„Vidím, že máte dobrou, aktivní náladu a bojového ducha,“ pozdravil Vladimir Putin na úvod své výroční tiskové konference více než tisícovku přítomných novinářů. Neprodleně poté přišla na řadu čísla. Ruský prezident nešetřil sebevědomím a optimismem: s úsměvem na tváři si pochvaloval růst HDP, který podle něj za posledních deset měsíců činil 0,7 %, zvýšenou obchodní bilanci, „rekordní“ úrodu a slibnou porodnost. Prohlásil také, že bez ohledu na turbulentní finanční trh bude rozpočet Ruské federace na konci roku plusový.
‚Vnější faktory’
„Hlavní otázka dne, která občany zajímá, zní: v jakém stavu je ekonomika a měna,“ řekl Putin v narážce na prudký pád rublu. Podle prezidenta je „nynější situace vyprovokovaná hlavně vnějšími faktory“, tedy poklesem cen ropy na světovém trhu. Navzdory tomu šéf Kremlu připustil, že v otázce nutné diversifikace ekonomiky „jsme neudělali vše, co jsme mohli udělat.“ V krizi proto vidí pro Rusko příležitost k tomu, aby uskutečnilo potřebné strukturální reformy a hospodářství diverzifikovalo.
Přiznal také, že situace si zřejmě vynutí korekci plánů a škrty, nicméně zdůraznil, že „růst je nevyhnutelný“ a „naše ekonomika z této situace vyjde“, a to „za rok či dva“. Ubezpečil, že ruské rezervy dosahují stovek miliard dolarů, a to umožňuje řešit sociální problémy, než se situace vrátí do normálu. Mzdy a důchody zůstanou zachovány, neboť Rusko je silný stát a o své občany se postará, ujistil Putin své publikum a dodal, že jsou již vypracovány plány, které na konkrétní hospodářské potíže reagují. „Pokud se situace bude vyvíjet nepříznivě, budeme muset naše plány poupravit. Není pochyb o tom, že bude nutné provést určité škrty (ve výdajích). Co je ale pozitivní, překonání nynější situace je nevyhnutelné,“ dodal.
Za důležité nyní Putin považuje to, aby centrální banka pokračovala ve zvyšování hodnoty rublu. Připomněl mimo jiné, že ústřední finanční ústav země kvůli tomu zvýšil úrokové sazby na 17 procent. V této souvislosti dodal, že takto vysoké sazby nebudou v platnosti po celou dobu krize.
Centrální banka ale podle Putina měla již dávno skončit s podpůrnými valutovými zásahy na trhu. Pokud by tak před časem učinila, nebylo by prý nutné se uchýlit v tomto týdnu k mimořádnému zvýšení úrokových sazeb. Řekl také, že Rusko prozatím nebude omezovat domácí exportéry a nařizovat jim kvůli podpoře domácí měny výměnu valutových příjmů za rubl.
Sobotka: Ruská krize zasáhne i Ukrajinu
|
‚Bráníme svou suverenitu‘
Podle Putina na hranicích mezi Západem a Ruskem opět rostou zdi, Rusko je v tom však nevinně. Po pádu železné opony bylo Moskvě přislíbeno, že se NATO nebude dále rozšiřovat, jenže tento slib nebyl splněn, prohlásil Putin. „Není snad rozšiřování NATO zdí, virtuální zdí?“ ptal se řečnicky. „Chceme, aby naši partneři pochopili, že nejlepším řešením je tyto zdi přestat budovat a vytvořit jednotný prostor,“ dodal.
Rusko prý považuje Západ za partnera a chce s ním spolupracovat, ten však prý zatím na tyto ruské výzvy dosud nereaguje. Naopak: Rusko se stává terčem vnějšího útoku, v jehož světle pouze brání svou suverenitu a „právo na existenci“, zdůraznil Putin. Jsme jako medvěd, který brání svou tajgu, řekl s obraznou narážkou na ruské národní zvíře. Nepřátelé Ruska by prý byli rádi, kdyby byl silný medvěd jen slabý medvídek sbírající po lese jahody, aby jej mohli spoustat řetězy a vytrhat mu zuby a drápy. Medvěd však prý nic takového nedopustí. „Chceme se bránit, nebo chceme, aby pověsili naši kůži na zeď?“ prohlásil ruský prezident.
Ukrajina: Ozbrojený převrat a kárná výprava
Na otázku přítomného ukrajinského novináře ohledně ruského angažmá v konfliktu na jihovýchodě Ukrajiny opáčil Putin v souladu s dlouhodobou mantrou Kremlu, že vinu za boje na Donbasu nese kyjevská vláda. Ta se k moci dostala prostřednictvím ozbrojeného převratu a místo dialogu s nespokojenci proti nim zahájila „kárnou výpravu“, prohlásil ruský prezident a dodal, že „Kyjev vyslal na jihovýchod Ukrajiny ozbrojené síly a dělostřelectvo.“ Ukrajinu podle něj sužuje občanská válka. Západ nezastavil radikály a neřekl jim, že se Ukrajinci nestanou součástí evropské rodiny, pokud povolí extremismus. „Kdyby se to udělalo, nebylo by nyní války!“ zdůraznil Putin.
Přítomnost ruských vojáků na ukrajinském bojišti přitom Putin nepopřel. Nadále však trvá na tom, že se jedná jen o dobrovolníky, kteří překročili hranici pouze na základě vlastní iniciativy, nikoli na příkaz Moskvy. „U nás v Rusku za vše odpovídá prezident, tak jako v skoro každé prezidentské republice. A za osud vojáků odpovídá vrchní velitel. U nás je to stejný člověk. Všechny lidi, kteří na výzvu srdce plní svou povinnost, dobrovolně se účastní bojových akcí, a to i na jihovýchodě Ukrajiny, nelze považovat za žoldnéře, protože za to neberou peníze,“ sdělil novinářům.
PSALI JSME: |
Pokud jde o propuštění Ukrajinců zadržovaných v Rusku, prezident prohlásil, že nejde o zajatce, ale dotyční byli zadrženi a jsou vyšetřováni pro podezření z terorismu. O důstojnici ukrajinského letectva Naďe Savčenkové, která mezitím byla zvolena ve vlasti poslankyní, Putin řekl, že v sále jsou kolegové ruských novinářů zabitých na Ukrajině - a existuje podezření, že Savčenková na neozbrojené novináře navedla palbu. „Pokud byla nevinná, bude propuštěna. Pokud se podílela na vraždě, ruský soud vynese verdikt a odpyká si trest,“ řekl Putin.
Nepříjemné otázky?
Otázky ruskému prezidentovi pokládaly desítky novinářů. Zatímco někteří Putinovi lichotili a připomínali jeho dřívější vyjádření, jež provázel „potlesk celé země“, dotazy jiných tak vstřícné nebyly. Kromě výše zmíněného ukrajinského žurnalisty, který chtěl po Putinovi vyčíslit množství vojenské techniky, již Rusko poslalo na ukrajinské bojiště, zazněla i ostrá kritika ruských státních médií, jež byla obviněna ze šíření nenávistné propagandy a zneužívání dnes už pros
K TÉMATU: |
Nicméně šéf Kremlu měl pádnou odpověď pokaždé po ruce. Když se ho zpravodaj agentury Reuters zeptal, zda se v souvislosti s napjatou situací nebojí palácového převratu, Putin se takovému scénáři vysmál. „Uklidněte se. Nemáme paláce, proto nemůže být palácový převrat. Máme Kreml, a ten je dobře chráněn,“ prohlásil.
Kromě slovní hříčky ohledně palácového převratu však Putin použil i argument své popularity, která podle průzkumů od březnové anexe Krymu přesahuje 80 procent, a to je u moci prakticky už od počátku tisíciletí. „Naše stabilita je založena na pevné podpoře ruského lidu. Ta je nesporná. Proč? Protože lidi cítí, že působím v zájmu drtivé většiny občanů,“ vyložil ruský prezident svým posluchačům.
Putin na čtvrteční tiskové konferenci nepřekonal vlastní rekordy. Na dotazy z řad více než 1200 novinářů odpovídal zhruba tři hodiny a deset minut, zatímco v roce 2008 vytrval před žurnalisty plné čtyři hodiny a 40 minut. Loňská tisková konference trvala čtyři hodiny a pět minut.
PUTINOVA SLOVACo znělo z úst Vladimira Putina na výroční tiskové konferenci? O NATO:
O krizi na Ukrajině:
O ekonomické situaci:
O obavách z palácového převratu v Moskvě:
|