V červenci odcestovali do Středoafrické republiky tři ruští novináři, aby pokrývali aktivity žoldáků s vazbami na Kreml v Africe, Sýrii a dalších vzdálených koutech světa. O tři dny později byli nalezeni mrtví. Podle oficiálních zdrojů je zastřelili zloději na cestě, kudy ten samý den projela řada cestovatelů bez úhony.
Tajné války USA v Africe bez ztrát. Američané vedou do boje vojáky cizích zemí |
Novináři jeli do bývalé francouzské kolonie, aby zkoumali fungování hlavní ruské polovojenské organizace - Vagnerovy soukromé vojenské společnosti, v západních médiích nazývané jako Wagner group.
Nebyli první, komu se zájem o její činnost nevyplatil. O život totiž stejně jako trojice novinářů přišel letos v dubnu novinář Maxim Borodin. Vagnerově skupině dal jméno její vůdce, ruský exzpravodajec Dmitrij Utkin (s válečnou přezdívkou Vagner), a je napojena na muže z blízkého okolí prezidenta Vladimira Putina.
Vražda novinářů přitáhla světovou pozornost nejen k roli ruských žoldáků ve světě, ale také ruské snaze opět získat v Africe vliv, který si Moskva udržovala během studené války. Kreml zde navazuje četné diplomatické styky. Naposledy v listopadu loňského roku nabídl súdánský lídr Omar al-Bašír Putinovi možnost vytvořit vojenskou základnu na pobřeží Rudého moře.
O asistenci ruských vojáků a poradců požádali v uplynulých měsících i zástupci neoficiální libyjské vlády. Rusové tak posílají do země „asistenční pomoc“. Objevily se však i zprávy, že rusky mluvící vojáci jsou již na místě. K armádě však nepatří. Jsou pravděpodobně členy některého z ruských žoldáckých spolků.
‚Praktická spolupráce‘
Do Středoafrické republiky se Rusové začali „vracet“ loni v říjnu, kdy se ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov setkal v Soči s prezidentem Faustin-Archangem Touadérou, aby projednali „potenciální partnerství při těžbě nerostných zdrojů“ a další „praktickou spolupráci“. Již v lednu pak začaly přicházet zprávy o ruských vojácích v zemi.
Kreml v rámci budování vzájemných vztahů a oficiálně kvůli pomoci při stabilizaci regionu, kterou provádí i v Sýrii, vyslal do země 175 instruktorů. Podle Moskvy je mezi nimi pět vojáků, zbytek jsou civilisté. Ačkoliv neexistují prokazatelné důkazy, řada analytiků tvrdí, že zmínění civilisté jsou ve skutečnosti příslušníky Vagnerovy skupiny. Instruktoři byli podle OSN shodou okolností vysláni do města Sibut, které leží nedaleko místa, kde zemřeli již zmínění tři ruští novináři.
  |
Ve vzduchu visí otázka, zda je Vagnerova společnost skutečně legitimní soukromou společností. Nemá oficiální telefonní číslo, kanceláře, ani webové stránky. Někteří experti věří, že jde pouze o zástěrku, jak může Rusko vést vojenské operace, aniž by se k nim muselo hlásit.
Vztahy s Kremlem neexistují
Podle ruských médií jsou žoldáci Vagnerovy skupiny najímáni na řadu úkolů – v Sýrii například hlídají ropná pole. Provázanost s Kremlem je čistě spekulativní, a to i přesto, že Vagnerovi žoldáci mohou trénovat objektech ruského ministerstva obranyy.
Skupina je podle mnoha zdrojů spojená s byznsmenem Jevgenijem Prigožinem, mužem přezdívaným „Putinův šéfkuchař“. Oligarcha a majitel mnoha restaurací, do nichž Putin s oblibou vodil zahraniční návštěvy, je zároveň podle USA i postavou stojící za společností Internet Research Agency, která měla ovlivňovat americké prezidentské volby. Proto je Prigožin, stejně jako Utkin a celá Vagnerova skupina, od roku 2016 na sankčním seznamu Spojených států.
Je však složité prokázat jakékoliv propojení Prigožina s Vagnerovou společností. Jediné, co ho propojuje s dalšími firmami kromě restaurací, jsou stejní manažeři, několik telefonních čísel, IP adres a pár vazeb, vysvětlil pro deník New York Times v únoru letošního roku novinář Denis Korotkov. I podle něj je však využívání armády žoldáků pro Kreml extrémně výhodné. Nemusí totiž podávat zprávy o žádných aktivitách, které se netýkají činnosti vojenského personálu.
Stovky útočících Rusů s tanky proti třicítce amerických speciálů. Žoldáky anihiloval obří úder ze vzduchu |
Američané skupinu viní z vysílání vojáků na Ukrajinu do Doněcké a Luhanské oblasti, oficiálně však nebyli žoldáci ani tam.
Podle petrohradského serveru Fontanka je jedním z hlavních ne-li největších finančních zdrojů skupiny podíl z prodeje ropy, kterou hlídají například v Sýrii. Podobně tomu může být i ve Středoafrické republice.
Ztráty nejsou
„Máme k dispozici pouze data o ruských vojácích. Nedisponujeme žádnými dalšími údaji o Rusech, kteří mohou být v Sýrii,“ uvedl v únoru letošního roku mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Stejně reagoval i na otázku tehdy neznámých sil na Krymu a východní Ukrajině v roce 2014. Ačkoliv Moskva zpočátku tvrdila, že šlo o dobrovolníky, kteří byli na dovolené, později prezident Putin přiznal, že šlo o vojáky.
Psal o ruských žoldácích v Sýrii. Novinář zemřel po vypadnutí z balkonu |
V Sýrii se nachází v současnosti stovky žoldáků, kteří nejsou součástí vládních sil a proto o nich nemusí Kreml nijak informovat ani je počítat do ztrát. I přesto, že během ukrajinské krize v roce 2015 Kreml prosadil zákon, podle kterého vojenské ztráty zůstávají utajenou informací, pohřby vojáků zabitých v boji musí mít stále oficiální náležitosti a tím pádem se utajují hůře než pohřby žoldáků.
Pokud by byla Vagnerova skupina na výplatní listině Kremlu, další výhodou jejího nasazení by byl i fakt, že oficiální náklady na vedení válečných konfliktů by byly nižší než ty skutečné.
