„Rozhodl jsem se přijmout tento post po mnoha žádostech, především od premiéra, členů Knessetu a mnoha dalších... Musím říct, že to bude zřejmě má poslední služba státu,“ citoval Perese deník Haarec. Pokud by 13. června v prezidentských volbách zvítězil, chtěl by Peres „posílit politický pořádek a stabilitu“.
„Národ potřebuje klid,“ řekl kandidát vládní strany Kadima (Vpřed). Proti němu se postaví kandidátka levicové Strany práce Colette Avitalová a bývalý šéf Knessetu Reuven Rivlin, jehož nominoval pravicový Likud.
Peres, kterého by si v čele státu přálo 64 procent Izraelců, by měl obnovit poškozenou pověst hlavy státu. Dosavadní prezident Moše Kacav byl totiž nucen odstoupit po sexuálním skandálu – pravicový politik je obviněn ze znásilnění své zaměstnankyně a sexuálního obtěžování tří dalších žen, které pro něj v minulosti pracovaly.
Vedení Kadimy nominovalo Perese v pondělí. Strana mu tak dala přednost před šéfkou Knessetu Daliou Icikovou, která po Kacavově odchodu dočasně převzala prezidentské pravomoci. Iciková včera Peresovi vyslovila podporu a kritizovala poslance Kadimy, kteří s jeho kandidaturou nesouhlasili.
„Šimone, víc než vy potřebujete tuto instituci, potřebuje instituce vás,“ vzkázala Peresovi. Premiér Olmert zase řekl, že vítězství Rivlina by jen posílilo pravicový Likud a jeho šéfa Benjamina Netanjahua. Někteří členové Kadimy si však myslí, že by Peres mohl prezidentské volby prohrát. Preferovali proto kandidaturu Icikové. Například bývalý ministr spravedlnosti Chaim Ramon prohlásil, že Peres má pouze padesátiprocentní šanci na úspěch.
Pochybnosti o Peresovi může vyvolávat hned několik věcí: například fakt, že už prezidentské volby jednou prohrál. V roce 2000 byl sice favoritem, v tajném hlasování v Knessetu ale nakonec překvapivě uspěl Kacav. Peres byl sice v minulosti dvakrát premiérem a zastával různé ministerské posty, jako bývalý lídr Strany práce ale nikdy nedokázal vyhrát parlamentní volby.
Devadesátiletý prezident
Neuspěl celkem pětkrát, což z něj v očích jeho odpůrců dělá věčného „losera“. Peresův soupeř Rivlin rozeslal včera poslancům dopis, v němž svého protikandidáta napadl. Rivlin tvrdí, že se Peresovým zvolením pověst prezidentského úřadu nezlepší a že by šlo pouze o „politickou kompenzaci za předchozí zklamání“.
Handicapem polského rodáka Perese je i jeho vysoký věk. On sám včera přiznal, že už „není nejmladším členem Knessetu“. Pokud by se stal prezidentem, bylo by mu na konci sedmiletého mandátu devadesát let.
Vrcholným okamžikem jeho dlouhé politické kariéry bylo udělení Nobelovy ceny míru za jeho roli při vyjednávání mírových dohod z Osla. Spolu s ním byli oceněni i izraelský premiér Jicchak Rabin a palestinský prezident Jásir Arafat.
