Hlasování skončilo v 19:00 SELČ. Dožď uvedl, že na druhém místě s 4,8 procenta hlasů skončí šéf Liberálně demokratické strany Sjarhej Hajdukevič a třetí občanská aktivistka a první běloruská kandidátka na prezidenta Taccjana Karatkevičová s 4,3 procenta hlasů.
Asi stovka příznivců opozice se po uzavření volebních místností sešla v Minsku, aby dala najevo svou nespokojenost s výsledky. Demonstrace po nějaké době v poklidu skončila, uvedla agentura AP. „Lukašenko si sám nastavil tyto volby, určil si své protivníky a určil si rovněž počet procent, které dostane,“ uvedl jeden z demonstrantů.
Podezřelé předčasné hlasování
Podle předsedkyně ústřední volební komise již výsledky hlasování z nemocnic a vojenských základen, i když představují jen jedno procento voličů, naznačily Lukašenkovo jasné vítězství. „Tato čísla nám ukazují, jaké jsou tendence v celé společnosti: 89 procent pro Alexandra Lukašenka,“ oznámila šéfka volební komise hned po skončení hlasování. Ještě předtím, než byly v neděli otevřeny volební místnosti, ústřední volební komise oznámila, že již odvolilo 36 procent ze sedmi milionů registrovaných voličů. V zemi totiž existuje institut takzvaného předčasného hlasování, které probíhá několik dní před samotnými volbami. Do nedělní šesté hodiny večer úřady hlásily účast 82 procent, i když většina volebních místností v metropoli i okolních vesnicích během téměř celého dne zela prázdnotou, poznamenala agentura AP.
Lukašenko zahájil volební kampaň s Depardieuem a kosou |
Opoziční vůdci předčasné hlasování odsoudili a označili za ideální nástroj k falšování výsledků voleb. Své obavy vyjádřili i mezinárodní pozorovatelé. „Je to velmi nezvyklé zjistit, že v zemi probíhají volby tolik dní,“ uvedl James Walsh, který vede delegaci Parlamentního shromáždění OBSE. Pozorovatelé mají podle něj rovněž obavy související se zabezpečením volebních uren, což je téma, které zmiňuje i běloruská opozice. „Během pěti nocí volební urny nikdo nehlídá a úřady si s nimi mohou dělat, co chtějí,“ uvedl běloruský opoziční předák Anatolij Lebeďko.
Lebeďko varoval evropské státníky, aby běloruský režim nepovažovali za legitimní. Právě k tomu se ale podle západních diplomatů schyluje. Evropská unie a USA údajně uvažují o zmírnění sankcí proti Bělorusku, které má být odměnou za částečnou předvolební amnestii a za podíl Lukašenka na zprostředkování míru v ukrajinském Donbasu.
Poslední evropský diktátor
Jedenašedesátiletý Lukašenko stojí v čel bývalé sovětské republiky už 21 let. Režim, který bývalá americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová před deseti lety označila za „poslední diktaturu Evropy“, Západ často kritizuje za porušování lidských práv. Evropská unie nicméně v reakci na propuštění politických vězňů a Lukašenkovu roli prostředníka v ukrajinské krizi uvažuje o pozastavení sankcí proti Minsku, rozhodnutí má ale padnout až po nedělních volbách, nedojde-li k zásahu proti opozici.
Lukašenkovi v pondělí k volebnímu vítězství blahopřál ruský prezident Vladimir Putin. Výsledky hlasování podle něj potvrdily Lukašenkovu „vysokou politickou autoritu a důvěru, které se těší mezi obyvatelstvem“.
Lukašenko je vnímán jako nejbližší spojenec Moskvy, v kampani však vystupoval jako rezolutní obhájce nezávislosti Běloruska, znejistělé válkou na Ukrajině. Zpochybnil i plány Ruska na zřízení letecké základny v Bělorusku. Nicméně Bělorusko, jehož ekonomika je těsně spjata s tou ruskou, zažívá hospodářské potíže, které se podle sociologů začínají odrážet i v náladách veřejnosti.
Kdo je „poslední diktátor Evropy“ Lukašenko
|
