Rezoluce, o nahrazení Mercatorova zobrazení na mapách světa mapami, jež by přesněji odrážely skutečnou velikost jednotlivých zemí, byla přijata Valným shromážděním OSN poměrem hlasů 164 ku jednomu. Šest států se hlasování zdrželo. Pouze Spojené státy byly proti a uvedly, že návrh prosazuje „ideologickou agendu“ a odvádí pozornost od „skutečných problémů mezinárodního míru, prosperity či dobrých vztahů“.
V čele iniciativy za změnu mapy je Togo. „Spravedlivý svět začíná spravedlivou mapou,“ řekl agentuře Reuters před hlasováním tožský ministr zahraničí Robert Dussey.
Rezoluce není právně závazná a „v žádném případě nezpochybňuje používání Mercatorovy projekce pro námořní a leteckou navigaci, pro kterou zůstává plně vhodná,“ uvedlo dále ministerstvo.
Podle Dusseyho rezoluci podporuje také dalších 54 členských zemí Africké unie. „Tato diskuse není politická ale vědecká, protože máme vědecké důkazy, a proto musíme přijmout realitu,“ řekl Dussey.
Takzvanou Mercatorovu projekci vytvořil vlámský kartograf Gerardus Mercator v roce 1569, aby námořníkům usnadnil plavbu.
Téměř o pět století později ji svět stále používá jako standard. Kvůli způsobu, jakým projekce převádí kulatý povrch Země na plochou mapu, ale oblasti kolem rovníku vypadají menší, než ve skutečnosti jsou, zatímco území blíže pólům naopak zvětšuje. Afrika tak na mapě vypadá podobně velká jako Grónsko, přestože je čtrnáctkrát větší.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Kritici Mercatorovy mapy podle listu The Guardian tvrdí, že její zkreslení už dlouho ovlivňuje způsob, jakým lidé vnímají svět. Historici a geografové poukazují na její kořeny v západních stereotypech, aktivisté zase mluví o „kartografickém kolonialismu“.
Podle nich mapa opticky zmenšuje země globálního Jihu a naopak zvětšuje státy severní polokoule, což může posilovat nerovnováhu v mezinárodním obchodě, rozvojových prioritách i vzdělávání.
Togo proto prosazuje projekci nazvanou Equal Earth z roku 2018. Mezinárodní tým kartografů ji navrhl tak, aby lépe zachycovala skutečnou rozlohu částí světa. Zastánci změny doufají, že nový typ mapy pomůže změnit pohled na Afriku a přispěje také k dekolonizaci školních osnov.
Dussey spojil kampaň za přijetí této mapy s širšími africkými snahami vyrovnat se s dědictvím kolonizace, přičemž zdůraznil, že se nejedná o útok na Evropu ani na žádnou jinou civilizaci.
Rezoluce OSN sice není právně závazná, její schválení by ale mohlo postupně změnit mapy používané ve školách, technologiích i státní správě. Togo už plánuje na příští rok v metropoli Lomé setkání s UNESCO, Africkou unií a technologickými firmami, jako je Google Maps, kde chce řešit, jak změnu uvést do praxe.
Naději mu dodalo i březnové hlasování o rezoluci z iniciativy Ghany, která označila obchod s otroky za „nejhorší zločin proti lidskosti“. Pro návrh tehdy hlasovalo 123 zemí, tři byly proti a 52 se zdrželo.
