V červenci 2004 se v Baton Rouge, hlavním městě Louisiany uskutečnilo cvičení, zaměřené na zvládnutí hurikánu Pam. Ten byl fiktivní, vytvořený pouze ve vědeckých superpočítačích. Ze simulace vyplynulo, že pokud největší město státu Louisiana New Orleans zasáhne hurikán kategorie 3 (na pětibodové škále), dojde k zaplavení města. Nad problémy diskutovalo 300 lidí, mezi nimi i zástupci státní a federální vlády. Jak vyplynulo později, většina z nich se výsledkům simulace za zády vědců a záchranářů vysmála a nebrala je vůbec vážně.
New Orleans, které je v podstatě obklíčeno z jedné strany Mexickým zálivem a z druhé jezerem Pontchartrain, leží v průměru dva metry pod úrovní mořské hladiny. Proto je chráněno systémem hrází a kanálů, vybudovaném armádními inženýry. Vláda této ochraně bezmezně důvěřovala. Jak moc se mýlila, se ukázalo o rok později.
Pátá kategorie. Nejhorší a nejničivější
Oko hurikánu Katrina při pozorování ze speciálního letounu 28. srpna 2005.
Katrina se začala formovat 23. srpna 2005 nad jihovýchodními Bahamami jako tropická porucha. O den později se z ní stala tropická bouře a získala své jméno. Katrina se 25. srpna stala hurikánem první kategorie a udeřila na Floridu. Přestože nad pevninou opět zeslábla na bouři, nechala za sebou sedm mrtvých.
Když vtrhla zpět nad vodu, začala zesilovat. 27. srpna vědci hlásili, že hurikán dosáhl třetí kategorie, druhý den ráno později už páté, nejhorší a nejničivější. „Nikdy jsme v Mexickém zálivu takhle silný hurikán ještě neměli. Je velmi, velmi nebezpečný,“ řekl Max Mayfield z Národního centra pro hurikány.
Rychlost větru dosahovala 280 km/h, trajektorie ukazovala, že pro příchod na pevninu si Katrina vybrala právě New Orleans. „Přál bych si, abych pro vás měl lepší zprávy, ale řítí se na nás bouře, které bychom se měli bát. Nechci, abyste panikařili, ale situace je skutečně vážná,“ řekl starosta Ray Nagin a poprvé v dějinách města nařídil povinnou evakuaci obyvatel. Ti měli město buď opustit, nebo se uchýlit do několika úkrytů, které pro ně město připravilo.
„Nemusím doufám zdůrazňovat, jak vážně tuto hrozbu bereme,“ upozornil Michael Brown, ředitel Federální agentury pro zvládání krizí (FEMA). „Udělali jsme maximum, abychom zabránili tragédii.“ Z půlmilionového města opravdu odjelo zhruba 80% lidí. Ti zbylí odjet nechtěli, nebo chtěli, ale nestihli to či neměli čím odjet, evakuačních autobusů byl totiž nedostatek – kvůli chybějícím pojistkám pro řidiče...
Když se provalily hráze
Když 29. srpna Katrina udeřila, nebyly několik hodin zprávy nějak znepokojující. Katrina před vstupem na souš opět klesla do kategorie 3, navíc se mírně stočila a nezasáhla New Orleans přímo. Nejhorší lijáky a vichry město minuly. Počet mrtvých se uváděl v několika desítkách, nejhůře podle prvních zpráv dopadla pobřežní města jako Biloxi v Mississippi a další. New Orleans bylo po úderu hurikánu relativně v pořádku, snad nejhůře to odnesla střecha obřího fotbalového stadionu Superdome, kde se skrývalo zhruba 20 tisíc lidí.
Jako slabé místo se ukázaly hráze a kanály. Ty na mnoho místech nevydržely a provalily se. Systém navržený armádními inženýry totálně selhal. Do větrem zdevastovaného města se začala vlévat voda z okolí. Během krátké doby se zhruba 80 procent New Orleans ocitlo pod vodou, na některých místech bylo zatopeno až do výšky přes sedm a půl metru. Až poté se odkryl opravdový rozsah katastrofy.
Záchranáři ve vrtulnících pod sebou viděli tisíce lidí na střechách, které v mnohých případech museli na poslední chvíli probourat, aby uprchli před stoupající vodou. Město bylo bez elektřiny, plynu, pitné vody, telefonního a internetového spojení i fungující infrastruktury. Pod vodou se ocitlo víc než 100 tisíc domů, desetinu voda smetla a přemístila jinam.
Policejní důstojník Terrence Gray (vpravo) pomáhá s evakuací v New Orleans v roce 2005.
Ačkoliv záchranáři z Pobřežní stráže se snažili, v koordinaci pomoci vládl chaos i kvůli chybějícímu telefonnímu spojení. Starosta Nagin vyslal 2. září prostřednictvím televize CNN „zoufalé SOS“, jímž žádal o potraviny a vodu pro lidi v úkrytech – především v Superdomu a Kongresovém centru. „Už nemáme nic, čím bychom mohli nakrmit oněch až 20 tisíc lidí.“
Rabování a veteráni z Iráku
Tou dobou vládl v ulicích zmatek. Humanitární pomoci bylo velmi málo, proto někteří lidé začali rabovat v obchodech. Většině šlo jen o potraviny a vodu, ozbrojené gangy však pořádaly nájezdy i na klenotnictví a další obchody. V noci bylo proto vyhlášeno stanné právo.
Federální úřady rozmístily toho dne v New Orleans 300 příslušníků Národní gardy, se zkušenostmi z Iráku. Jednotky byly vyzbrojeny útočnými puškami M-16 a měly rozkaz použít je proti lidem, kteří se dopouštěli rabování. „Věřím, že zbraně použijí. Jsou výborně vycvičení, zvyklí na válečné situace a jsou pod mým velením, aby nastolili bezpečnost v ulicích,“ řekla guvernérka státu Louisiana Kathleen Blancová. Policisté a vojáci opravdu několik lidí zabili.
Bezpečnostní situace se zhroutila i proto, že zhruba třetina všech neworleánských policistů před hurikánem uprchla, někteří dokonce odcizili služební vozidla. Zhruba 200 policistů bylo následně dokonce souzeno. Vyšetřování ukázalo, že činnost policie neochromila jen Katrina, ale také nedostatečné velení. Například rozkazy, které umožnily policistům střílet na rabující dav, byly nejednoznačné či protichůdné.
Zapomněli jen na vodu, jídlo, léky a záchody
V přístřešcích ve městě vládly ještě několik dní po úderu Katriny katastrofální podmínky. Panoval nedostatek jídla, vody, léků a hygienického zázemí – to všechno zapomnělo město při otevření Superdomu a Kongresového centra obstarat. „Zvládneme válčit v Iráku a Afghánistánu, ale nezvládneme doma jednu bouři,“ zněly hlasy mnoha rozčilených lidí.
Zatímco celý svět nabízel Spojeným státům pomoc - včetně nepřátelské Kuby a Venezuely či z obřího zemětřesení a tsunami se vzpamatovávající Srí Lanky – federální úřady v čele se šéfem FEMA Brownem tápaly. Federální agentura pro zvládání krizí tuhle krizi nezvládla, měla připraveno tragicky málo zásob. Pomoc vázla, ze Superdomu se podařilo všechny lidi dostat až 4. září, tedy týden po úderu Katriny! Ředitel Brown byl 7. září zbaven řízení federální pomoci a o pět dní později rezignoval i na post šéfa FEMA.
Pětiletá Tanisha Blevinová pomáhá o sto let starší Nitě LaGardeové, při evakuaci ze Superdomu 3. září 2005.
Kromě ředitele Browna, starosty Nagina a guvernérky Blancové se kritika valila i na prezidenta George Bushe. Jeho oblíbenost po Katrině klesla, hvězdný raper Kanye West Bushe dokonce obvinil, že kašle na Afroameričany, kterých byla v New Orleans většina. Prezident sám na konci září přiznal mnohé chyby. „Spojené státy byly svědky zoufalství, jaké už žádný občan této skvělé a velkomyslné země nikdy nesmí poznat.“
Bush neposlouchal varování
Bush rovněž řekl, že koordinace krizového systému nebyla na všech vládních úrovních dobrá a v prvních dnech po úderu hurikánu selhala. „Teď je jasné, že úkol takového rozsahu vyžaduje větší podíl federální moci a větší zapojení ozbrojených sil.“
Na začátku března 2006 agentura AP zveřejnila přepis ze schůzky z 28. srpna, den před úderem Katriny. Při ní vědci Bushe upozorňovali, že by mohlo dojít k protržení hrází. „Jejich slova byla zvláště dramatická a naléhavá,“ popsala AP průběh brífinku. Prezident jim navzdory varovným předpovědím nepoložil jedinou otázku. „Jsme plně připraveni,“ uklidnil je pouze.
  |
„Vyšetřování ukázalo, že Katrina byla národním selháním,“ napsal v šestisetstránkové zprávě i Kongres. Největšími chybami bylo ignorování varování, slabé plánování a podcenění rozsahu škod. „Selhaly kompetentní úřady na všech úrovních“.
Samotné New Orleans se z Katriny, při které zahynulo mezi 1200 – 1800 lidmi, vzpamatovává dodnes. Některé domy nejsou stále obnoveny, mnoho obyvatel se už nechtělo vrátit. Hurikán se stal také nejdražší katastrofou amerických dějin, cena za nápravu škod překonala sto miliard dolarů.
Starosta New Orleans Ray Nagin svoji roli nezvládl.
Bezproblémová nebyla ani následná obnova poničené oblasti. Pomoc nejdříve přicházela pomalu, později ji komplikovaly průtahy, korupce i přílišná byrokracie. Jedním z nejvýše postavených lidí, který byl kvůli korupci v souvislosti s rekonstrukčními pracemi odsouzen, je exstarosta Nagin. Soud ho za přijetí 200 tisíc dolarů (4,8 milionu korun) na úplatcích loni poslal na deset let do vězení...
