Ani vytrvalý déšť a blížící se Vánoce neodradily Chorvaty od účasti v hlasování o příští hlavě státu, podle volební komise přišlo kolem 40 procent lidí, více než v roce 2014 a nejvíce za posledních deset let. Výsledek je mírně překvapivý v tom, že na prvním místě se podle průzkumů, které byly v neděli večer k dispozici, ocitl sociálnědemokratický expremiér Zoran Milanovič s 29,55 procenty, současná prezidentka Kolinda Grabarová-Kitarovičová měla 26,65 procenta. Původně totiž průzkumy favorizovaly spíš prezidentku, která kandiduje za vládnoucí Chorvatské demokratické společenství (HDZ)
SINGER: Prohlubování příkopu Tenze mezi starými a novými členy EU bude v příštím roce dále narůstat |
A ta má více šancí také podle prognóz pro druhé kolo. Rozhodující roli totiž budou hrát hlasy konzervativnější části spektra pravicových voličů a ty jdou za ní. Podle průzkumů provedených ještě před volbami by mohla získat 49 procent hlasů, zatímco expremiér necelých 47 procent.
Nepříliš očekávané vítězství Milanoviče v prvním kole ale ještě může trochu zamíchat kartami, i když zřejmě nedojde k tomu, co vyvolávalo mírné obavy u sousedů Chorvatska i v Evropě. Pokud by se totiž do finální dvojky dostal zpěvák Miroslav Škoro (měl podle průzkumů před uzávěrkou 24,43 procenta), mohl by pak jako oblíbenec nacionalistů porazit jak Grabarovou-Kitarovičovou (49 ku 45 procentům hlasů), tak Milanoviče (50 ku 45 procentům). Škoro se netají sympatiemi ke kontroverznějším kapitolám chorvatské historie, například operaci Bouře proti krajinským Srbům v roce 1995. Na adresu velitele akce generála Anteho Gotoviny dokonce nazpíval oslavný song.
Jde více o debatu než o moc
Volbám předcházela vcelku klidná kampaň, zpestřená havárií volebního autobusu Grabarové-Kitarovičové, který nezastavil a ujel, a jejími sliby zvyšování platů. Ohlas vyvolaly i výroky Škora, který prohlásil, že by propustil z vězení Tomislava Merčepa odsouzeného na sedm let za válečné zločiny.
Na druhou stranu je Merčep i za současné garnitury HDZ protekčním vězněm, podle chorvatských médií například pobýval v září roku 2018 několik týdnů v lázních místo ve vězení. Ministr pro veterány přitom tehdy jeho pobyt v rehabilitačním zařízení podporoval a sám se za něj postavil. Grabarová-Kitarovičová zase odmítla odebrat pocty šesti bosenskochorvatským představitelům Záhřebem podporované Chorvatské republiky Herceg-Bosna (HRHB), poté co byli odsouzeni haagským tribunálem.
Už v kampani se jednapadesátiletá Grabarová-Kitarovičová pokoušela rozkročit doprava a sebrat hlasy z nacionalistické části spektra, i když u konzervativních krajanů to nemá lehké. Vdaná matka dvou dětí je první ženou ve funkci prezidentky Chorvatska. V minulosti byla ministryní pro evropskou integraci (2003–2005) a šéfkou chorvatské diplomacie (2005–2008), zastávala také funkci náměstkyně generálního tajemníka NATO pro veřejnou diplomacii. V prezidentských volbách zvítězila nad svým předchůdcem Ivem Josipovičem ve druhém kole, když předtím její soupeř vyhrál kolo první.
Třiapadesátiletý Zoran Milanovič vedl devět let středolevou sociálnědemokratickou stranu (SDP). Vystudoval práva, má za sebou ale také mírovou misi OSN v Náhorním Karabachu, mezi prosincem 2011 a lednem 2016 řídil chorvatskou vládu. Po prohraných volbách před třemi lety se stáhl z politiky a působil jako poradce albánského prezidenta Ediho Ramy. Letos se odhodlal jít s podporou levice do prezidentských voleb.
V Chorvatsku má prezidentský úřad podobně jako v Česku spíše reprezentativní charakter, do výkonné politiky hlava státu zasahuje výjimečně. „Nejde tu až tak o moc jako spíše o to, jak se bude dál vyvíjet politická debata,“ glosoval význam hlasování pro list The Guardian politolog Florian Bieber z univerzity v rakouském Štýrském Hradci.
