Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Přichází další z „petrohradských“

Svět

  10:26
MOSKVA - Působí skromně a přitom sebejistě, vždy upravený, ale nikdy ne extravagantní. O prvním vicepremiérovi Dmitriji Medveděvovi se jako o možném „následníkovi ruského trůnu“ hovoří již skoro dva roky.

Dmitrij Medveděv foto: ČTK

V poslední době ho ale zastínili jiní - nový premiér Viktor Zubkov či jeho kolega a také první vicepremiér Sergej Ivanov. Včera se ale Medveděv najednou opět stal prezidentským kandidátem číslo jedna. Je to logické - k tomu, aby posloužil současnému prezidentovi Vladimiru Putinovi jako jeho dočasná náhražka, je doslova předurčen.

Je to především jeho přítel, druh z dávných dob, a také býval jeho osobním právníkem. Vidí tedy do kuchyně Putinových víc než kdokoliv jiný. Přesto však z ní nikdy nic nevynesl na veřejnost. Medveděv není velký filozof, ale je to člověk velmi vzdělaný v oblasti občanského i mezinárodního práva. Patří mezi skupinu tzv. kremelských technokratů, podobně jako například šéf plynařského molochu Gazprom Alexej Miller, další z Putinových oddaných.

Zdá se, že prezident Putin kandidaturou Medveděva uzavírá geniálně vytvořený tým schopných, vzdělaných, ale zároveň totálně loajálních a do Putina zahleděných mužů, kteří mu pomohou překlenout nelehké období, kdy nebude moci být hlavou státu.

Nesmělý profesorův syn
Jedna věc ale Medveděva od řady ostatních členů Putinova týmu odlišuje. Tělesnou stavbou až nerusky křehký, na první pohled nesmělý syn profesora s vybranými mravy neměl oficiálně nikdy nic společného s tajnými službami. Také se ale nevydal ve stopách rodičů, kteří svůj život zasvětili vědě. Mladý Medveděv využil svých právních znalostí a talentu nejdříve v byznysu.

V devadesátých letech působil jako úspěšný šéf ruského dřevařského koncernu Ilim Pulp Enterprise a tady se ukázalo, že jeho učitelé měli pravdu. Zprvu nijak nevynikal, ale postupně se ukazuje jako vynikající expert. Podle pedagogů Petrohradské univerzity patřil už v 90. letech mezi nejlepší právníky nejen v Petrohradu, ale podle odborníků i v celém Rusku.

Docenturu získal bez protekce už v pětadvaceti letech a všichni mu předpovídali velkou vědeckou budoucnost. Devadesátá léta ale přála spíš dravým byznysmenům a politikům. Tímto trendem se nechal strhnout i Medveděv. Dmitrij Medveděv nikdy nepracoval jako Putin a řada prezidentových věrných ani v KGB, ani v FSB, není původním povoláním ani voják, ani policista. Proto se na něj lidé z prezidentova okolí, kteří nosili či nosí uniformu či kteří pracovali jako tajní agenti v šedých oblecích, dívají skrz prsty. Jako hlava státu by s touto „bezpečnostní“ a „špionskou“ klikou mohl mít problémy.

Pomoci vypořádat se s odchovanci KGB mu může pouze Putin. Možná právě tohle je ten geniální tah současného prezidenta - Medveděv na něm zůstane závislý i jako první muž ve státě. Bude ho potřebovat a bude Putinem řiditelný. Přestože Medveděv není absolvent žádné ze škol KGB, s Putinem jej spojuje „srdeční“ záležitost. Narodili se oba v Petrohradě, který se tehdy jmenoval Leningrad, a tak Medveděv patří do další skupiny Putinových chlapců, kterým se říká „petrohradští“. Pravda, mnoho z nich je z Petrohradu, a ještě k tomu sloužili v řadách tajné policie jako Putin, ale i petrohradský původ stačí k tomu, aby byl Medveděv považován za „svého“.

Ostatně Medveděv stejně jako Putin absolvoval právnickou fakultu v Petrohradě a stejně jako on působil v 90. letech na petrohradské radnici. Když se pak Putin přesunul do Moskvy a stal se v roce 1999 premiérem, vydal se do metropole i Medveděv. Putin ho pro začátek usadil v administrativě ruské vlády. Za rok byl ale Putin už prezidentem a Medveděv šéfem jeho administrativy. Když pak prezident Medveděva jmenoval v listopadu 2005 vicepremiérem, vybíral si ze svého nejbližšího a nejprověřenějšího okolí. Medveděv se vždy držel spíš ve stínu, nebyl hlavní postavou žádných skandálů a intrik, zkrátka jako by čekal na svou chvíli.

V Kremlu patřil mezi tu progresivnější, dá se říci i demokratičtější část osazenstva. Rozhodně ale nebyl bezmocným sluhou či neprůbojným úředníčkem. Pro své velmi umírněně mocenské schopnosti si získal přezdívku „vezír“. V roce 2005 se spekulovalo, zda se ho přesunutím do vlády Putin zbavuje, či zda si ho připravuje jako svého následníka. Včera se ukázalo, že druhá z možností byla pravdivá.

2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč
2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč

Zúčastněte se volby jména roku 2024 a správně odpovězte na soutěžní otázku.