bratrstvo. Nynějším zdůrazňováním boje proti terorismu tedy nejsou míněni jen atentátníci, ale politický islám jako takový. Svým způsobem nás to opět vrací do 50. let k Násirovi, jenž se s Muslimskými bratry vypořádal velmi podobným způsobem.
Lidovky.cz: Tím se dostáváme k nedávnému verdiktu egyptského soudu, který poslal na smrt 529 Mursího přívrženců, další stovky lidí na rozhodnutí soudu ještě čekají. To je přece obrovské číslo...
Nebudu popírat, že vypadá děsivě. Jenže z toho ve vězení sedí, tuším, 139 lidí, zbytek je venku na kauci a na útěku. Navíc teď přijde velká vlna odvolání a je otázka, kolik lidí bude nakonec popraveno. Důležitý je také regionální kontext – před přibližně dvěma týdny zařadila Muslimské bratrstvo mezi teroristy i Saúdská Arábie, která káhirskou vládu zásobuje miliardami a drží ji tak nad vodou. Nám se ten verdikt může jevit jako šokující a drakonický, ale z hlediska Blízkého východu a tamních vazeb je vcelku logický, podle hesla „My přitlačíme na Muslimské bratrstvo a vy nám za to dáte miliardy.“ Jaký bude přesný výsledek, to si opravdu netroufám předpovědět, ale domnívám se, že konečný počet popravených nebude ani zdaleka tak vysoký.
PSALI JSME: |
Lidovky.cz: Jaký bude postoj režimu k liberálním aktivistům, hybatelům egyptské revoluce, jež v roce 2011 svrhla Mubaraka? A co vlastně z ideálů revoluce zbylo?
Zásadní otázka. Podle mne nic moc. Mnozí z těch aktivistů, ikon Tahríru, byli mezitím uvězněni, jejich hlas je v dnešním Egyptě utlumený. Na druhou stranu, a to se opět dostáváme k těm monstrprocesům se stoupenci Bratrstva, levicoví aktivisté jsou nyní z vězení propouštěni. Vláda se teď zjevně zaměřuje na boj proti politickému islámu a tu mladou revoluční generaci chce uklidnit a naklonit si ji na svou stranu, ukázat jí, že za skutečného nepřítele považuje někoho jiného. Ovšem co to v praxi bude znamenat pro ideály revoluce, to si asi budeme muset počkat.
Lidovky.cz: V souvislosti s tím se nevyhneme otázce, jak bude Sísí nakládat s občanskými svobodami?
Pravděpodobně se to nebude příliš lišit od situace, která v zemi panuje už nyní: to znamená, že pokud nevystupujete proti generálu Sísímu, máte klid. Na tom se asi nic zásadního nezmění. Faktem je, že Egypťané za několik posledních měsíců mění pohled nejen na dění v Egyptě, ale i v celém regionu. Po sérii atentátů, jíž si v uplynulé době prošli, například dnes už většinově podporují syrského prezidenta Asada a jeho boj proti islamistům. A co se občanské společnosti týče... když mluvím se svými tamními přáteli a známými, v podstatě se shodují na jednom: demokracie jako taková už není tím hlavním cílem. Důležitá je osobní bezpečnost a stabilizace ekonomiky. Pokud se tohle Sísímu podaří, myslím si, že se v očích velké části Egypťanů stane doslova všemocným bohem a v ostatních sférách si bude moci dělat, co jen se mu zlíbí.
Od Násira k Mursímu (archivní reportáž):
