Pátek 21. ledna 2022, svátek má Běla
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Svět

Prezidentem Chorvatska bude bývalý premiér Milanović. Soupeřku porazil o pět procent

Prezidentský kandidát Zoran Milanović. foto: ČTK

Záhřeb - Bývalý sociálnědemokratický premiér Zoran Milanović se stane příštím prezidentem Chorvatska. Po sečtení 99,85 procenta volebních okrsků porazil se ziskem 52,70 procenta hlasů dosavadní prezidentku Kolindu Grabarovou Kitarovičovou, která byla kandidátkou vládního Chorvatského demokratického společenství (HDZ) a získala podporu 47,30 procenta voličů.
  21:14aktualizováno  22:41

V projevu ve svém volebním štábu Milanović pogratuloval své volební soupeřce. Důrazně přitom odmítl pískot přítomných, když zaznělo její jméno. „Pokud mé těsné, ale čestné a jasné vítězství dodalo trochu víry v naši společnost i mezi našimi lidmi, budu šťastný člověk. Radujme se společně, na zdraví!“ citoval ho server Dnevnik.hr.

Chorvatská prezidentka nechtěně vyzvala voliče, aby volili jejího soupeře

Milanović byl dlouholetým lídrem Sociálnědemokratické strany (SDP), která je v neděli v opozici vůči vládě HDZ. Nejvyšší vládní post tento 53letý politik zastával v letech 2011 až 2016. V předvolební kampani sliboval Chorvatsko jako zemi, kde jsou respektována práva občanů. „Chorvatsko je republikou pro všechny, pro rovnoprávné občany,“ uváděl podle agentury AFP.

Milanović vyhrál se ziskem 29,55 procenta hlasů i první kolo. Stávající prezidentka, která byla v průzkumech považována za favoritku volebního klání, tehdy získala o přibližně tři procenta méně (26,65 procenta).

Oba kandidáti se v kampani mezi prvním a druhým kolem dopustili přešlapů. Grabarová Kitarovičová například omylem vyzvala voliče, aby na volebních lístcích kroužkovali číslo jejího protikandidáta. Milanović byl zase kritizován za svůj výrok, že se při práci bude řídit zájmem Chorvatska a až poté zákony. Vylidňování regionu Slavonie na východě země pak bagatelizoval tvrzením, že tam beztak nikdy nežil dostatek obyvatel.

Funkce prezidenta je v Chorvatsku spíše ceremoniální. Hlava státu nemůže vetovat zákony, může však ovlivňovat zahraniční, obrannou a bezpečnostní politiku.

Agentura AP připomíná, že Milanovičovo vítězství je jedním z mála úspěchů levice ve střední Evropě, kde volby v posledních letech vyhrávají populisté a konzervativci. Hlasování nicméně přineslo i posílení krajní pravice. Její kandidát Miroslav Škoro skončil v prvním kole na nepostupovém třetím místě, na druhou Grabarovou Kitarovičovou však ztrácel pouhá dvě procenta.

V pořadí již sedmé prezidentské volby od chvíle, kdy Chorvatsko v roce 1991 získalo nezávislost, sledovalo rekordních 24 333 pozorovatelů. Volebním právem disponuje 3,86 milionu občanů země.

Autor:

ANALÝZA: Tři důvody, proč Rusko vpadne na Ukrajinu. A tři další, proč ne

Premium Copak se asi odehrává v hlavě Vladimira Putina? To je otázka, kterou dnes řeší celý svět. Ruský prezident rozehrál...

Velký test samotestů na covid: lépe fungují výtěrové, některé neodhalí nic

Premium Ještě před dvěma lety znamenaly dvě čárky na testu, že se budou chystat křtiny, delta byly americké aerolinky, gama...

Nevěra dříve či později vztah zničí. A není cesty zpět, říká filmařka Sedláčková

Premium Vede doslova dvojí život ve dvou zemích. Ve Francii pracuje Andrea Sedláčková především jako střihačka filmů, u nás...

Mohlo by vás zajímat