Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Průkopník Hollande na Kubě třásl pravicí Fidelovi. Prohluboval vztahy

USA

  13:30
HAVANA/PRAHA - François Hollande měl při své historické návštěvě Havany nabitý program. Francouzský prezident doufá, že díky své brzké návštěvě vytvoří pro svoji zemi s Kubou zvláštní vztah. Obchodní pouta už ostatně obě země spojují dlouhá léta.

Francouzský prezident se na Kubě sešel také s Fidelem Castrem. foto: ČTK

François Hollande navštívil Kubu jako první francouzský prezident v historii. A také jako první západní hlava státu od přelomového oznámení z loňského prosince, kdy Washington a Havana ohlásily, že zakopají „válečnou sekyru“ a obnoví vzájemné vztahy zkorodované desítkami let studenoválečnického nepřátelství.

Schůzka s tvůrcem historie

Přesto otázka, jež se včera mnohým drala na mysl, nebyla ani tak, jak a co Hollande na historické návštěvě řekne a udělá, ale zda se sejde s někdejším lídrem komunistického ostrova Fidelem Castrem. Schůzka se nakonec uskutečnila a podle reportérky francouzského listu Libération spolu oba muži hovořili téměř hodinu, a to o řadě témat, například o zemědělství či klimatu. „Měl jsem před sebou muže, který tvořil historii,“ prohlásil Hollande po setkání. 

Francois Hollande a FIdel Castro.
Za pomoc při jednáních. Francouzský prezident François Hollande (vpravo)...

Program francouzského prezidenta by však byl nabitý i bez schůzky s mužem, jehož sám před časem nazval krutým diktátorem. Po setkání s Fidelem jednal s prezidentem Raúlem Castrem, který po svém nemocném bratrovi (El Comandante letos oslaví 89. narozeniny) převzal moc před sedmi lety. Dále navštívil havanského kardinála Jaimeho Ortegu, jemuž předal Řád čestné legie za zprostředkování rozhovorů mezi kubánskou garniturou a opozicí, a mimo jiné promluvil na kubánském ekonomickém fóru.

Právě ekonomika a prohloubení obchodních vazeb patřily k hlavním motivům Hollandovy návštěvy ostrova, jedné z posledních výsep komunismu.

„Kuba chce zahájit novou fázi, nové období, novou éru pro ostrov, který byl obětí embarga,“ řekl francouzský prezident ještě před příletem do Havany, kde včera vyzval k ukončení mnohaletého embarga. To na Kubu uvalily Spojené státy v roce 1962 a nyní se – po více než půlstoletí – ocitá dosud nejblíže svému možnému zrušení: americký prezident Barack Obama v lednu požádal Kongres o jeho odstranění. Uzavřená kapitola to však zdaleka ještě není, obě komory ovládají republikáni a mnozí z nich této myšlence nefandí.

Americká konkurence

Nicméně „oteplování“ vztahů viditelně nastalo, jejich dosavadním vrcholem se stala dubnová schůzka Obamy a Castra na regionálním summitu v Panamě. USA také v nejbližší době hodlají znovu otevřít svou ambasádu v Havaně a nejpozději v září začnou mezi Floridou a Kubou po letech proplouvat dopravní trajekty. 

Francouzský prezident Hollande (vlevo) se v Havaně sešel s kubánským vůdcem Raúlem Castrem.

Ostatní státy, které s Kubou obchodují, jistě vnímají, že mohou záhy získat silného konkurenta. Frekvence letů Evropa–Havana se tak zvyšuje. Hollanda, který na ostrov přiletěl v rámci své cesty po více karibských zemích, doprovází suita podnikatelů včetně zástupců letecké společnosti Air France, hotelového řetězce Accor či destilérky Pernod Ricard, které už na ostrově působí.

Ostatně Francie s ostrovem udržuje obchodní vztahy dlouhodobě a patří k hlavním držitelům kubánského dluhu. Očekává se, že Hollandova návštěva odstartuje sérii dalších cest západních představitelů do Havany. „Ideou Francie – že jsou tady první – je, že se díky tomu vytvoří zvláštní vztah mezi oběma zeměmi,“ uvedl zpravodaj francouzské stanice France 24. 

Vyslankyně Unie a liknavé vztahy

Krátce před Hollandem, který po Kubě míří na Haiti, bývalou francouzskou kolonii, Kubu navštívila i šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová. Oficiálně coby vůbec první vysoce postavený zástupce Evropské unie.

I ona přijela posilovat vztahy mezi Unií a ostrovem. Nutno říct, že spíše liknavé než chladné jako v případě USA. Unie zpřetrhala vazby s Havanou v roce 2003 po takzvaném „černém jaru“. Tehdy režim bývalého prezidenta Fidela Castra zahájil vlnu represí a uvěznil 75 kubánských disidentů na desítky let. Když se pět let poté ujal moci Raúl, který v hospodářsky zbídačené zemi zahájil sérii nutných reforem, napětí mezi Unií a Havanou polevilo.

Dialog Kuby se Spojenými státy? Tvrdé Fidelově linii zvoní umíráček

Od roku 2008 EU na Kubu poslala na 70 milionů dolarů na různé rozvojové projekty a patří k největším obchodním partnerům ostrova. Přesto Kuba zůstává jedinou zemí v regionu, s níž osmadvacítka nemá uzavřenou bilaterální dohodu. Vyjednávat se o ní začalo loni v dubnu, až do prosince však spíše sporadicky (za jedenáct měsíců se vyjednavači sešli třikrát). I zde aktivita posílila. Musela. Dohoda o obrysech nové smlouvy má být na stole do konce roku.