Pátek 23. dubna 2021svátek má Vojtěch 11 °C polojasno Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Přílišná dezinfekce povrchů se přeceňuje. Lidé by měli dbát hlavně na mytí rukou, radí odborníci

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy ilustrační snímek | foto: ČTK

Canberra Část odborníků se domnívá, že přílišná dezinfekce povrchů je v boji s koronavirem přeceňovaná. Než se bát, že se nakazíme po kontaktu s poštovní zásilkou, telefonem či bankovkami, raději bychom se měli soustředit na mytí rukou a ochranu nosu, úst a očí, píše list The Guardian.

Podle epidemiologa z univerzity La Trobe v Melbourne Hassana Vallyho je více než po roce života s koronavirem jasné, že přenos nákazy skrze povrchy není tak zásadní v šíření infekce, jak se prve myslelo.

„Není třeba úzkostlivě dvacetkrát denně mýt každý povrch, místo toho se můžeme jednoduše soustředit na mytí rukou, dodržování rozestupů a zůstávat doma, když jsme nemocní, což by mělo být víc než dostačující, abychom virus nešířili,“ uvádí Vally.

Hlavní způsob přenosu viru SARS-CoV-2 je aerosol, a to hlavně v případě, kdy je infikovaná osoba v blízkém kontaktu s dalším člověkem a například kýchne nebo zakašle. Kapičky aerosolu se pak mohou dostat do nosu, úst či očí poblíž stojících lidí, připomíná The Guardian.

„Neříkám, že přenos skrze povrch je nemožný a že v určitých situacích nepředstavuje určité riziko, nebo že bychom ho měli úplně ignorovat. Ale měli bychom vzít v potaz, že riziko takového přenosu je relativně malé,“ dodává Vally.

K obavám veřejnosti o nákazu skrze displej telefonu, bankovky a další povrchy přispěla studie australské Organizace pro vědecký a průmyslový výzkum Commonwealthu (CSIRO), podle které může koronavirus na takovém povrchu zůstat infekční až 28 dní. Závěry už tehdy kritizoval například mikrobiolog Emanuel Goldman z americké Rutgersovy univerzity. Expert v článku v odborném časopise Lancet píše, že studie varující před nákazou z povrchů byly provedeny v laboratořích a „jen málo se podobají podmínkám v reálném životě“.

„Podle mého názoru je pravděpodobnost přenosu skrze neživé předměty velmi malá, a to jen v případech, kdy nakažená osoba na povrch nakašle nebo kýchne a někdo jiný se ho brzy (do jedné až dvou hodin) dotkne,“ píše Goldman.

Opakované dezinfikování povrchů a nošení rukavic podle něj dává smysl například v nemocnicích, v méně rizikovém prostředí jde o zbytečnost. Podobně jako Vally připomíná, že bychom však měli dbát na jiná preventivní hygienická opatření.

The Guardian podotýká, že zmíněná studie od CSIRO počítala s podmínkami, ve kterých nebylo ultrafialové záření, jež pomáhá virus zabít. V laboratoři je také kontrolovaná teplota a vlhkost vzduchu, jejichž kolísání rovněž ovlivňuje chování viru.

Vědecká práce vedoucí ke zmíněné studii nebyla špatná, ale interpretace a vysvětlení závěrů jsou chybné, říká Vally a varuje, že lidé se při dodržování příliš mnoha opatření brzy unaví a proto je zásadní soustředit se na to, co je opravdu důležité - mytí rukou a dodržování rozestupů a nikoli neustálá dezinfekce věcí kolem nás.

Koronavirus si ještě nevšiml, že s ním bojujeme, říká neurochirurg Beneš

Vladimír Beneš | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Vybili jsme mnoho živočišných druhů, tak se nemůžeme divit, že jiný druh zaútočí na nás. Má na to právo, říká...

Test nanorespirátorů a nanoroušek: Polovina chrání jen naoko

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Spoléháme se, že díky rouškám a respirátorům budeme patřit k těm šťastným, kterým se podaří uchránit před covidovou...

Mlynáři byli sexuální predátoři raného novověku, vypráví historik Čechura

Jaroslav Čechura je přední znalec mikrohistorie, jež se zabývá životy a vztahy... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Jak krutí byli soudci, drábové a panstvo? Co si sedlák mohl dovolit, a za co dostal oprátku? Proč bylo právo v praxi...