Dvě židle a kruhový stolek, jímž prorůstá strom, stojí v parčíku na dohled sídla Evropského parlamentu. Podle českého velvyslance v Belgii Pavla Kluckého se zde otevírá prostor například pro setkání občanů s politiky.
„Chceme, aby se stalo skutečným místem, kde se budou vyjadřovat různé ideje, často i kontroverzní,“ řekl dnes novinářům Klucký, podle něhož by se mohlo prostranství přes svou nevelkou rozlohu stát bruselskou podobou londýnského Hyde Parku.
Protože je místo na cestě vedoucí do místa setkávání sedmi stovek poslanců, mohlo by podle něj účel plnit. Přispět k tomu chce i české velvyslanectví v Bruselu, které chce místo oživit pořádáním některých akcí, například v souvislosti s blížícím se českým předsednictvím Evropské unie.
Havlovo zákoutí u sídla Evropského parlamentu v Bruselu. Slavnostně odhalovali zleva pražský primátor Zdeněk Hřib, předsedkyně dolní komory belgického parlamentu Eliane Tillieuxová, starosta Bruselu Philippe Close a český velvyslanec Pavel Klucký. (12. října 2021)
Památník navržený Havlovým prezidentským architektem Bořkem Šípkem vznikl na základě spolupráce pražské a bruselské radnice. Je téměř identický se dvěma židlemi a stolkem, které od roku 2014 stojí jako připomínka desátého výročí vstupu Česka do EU na Maltézském náměstí v Praze.
Bruselský starosta Philippe Close podotkl, že belgická metropole se stává dalším místem, kde jsou Šípkova díla instalována. Havlovo zákoutí by podle něj mělo kultivovat schopnost argumentace a dialogu. Close připomněl, že Havel již v roce 1991 získal čestný doktorát na bruselské univerzitě ULB a v roce 2009 pronesl řeč v Evropském parlamentu, v níž se stavěl za proevropské ideje. „Evropa je domovem našich domovů,“ citoval dnes Close tehdejší Havlova slova.
Pražský primátor Zdeněk Hřib připomněl, že Havel stál u zrodu Visegrádské skupiny, jejímž smyslem bylo prosazování demokracie v Česku, na Slovensku, v Polsku a Maďarsku a jejich plná integrace do EU.
„O tři desetiletí později to ovšem vypadá, jako by se tento projekt změnil v něco docela jiného,“ prohlásil Hřib s odkazem na vývoj v Polsku a Maďarsku, které jsou kvůli tendencím k omezování nezávislosti justice či médií ve sporu s unijními institucemi. Havlovy ideje podle Hřiba nezanikly a mohou nejen střední Evropu inspirovat i dnes.
