Ukrajinské síly zajaly dva severokorejské vojáky na začátku loňského roku poté, co je Rusko nasadilo v západoruské Kurské oblasti. Vojáci podle Jonhapu vyjádřili přání odejít do Jižní Koreje.
„Oba prezidenti se shodli, že otázka severokorejských (válečných) zajatců na Ukrajině bude řešena v souladu s mezinárodním právem a humanitárními zásadami, přičemž budou respektována jejich přání,“ řekla k tomu mluvčí jihokorejského prezidenta Kang Ju-čung.
„Zásada nenavracení podle mezinárodního práva zakazuje státům vracet nebo vyhošťovat osoby do země, kde by jim hrozilo pronásledování nebo závažné porušování lidských práv,“ dodala.
Prezident I vysvětlil plán pomoci Zelenskému. Ten vyjádřil vděčnost a naději, že se podaří co nejdříve ukončit válku a obnovit mír na Ukrajině prostřednictvím úzké spolupráce s mezinárodním společenstvím, včetně Jižní Koreje.
Ukrajinský prezident také doufá, že jihokorejská vláda a firmy budou i nadále věnovat pozornost poválečné obnově napadené země, dodala Kang.
O ochotě přijmout severokorejské válečné zajatce mluvilo 23. června také jihokorejské ministerstvo zahraničí, které je nechce nechat repatriovat do Ruska či KLDR proti jejich vůli.
I Če-mjong se letošního summitu účastnil jako představitel jedné z partnerských zemí Severoatlantické aliance, zatímco Zelenskyj se akce zúčastnil, aby vyzval k přijetí Ukrajiny do NATO.
Jihokorejský poradce pro národní bezpečnost Wi Song-lak v úterý řekl, že Soul se u příležitosti Iho účasti zavázal poskytnout Ukrajině pomoc ve výši 100 milionů dolarů (přes 2,1 miliardy korun), aby tím demonstroval svůj závazek k mezinárodnímu míru a bezpečnosti.
KLDR podle jihokorejských, ukrajinských a západních představitelů vyslala do bojů po boku Ruska v Kurské oblasti přibližně 14 000 až 15 000 vojáků. Podle informovaných činitelů utrpěly severokorejské jednotky těžké ztráty a v bojích možná zahynulo přes 6000 vojáků. Moskva ani Pchjongjang tato čísla nepotvrdily.
