O případu Bhúpendry napsal britský list The Guardian, který se v poslední době věnuje poměrům v Kataru v souvislosti s přípravou fotbalového mistrovství světa a praktikami na tamním pracovním trhu.
VÍCE ZDE: |
Peníze pro rodinu
Bhúpendrovi se podařilo získat v Kataru práci řidiče kamionu za měsíční mzdu 1200 riálů (6100 korun). "Přijel jsem si tam vydělat. Potřeboval jsem doma peníze pro rodinu a abych mohl posílat děti do školy," řekl třiatřicetiletý Nepálec.
V červnu 2011 mu nadřízený přikázal opravit porouchaný kamion. Když se skláněl nad baterií, narazilo do vozu jiné nákladní auto a Bhúpendru přejel vůz, který opravoval. Rozdrtil mu nohu, muž omdlel a probudil se až v nemocnici. Po třech měsících ho pustili, ale s tím, že musí zůstat poblíž a docházet na další ošetření.
Zaměstnavatel ho však nechal odvézt do vzdálených ubytoven pro dělníky. Zpočátku mu přidělili někoho na pomoc, ale dopravu do nemocnice poskytnout odmítli. Místo toho měl chodit na kliniku poblíž ubytovny.
Žádné peníze a hrozba amputace
"Po propuštění z nemocnice mi zaplatili za 20 dní, které jsem poslední měsíc odpracoval, a nic víc. Byl jsem nemocný, bez peněz a noha se zanítila," vzpomíná muž. Několik měsíců po nehodě mu zaměstnavatel předložil anglicky napsanou smlouvu, v níž měl podepsat, že dostal vyplaceny všechny příspěvky a že souhlasí s návratem do Nepálu.
Bhúpendra odmítl dohodu podepsat. Neměl nejen na cesty na převazy, ale ani na jídlo. V nemocnici chtěli nohu amputovat až na jednoho lékaře, který se rozhodl ji zachránit. Po těžké operaci a dlouhé fyzioterapii může teď Nepálec chodit o berli. Jenomže si musel vypůjčovat peníze a jeho dluh dosáhl v přepočtu 82 000 korun. V zoufalé situaci se rozhodl soudit se, aby získal peníze aspoň na cestu domů.
Následovala dlouhá soudní bitva, kterou Nepálec vyhrál v podobě dostatečného odškodnění. Do Nepálu se mohl vrátit letos v červenci.
Lhostejnost katarských zaměstnavatelů
James Lynch, který se v organizaci Amnesty International specializuje na zacházení s dělníky v zemích Perského zálivu, případ považuje za další ukázku lhostejnosti katarských zaměstnavatelů k zahraničním dělníkům. "Boj o jeho odškodnění trval dva roky a vyžádal si mnoho energie i odvahy. Po celou tu dobu byl bez haléře," řekl Lynch.
The Guardian se věnuje incidentům při přípravě fotbalového mistrovství, jež se má konat v roce 2022, už několik týdnů. Nedávno informoval o pracovních nehodách nebo zdravotních potížích, při nichž zemřelo v létě 44 lidí. Dělníci si stěžují na otrokářské praktiky, zabavování pasů a překračování pracovní doby. Aidan McQuade z organizace Anti-Slavery International hovoří o otroctví a zacházení s lidmi jako s majetkem.
Demonstranté před budovou FIFA v Curychu požadují, aby bylo Kataru odňato hostitelství Světového poháru 2022
Sharan Burrowová z mezinárodní odborové konfederace upozornila, že v Kataru se nevede statistika o pracovních úrazech. Její organizaci se přesto podařilo získat informace, podle nichž letos v Kataru zahynulo přes 80 Indů zaměstnaných v nejrůznějších profesích. Ve stavebnictví pak od začátku roku zemřelo údajně 119 Nepálců.
Burrowová si je jistá, že se dá říci, že v Kataru zemře jeden zahraniční dělník každý den. Očekává, že se situace ještě zhorší, jelikož Katar chce k výstavbě stadionu, hotelů a silnic potřebných pro přípravu šampionátu najmout dalšího půl milionu obyvatel indického subkontinentu.
