Pátek 3. února 2023, svátek má Blažej
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Svět

Pumpujete Ukrajině zbraně a cvičíte její armádu, stěžoval si Putin Scholzovi

Ruský prezident Vladimir Putin nyní mluvil s německým kancléřem Olafem Scholzem telefonicky, snímek pochází ze staršího osobního setkání v Moskvě v únoru 2021. (15. února 2021) foto: AP

Ruský prezident Vladimir Putin opět telefonicky hovořil s německým kancléřem Olafem Scholzem. Putin podle Kremlu v telefonátu uvedl, že raketové útoky na ukrajinskou infrastrukturu jsou vynucené a reagují tak na provokace Ukrajiny. Scholz ho vyzval ke stažení vojáků z Ukrajiny a nalezení diplomatického řešení konfliktu, píše Reuters.
  14:42

Agentura TASS poznamenala, že Scholz s Putinem předtím hovořil naposledy 13. září.

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil v telefonátu s německým kancléřem Olafem Scholzem, že raketové útoky na ukrajinskou infrastrukturu jsou „vynucená a nevyhnutelná“ reakce na provokace Ukrajiny.

Šéf Kremlu dále označil západní podporu Kyjevu za „destruktivní“ a vyzval Berlín, aby přehodnotil svůj přístup. Vyplývá to z pátečního prohlášení, které k telefonátu státníků vydal Kreml. Rusko vojensky napadlo Ukrajinu 24. února.

Putin si podle prohlášení Scholzovi stěžoval na „destruktivní“ linii západních států, včetně Německa, které „pumpují zbraně kyjevskému režimu“ a cvičí ukrajinskou armádu. „To vše, stejně jako rozsáhlá politická a finanční podpora Ukrajiny, vede Kyjev k tomu, že zcela odmítá myšlenku jakýchkoliv jednání,“ píše se v prohlášení k telefonátu mezi Putinem a Scholzem. Kyjev dlouhodobě deklaruje, že je ochoten jednat s Moskvou o příměří pouze pod podmínkou, že se ruské invazní síly zcela stáhnou z Ukrajiny.

„Kancléř odsoudil zejména ruské nálety na civilní infrastrukturu na Ukrajině a zdůraznil odhodlání Německa podpořit Ukrajinu při zajišťování její obranyschopnosti proti ruské agresi,“ uvedl podle Reuters Scholzův mluvčí k telefonátu státníků.

Šéf Kremlu podle prohlášení také tvrdil, že ruské ozbrojené síly se dlouho „zdržovaly“ útoků na některé cíle na Ukrajině, ale stala se „vynucenou a nevyhnutelnou reakcí na provokativní útoky Kyjeva proti ruské civilní infrastruktuře.“ Zmínil přitom Kerčský most, který spojuje ruskou pevninu s ukrajinským poloostrovem Krym, jenž Moskva v rozporu s mezinárodním právem anektovala v roce 2014.

Podívejte se na zkázu Kerčského mostu zblízka 11. října 2022:

Stavbu poničil mohutný výbuch na začátku října, což ztížilo pohyb a zásobování ruských jednotek na jihu Ukrajiny. Moskva z exploze obvinila ukrajinské tajné služby a výrazně zintenzivnila vzdušné útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu i civilní cíle. Kyjev oficiálně zodpovědnost za čin odmítá.

Vyšetřování útoků na Nord Stream

Putin dále řekl, že je zapotřebí transparentně vyšetřit okolnosti útoků na plynovody Nord Stream, přičemž vyšetřování by se podle něj měli účastnit i Rusové. Na dvojici plynovodů spojujících po dně Baltského moře Rusko a Německo se v září objevilo několik průrev.

Švédské vyšetřování došlo k tomu, že byly výsledkem sabotáže, Dánsko zase k tomu, že je způsobily mohutné exploze. Někteří evropští politici vyjádřili přesvědčení, že za poškozením plynovodů stála Moskva. Ta to odmítla a ze sabotáže obvinila Británii.

Autoři: ,

Mohlo by vás zajímat