Byl propagátorem jednoho z nejhrůznějších zvěrstev v historii lidstva. Jao Wen-jüan, který patřil do neblaze proslulého „Gangu čtyř“, 23. prosince minulého roku zemřel ve věku 74 let. Poslední člen této skupiny ultramaoistických radikálů, jež v období takzvané kulturní revoluce mezi roky 1966 až 1976 byla zodpovědná za pronásledování a smrt přinejmenším tisíců lidí, prý zemřel na cukrovku.
Počet obětí kulturní revoluce se nicméně odhaduje na statisíce, někteří experti mluví až o milionech. Je proto těžké odhadnout, kolik obětí měl Gang čtyř, kam vedle Jaa ještě patřila Maova manželka, herečka Ťiang Čching (ta v roce 1991 ve vězení údajně spáchala sebevraždu), Wang Chung-wen a Čang Čchun-čchiao, na svědomí. Jejich štvavé články, které očerňovaly nepřítele Maova režimu (ať už skutečné či jen domnělé) a výzvy k třídnímu boji, měly totiž zásadní dopad na myšlení Rudých gard Mao Ce-tunga, které „kontrarevolucionáře“ vraždily či veřejně ponižovaly.
Původním povoláním novinář Jao, který byl zetěm Mao Ce-tunga, je přitom považovaný za muže, který revoluci de facto odstartoval. Jako literární kritik totiž v roce 1965 napadl autory tehdy populární divadelní hry, která byla sice zasazena do období císařské dynastie Ming, nicméně se skrytě strefovala do Maovy ekonomické kampaně Velkého skoku, který měl za následek obrovský hladomor. Jao hru označil za „reakcionářský jedovatý plevel“ a přímý útok na Maa. Ťiang vyzvala pomocí nenávistných a nesmiřitelných slov Jaa k odplatě. Rudé gardy začaly ničit ostatní kulturní díla, která Maovu politiku kritizovala.
Gang čtyř během kulturní revoluce získal výsadní postavení. Tato Maova „šanghajská mafie“ se ale nakonec dočkala hořkého konce. Zřejmě na příkaz samotného Mao Ce-tunga byla čtveřice po smrti Velkého kormidelníka zatčena a odsouzena k dlouholetým trestům, Ťing a Čang na doživotí. Jao, který po celý život ničil životy jiných svou zapálenou kritikou, se sám stal obětí propagandy. Při soudním přelíčení (Jao byl odsouzen na 20 let) státní deníky tehdy ve shodě Jaa odsuzovaly. Noví s režimem spjatí novináři psali, že Jao „lidi zabíjel svým perem“.
Proč se o smrti jednoho z kdysi nejmocnějších mužů Číny veřejnost dozvěděla až včera, dva týdny po jeho smrti, zůstává nevysvětleno. Někteří experti se domnívají, že současní čínští vůdci nechtěli rozjitřit stále citlivé téma kulturní revoluce, zvlášť když její architekt Mao je i v nynější „kapitalistické Číně“ stále uctíván a jeho myšlenky jsou základem školních osnov.
