Severní předměstí Chicaga Evaston v červenci 2019 učinilo historický krok – odsouhlasilo poskytnutí reparace černošským obyvatelům za křivdy z minulosti. Místní vláda založila fond, který má během dekády rozdat přes 10 milionů dolarů. Nárok čerpat peníze mají ti, jejichž předci či oni sami v oblasti žili před rokem 1969 a stali se obětí systémových diskriminačních praktik vlády USA a korporátního sektoru v oblasti bydlení.
Historický okamžik. Zastupitelé schválili reparace pro černošské obyvatele v americkém městě |
Developeři mezi lety 1919 a 1969 zaváděli mimo jiné i v Evastonu „rasové zóny“ s jasně vymezenými pravidly, přičemž obyvatelé černošských bloků neměli možnost získat nemovitosti ve zbytku města. Následky diskriminačních nařízení si podle amerického serveru NBC News obyvatelé nesou dodnes.
Fond je financován z části sponzorskými dary, velký podíl však tvoří zisky z 3 % vysoké daně za prodej marihuany k rekreačnímu užívání, kterou stát Illinois předloni zavedl. Místní vládě se za uplynulé období podařilo vybrat 400 000 dolarů, 22. března sněm rozhodne o rozdělení první části fondu. Obyvatelé, kteří splňují kritéria, mají získat 25 000 dolarů na investice do domácnosti či hypoték.
Pokud místní úřady rozdělení schválí, půjde o první peněžní kompenzaci újmy z systémového rasismu v souvislosti s bydlením. „Reparace jsou nejadekvátnější legislativní odpovědí na historickou praxi a současné podmínky černošských komunit,“ uvedl pro americký server radní Robin Simmons, který se na návrhu spolupodílel.
Někteří obyvatelé si nicméně stěžují, že náhrada není dostatečná. V Chicagu vznikla skupina zvaná Evaston Reject Racist Reparations, která tvrdí, že finanční injekce ničemu nepomohou a kompenzace mají mít odlišnou podobu. Jiné organizace napříč USA však program vítají, Národní komise pro reparace (The National African American Reparations Commission) prohlásila, že Evaston jde příkladem a podobné politiky by se měly rozšířit po celých Spojených státech.
Reparace jako věčné téma
Otázka reparací v USA není ničím novým. Myšlenka plošného odškodnění černošského obyvatelstva za roky v otroctví se objevila již po americké občanské válce (1861-1865). Tehdy se uvažovalo, že kompenzace bude spočívat v daru šestnácti hektarů půdy a jednoho mezka. Nápad však po desítky let narážel kvůli své nákladnosti a neochotě politiků na odpor a postupně vymizel ze scény.
Dřív půda a mezek, teď jsou ve hře biliony dolarů. Demokraté chtějí odškodnit Afroameričany za otroctví |
Hovořit o něm začaly politické špičky opět až roku 2014. Tehdy spisovatel Ta-Nehisi Coates vydal článek v magazínu The Atlantic s názvem „Případ reparací“. Řada zákonodárců poté v dané tématice rozeznala možnost k zisku hlasů černošské populace a vzala ho za své. Problémem při celoplošném prosazení reparací ale zůstávají finance. Podle odhadů právníků či akademiků se náklady pohybují v rozmezí stovek miliard až bilionů korun.
Nově zvolený prezident Joe Biden v polovině února uvedl, že se k reparacím staví pozitivně. Ostatně jedním z bodů jeho kampaně byl boj proti systémovému rasismu. Podle serveru Politico Washington zamýšlí ustavit komisi pro studium možností odškodnění, ta by měla přijít s konkrétním návrhem. Americký předák má tak podle analytiků příležitost dokázat, že jeho předvolební sliby nebyly prázdné, a napravit svou pošramocenou pověst způsobenou podporou diskriminačních zákonů z dob jeho senátorství.