Po odstoupení Joea Bidena z prezidentských voleb a jeho rychlém nahrazení Harrisovou hrálo vše do karet demokratům. Trump najednou nevěděl, jak se se svou novou soupeřkou poprat. Demokratická kandidátka prudce vystřelila nahoru v průzkumech a zdálo se, že republikáni nemají čím odpovědět. Analytici však už tehdy předpovídali, že Harrisové může dojít těsně před pátým listopadem dech.
A jak se zdá, nebyli daleko od pravdy. Ano, stále nejde o žádný krach, pověstné momentum je však nyní na straně Trumpa. Ukazuje to i podrobný průzkum, který si nechal vypracovat list The Wall Street Journal. Harrisová v otázce popularity stagnuje, Trump naopak pár procentních bodů získal. Respondenti ho nyní vidí nejpozitivněji za celý volební cyklus.
Celonárodní průzkumy jsou však jen velmi obecným barometrem aktuální nálady, klíčové je rozložení sil v jednotlivých státech, zejména v takzvaných swing states. A i v nich se situace pomalu přelévá. V Pensylvánii, Nevadě a Wisconsinu jsou oba kandidáti podle respektovaného portálu 538 takřka vyrovnaní, rozdíly lze počítat v řádech desetin a s velkou rezervou tak zůstávají v rozmezí statistické chyby.
Důležitý je však trend a v něm má navrch Trump, zejména ve výše zmíněné Pensylvánii, kde ještě na počátku října ztrácel i dva procentní body.
Dvojitou ranou pro Harrisovou je aktuální vývoj vzhledem k financím vynaloženým na kampaň. Demokraté do ní zatím vložili 625 milionů dolarů, cílí na pozitivní prezentaci dua Harrisová a Walz. Trump oproti tomu utratil „skromných“ 378 milionů a spíše než na sebe se soustředí na očerňování Bidenovy administrativy a osobní útoky vůči Harrisové. Ta se v posledních dnech pod tíhou nepříznivých průzkumů uchyluje k podobné taktice a Trumpa mimo jiné označila za fašistu.
„Voliči konečně poznali, co je zač. Období hájení je u konce a stále více lidí není spokojeno s tím, co se o ní dozvěděli,“ uvedl David Lee, který pro list The Wall Street Journal dohlížel na sběr dat za republikány. Jeho demokratický protějšek Michael Bocian upozorňuje, že Trump je podle sondáží pro mnohé voliče „příliš extrémní“. „Harrisová musí zaměřit kampaň na témata, kde je nejsilnější, zejména problematiku potratů. A taky to, že bojuje za střední třídu. Jedině tak může vyhrát,“ míní.
Praktický Trump a ohrožení pro USA
V kostce lze říci, že Trump Harrisovou překonává v praktických otázkách od ekonomiky po migraci. Podle respondentů by tyto problémy zvládl mnohem lépe než jeho demokratická soupeřka. Takřka padesát procent oslovených zároveň uvedlo, že Trump představuje pro Ameriku ohrožení, u Harrisové pro tuto možnost hlasovalo 43 procent lidí.
Faktorů, které stále mohou ovlivnit listopadové hlasování, je několik. Obě strany mají větší či menší problémy s motivací příznivců. Čtyřiasedmdesát procent černošských voličů, kteří většinou podporují Harrisovou, se hodlá „rozhodně dostavit k volbám“. U skupiny bělošských voličů, kteří inklinují spíše k Trumpovi, jde o 81 procent. Je tedy zřejmé, že oba tábory mají velké mezery v případné volební účasti.
Roli může zcela jistě hrát i jedna nenápadná technikálie. V Michiganu, Wisconsinu a Nevadě umožňují úřady registraci voličů i během volebního dne. Řada průzkumů však probíhá výhradně mezi registrovanými voliči. Skutečné rozložení sil tak nemusí těmto sondážím odpovídat a konkrétně v těchto třech swing states nelze vyloučit některá překvapení.
Budou tedy letošní volby opravdu nejtěsnějšími v historii? Při pohledu na data je velmi pravděpodobné, že se skutečně zařadí do skupiny těch nejdramatičtějších klání. Zřejmě nejtěsnější byly dosud ty z roku 1876, kdy zvítězil se ziskem 185 volitelů republikán Rutherford B. Hayes, o jediného volitele porazil demokrata Samuela J. Tildena.
Z relativně nedávných dob můžeme jmenovat památný duel George W. Bushe a Ala Gorea. Republikánský kandidát nasbíral 271 volitelů a zvítězil tak s náskokem pouhých pěti volitelů, i díky poněkud kontroverznímu sčítání na Floridě.
Předčasné hlasováníVe Spojených státech odvolilo v předstihu již zhruba 26,5 milionu lidí, vyplývá z údajů centra pro sledování voleb na Floridské univerzitě. Mezi odevzdanými hlasy je 1,9 milionů v Georgii, 1,1 milionu v Michiganu, 1,7 milionu v Severní Karolíně a 1,1 milionu v Pensylvánii, což jsou všechno takzvané swing states, které se někdy přiklánějí k demokratům a jindy k republikánům. Žádost o možnost hlasovat korespondenčně podalo na 63 milionů lidí, z nichž 15 milionů hlas již odevzdalo. Zdroj: ČTK |