Zavřeny byly v sobotu nejen obchody, ale i některé památky, jako Eiffelova věž či muzeum v Louvru. Sám ministr financí bruno Le Maire vyrazil v neděli do ulic, aby se podíval na poškození, které utrpěly některé pařížské obchody. „Jde o katastrofu pro naší ekonomiku a obchod,“ uvedl při této příležitosti. „Kvůli protestům je třeba počítat ke konci roku s dalším poklesem hospodářského růstu.“
Ztracená dekáda v zemi odborů a stávek. Macron platí za odvahu k nutným reformám |
Francouzské hlavní město, kde se účastnilo protestů kolem 10 tisíc lidí, bylo podle serveru BBC zasaženo velmi vážně. Výjimkou nejsou rozbité výlohy, ohořelá auta a vykradené obchody. „Včerejší (sobotní) škody jsou mnohem vyšší, než za celý minulý víkend, protože byl dav rozprostřen na více místech,“ uvedl zástupce starosty Paříže Emmanuel Gregoire. „Na druhou stranu bylo méně zraněných, což je alespoň jedno pozitivum.“
Obchody, které padly za oběť rabujícím radikálům, sčítají škody a opravují rozbité výlohy. „Člověk může mít pochopení pro hnutí žlutých vest, ale toto je nepřijatelné... Všechno je rozbité, poničené. Všechny obchody musely zavřít a toto se děje každý týden,“ stěžoval si agentuře Reuters majitel obchodu s nábytkem v centru Paříže.
  |
Zatím je velmi brzy na přesné vyčíslení škod, jasné ale je, že budou masivní. Mluvčí francouzské maloobchodní federace pro agenturu Reuters v pátek uvedl, že ztráty od začátku protestů 17. listopadu čítají už zhruba miliardu eur. Ministr financí Le Maire zase řekl, že ztráty restaurací a hotelů se pohybují mezi 20 a 50 procenty.
Pařížské úřady mezitím oznámily, že škody způsobené městu činí miliony eur. Prezident Emmanuel Macron, který čelí výzvám k rezignaci, slíbil, že brzy veřejně vystoupí.
‚Jsme na nule.‘ Hněv Francouzů v ulicích Paříže má kořeny v bídě |
Policie před tímto víkendem zaujala novou taktiku: posílila svoji přítomnost v ulicích, násilnosti tlumila hned v počátcích, neváhala se zadržováním výtržníků a už předem kontrolovala batohy a tašky lidí mířících na demonstraci. Večer jim na twitteru „za odvahu a mimořádnou profesionalitu“ poděkoval prezident Macron.
Macron prezidentem bohatých?
Policisté v Paříži v sobotu během potyček s demonstranty použili slzný plyn a vodní děla. Radikálové zapálili několik aut, snažili se stavět barikády. Více než 70 lidí utrpělo zranění.
Protesty začaly v druhé polovině listopadu kvůli rostoucím cenám pohonných hmot, především nafty, kterou Francouzi hojně používají. Ceny totiž za poslední rok stouply o 23 procent a poslední kapkou bylo pro Francouze odsouhlasení zvýšení daně 6,5 centu za litr nafty a 2,9 centu za litr benzín. Od tohoto záměru francouzská vláda minulý týden ustoupila, protestující přesto žádají další ústupky.
Macron jako novodobý Ludvík XVI.? Nepoučil se z historie, míní Francouzi |
Někteří z nich Macronovi vytýkají, že nerozumí problémům běžných lidí a nazývají ho „prezidentem bohatých“. Současná vlna pouličních protestů, která se rozlila po celé Francii a rozšířila se i do Belgie a Nizozemska, je nejsilnější od roku 1968. Podle britského deníku The Times se násilnosti snaží podněcovat i někteří uživatelé sociálních sítí napojení na Rusko. Na twitteru rozšiřovali fotografie lidí zraněných na demonstracích, které však se současným děním ve Francii nesouvisely, aby podpořili tvrzení o brutalitě francouzské policie.
Přezdívku „žluté vesty“ si protestující získali tím, že do ulic vyšli v reflexních vestách, které musí být podle francouzského zákona v každém autě, které vyjede na silnici. Prvotní demonstrace přerostly v boj za vyšší platy, nižší daně, lepší podmínky pro vstup na vysoké školy či lepší důchodové podmínky.
