Státníci v závěrečném komuniké uvedli, že řešením syrského konfliktu musí být celistvý stát, na jehož obnově se budou pod záštitou OSN podílet všechny syrské strany. Obnova země bude podle nich plně v rukou Syřanů, přičemž syrský režim musí umožnit návrat uprchlíků, kteří budou chtít přijít zpět do své země.
Téma běženců je zvláště citlivé pro evropské země, kterým se pomocí dohody s Tureckem podařilo omezit příliv přistěhovalců mířících do Evropy ze Sýrie.
„Z našeho pohledu musí být zaručeno, že nedojde k žádnému pronásledování či zatýkání, že budou splněny určité základní humanitární podmínky,“ prohlásila po jednání německá kancléřka Angela Merkelová. Předběžné podmínky návratu běženců by podle ní měly být koordinovány v rámci OSN. Francouzský prezident Emmanuel Macron zdůraznil, že návrat uprchlíků musí být dosažen prostřednictvím politického procesu.
Demilitarizace Idlibu
Lídři čtveřice zemí se během summitu nezabývali budoucností syrského prezidenta Bašára Asada, který má podporu Ruska, zatímco Západ i Turecko hovoří o jeho odchodu. Jednání se týkalo spíše nejbližších kroků, které by podle představ velmocí měly vytvořit základní podmínky k přechodu od občanské války k fungujícímu státu.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan uvedl, že by ústavní výbor měl být zformován do konce letošního roku. Ruský lídr Vladimir Putin prohlásil, že jeho země by v tomto výboru chtěla hrát aktivní roli. Turecko by podle něho mělo co nejdříve vytvořit v provincii Idlib demilitarizovanou zónu.
Letošní rusko-turecká dohoda alespoň prozatím odvrátila hrozbu ofenzivy, kterou v této poslední baště povstalců připravovala syrská armáda. Boje v Idlibu, kde žijí asi tři miliony lidí, by podle varování OSN znamenaly humanitární katastrofu.
Merkelová po sobotním jednání zdůraznila, že její země nebude tolerovat žádné použití chemických zbraní, k němuž podle Západu Asadovy síly již v minulosti sáhly a způsobily smrt mnoha civilistů.
