Úterý 29. září 2020svátek má Michal 13 °C dešťové přeháňky Předplatné LN
aktualizováno  Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Rusko schválilo první očkovací látku proti covidu-19 na světě, oznámil Putin. Jeho dcera ji už údajně vyzkoušela

Ruský prezident Vladimir Putin. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ruský prezident Vladimir Putin. | foto: ČTK/AP

Moskva/Berlín/Ženeva Ruské ministerstvo zdravotnictví schválilo první očkovací látku na světě proti onemocnění covid-19. Oznámil to ruský prezident Vladimir Putin. Látku, která dostala jméno Sputnik V podle slavné sovětské družice, vyvinul ústav epidemiologického a mikrobiologického výzkumu Nikolaje Gamaleji.

Před vakcínou, která byla vyrobena v krátkém čase a zřejmě zatím nebyla testována na velkém množství dobrovolníků, varuje řada odborníků. Je mezi nimi i výkonný ředitel české Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP), podle něhož je povolení ruské očkovací látky na území Evropské unie nepravděpodobné.

Vakcína podle Moskvy vytváří jak protilátku, tak buněčnou imunitu vůči koronaviru SARS-CoV-2, původci choroby covid-19. Imunita jedince má podle ruského ministra zdravotnictví Michaila Muraška vydržet dva roky. Putin podle agentury TASS vyjádřil naději, že hromadné očkování bude možné zahájit v nejbližší době. Vicepremiérka Taťjana Golikovová v této souvislosti sdělila, že vakcinace novým preparátem by mohla začít koncem srpna nebo začátkem září.

Ruský prezident Vladimir Putin si na ledě zahrál hokej s ukrajinským...
Ruský prezident Vladimir Putin si na ledě zahrál hokej s ukrajinským...

Jak ale připomíná agentura Reuters, Rusku, které usiluje o vítězství v pomyslném světovém závodu v uvedení první vakcíny proti koronaviru, stále zbývá provést testy na dostatečně reprezentativním vzorku lidí. V tom vidí kámen úrazu také výkonný ředitel AIFP Jakub Dvořáček, který se domnívá, že ústav Nikolaje Gamaleji možná ani nezačal třetí fázi klinického hodnocení, kde se očkování testuje na velkém počtu zdravých dobrovolníků. „V Evropě a ve Spojených státech si nedokážeme představit, že bychom tuhle fázi vynechali,“ sdělil Dvořáček ČTK. Podle ředitele je největší problém v tom, že o ruském výzkumu je dosud velmi málo zveřejněných informací.

Světová zdravotnická organizace (WHO) v reakci na zprávu z Moskvy uvedla, že jejímu potenciálnímu schválení vakcíny bude předcházet přísné přezkoumání a posouzení všech požadovaných dat týkajících se bezpečnosti a účinnosti.

Německý biochemik Klaus Cichutek sdělil agentuře DPA, že řádné schválení vakcíny bez obsáhlých dat ze třetí fáze testování považuje za riskantní. V této fázi, které se obvykle účastní několik tisíc až desítek tisíc pokusných jedinců, je podle ředitele Ústavu Paula Ehrlicha možné zjistit mimo jiné to, zda nemá vakcína nějaké méně časté nežádoucí účinky.

Také podle Ayfer Aliové, odbornice na výzkum léčiv působící na britské Warwick Business School, by očkovací látka vyrobená v takto krátkém čase mohla mít nepodchycené vedlejší účinky. Francois Balloux z Institutu genetiky na University College London (UGI) se domnívá, že ruský krok představuje „lehkovážné a nerozumné rozhodnutí“. „Masové očkování bez nedostatečně otestované vakcíny je neetické,“ řekl Balloux agentuře Reuters.

Před unáhleným schválením vakcíny, které by znamenalo „zbytečné nebezpečí pro zákazníky“, v úterý podle agentury AP varovala dokonce ruská Asociace organizací provádějících klinické testy (ACTO).

Podle ruských úřadů nebyly při dosavadním klinickém výzkumu ve vojenské nemocnici a na lékařské univerzitě v Moskvě zaznamenány žádné vážné nežádoucí účinky. Dalších klinických testů se má zúčastnit 2000 lidí. Putin dokazuje bezpečnost vakcíny tvrzením, že si ji nechala aplikovat i jedna z jeho dcer.

Šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev podle agentury TASS řekl, že Rusko už obdrželo žádosti na dodávky miliardy dávek nové vakcíny z dvaceti zemí, důvěru ve Sputnik V vyjádřil například filipínský prezident Rodrigo Duterte.

Světová zdravotnická organizace (WHO) v červenci uvedla, že za nejslibnějšího kandidáta považuje očkovací látku AZD1222, kterou vyvíjí společnost AstraZeneca.Aktuálně je ve světě hlášeno v různých stupních vývoje více než 150 možných očkovacích látek. Patří mezi ně například vakcína připravovaná biotechnologickou skupinou CanSino, sídlící v Hongkongu, nebo vakcína vyvíjená německou biotechnologickou firmou BioNTech a americkou farmaceutickou společností Pfizer.

Vizitka ruského Národního výzkumného centra pro epidemiologický a mikrobiologický výzkum Nikolaje Gamaleji (NICEM)

  • Předchůdce ruského Národního výzkumného centra pro epidemiologický a mikrobiologický výzkum Nikolaje Gamaleji (NICEM) byl založen již v roce 1891 původně jako soukromá laboratoř. V roce 1919 byla laboratoř znárodněna a začleněna do systému ministerstva zdravotnictví, pod které ústav spadá dodnes. Od roku 1949 nese současné jméno.
  • K hlavním oborům institutu je epidemiologie, lékařská a molekulární mikrobiologie a infekční imunologie. Kromě vlastního výzkumu je centrum zastřešující organizací menších ústavů a laboratoří zabývajících se epidemiologií, výzkumem infekčních nemocí, bakteriologií, genetikou a dalšími obory. Při NICEM byla také zřízena katedra infektologie na Moskevské lékařské univerzitě.
  • V ústavu pracovala řada světoznámých vědců, jako například Michail Čumakov, člen týmu, který vynalezl orálně podávanou vakcínu proti dětské obrně. Další slavný pracovník, Jevgenij Pavlovskij, který byl i zahraničním členem Československé akademie věd, přispěl společně s Čumakovem ke zjištění, že původcem a přenašečem jednoho z druhů encefalitidy jsou klíšťata.
  • Ústav je pojmenován po ruském vědci Nikolaji Gamalejovi (1859-1949). Gamaleja se dlouhodobě zabýval epidemiologickým výzkumem vztekliny a cholery a na výzkumu vztekliny dokonce pracoval v týmu Louise Pasteura. V roce 1888 Gamaleja objevil původce cholery u ptáků, a prováděl pokusy s vakcínou proti choleře. Gamaleja se rovněž zabýval očkováním proti neštovicím a chřipce. V letech 1930 až 1938 vedl předchůdce NICEM.
  • V čele NICEM stojí od roku 1997 mikrobiolog a profesor Alexandr Gincburg (68), který v ústavu pracuje od roku 1982.

Výběr informací o očkovacích látkách proti nemoci covid-19

  • Světová zdravotnická organizace (WHO) letos v únoru prohlásila, že vakcína proti covidu-19 nebude dostupná dříve než za 18 měsíců. Přední světová organizace ve výzkumu a vývoji vakcín CEPI již na začátku března ohlásila projekt globální spolupráce mezi veřejnými, soukromými a občanskými subjekty na urychlení vývoje vakcíny, financovaný částkou dvou miliard dolarů. Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus počátkem srpna prohlásil, že na vakcínu bude třeba sto miliard dolarů (2,2 bilionu Kč) a zároveň poznamenal, že i přes naděje, že bude brzy dostupná, je možné, že na nemoc covid-19 nebude nikdy existovat "zázračný všelék".
  • Evropská komise (EK) v červnu oznámila, že chce urychlit testování vakcín proti koronaviru, aby k nim mohli lidé získat přístup již příští rok. Státy by podle unijní exekutivy měly rovněž zajistit, aby po schválení prvních vakcín proti covidu-19 k nim měli přístup všichni obyvatelé bloku. Několik západoevropských zemí mezi nimiž je například Německo, Francie či Itálie přitom nezávisle na Bruselu iniciovalo vlastní společný nákup připravovaných očkovacích prostředků. EK koncem července oznámila dohodu s francouzskou farmaceutickou skupinou Sanofi, díky níž zajistí pro unijní země 300 milionů dávek vyvíjené vakcíny proti covidu-19.
  • V současné době se podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) v klinickém hodnocení nachází 26 vakcín a 139 kandidátních vakcín je v preklinickém testování. V poslední, třetí fázi klinických studií bylo k 31. červenci podle WHO šest vakcín.
  • Za vedoucího kandidáta v celosvětové snaze získat vakcínu schopnou zastavit koronavirovou epidemii považuje WHO očkovací látku s označením AZD1222 nazývanou také jako "oxfordská vakcína", kterou vyvíjí firma AstraZeneca spolu s vědci britské Oxfordské univerzity. Tato látka podle odborného časopisu The Lancet nemá žádné vedlejší účinky a vyvolává imunitní reakci protilátky a T-buněk, které jsou v lidském těle důležitým stavebním prvkem imunitního systému. Tato očkovací látka se již nachází ve třetí fázi testů.
  • Očkovací látku vyvíjí také americká farmaceutická společnost Pfizer s německou biotechnologickou firmou BioNTech. Jedna z jejích experimentálních vakcín podle nedávno zveřejněných výsledků v prvním kole testování u části pacientů vyvolala kýženou reakci imunitního systému. Zejména při vyšším dávkování se sice objevovaly i vedlejší účinky, podle výzkumníků ale nebyly příliš vážné. Také tato vakcína již vstoupila do třetí fáze testování.
  • Jednu z nejslibnějších látek proti covidu-19 vyvíjí i americká biotechnologická společnost Moderna. Ta vstoupila do poslední fáze testů, která se zkouší na 30 000 dobrovolnících, koncem července. Mezi další vyvíjené vakcíny, které jsou ve třetí fázi testů, patří látky čínských Ústavů biologických produktů ve Wu-chanu a v Pekingu či čínské farmaceutické společnosti Sinovac, která testuje na dobrovolnících v Brazílii.
  • Ruský prezident Vladimir Putin v úterý oznámil, že ruské ministerstvo zdravotnictví schválilo první očkovací látku na světě proti covidu-19 s názvem Sputnik V. Putin uvedl, že vakcínu na sobě už vyzkoušela i jedna z jeho dcer. Látku vyvinul ústav epidemiologického a mikrobiologického výzkumu Nikolaje Gamaleji. Vicepremiérka Taťjana Golikovová sdělila, že vakcinace novým preparátem by mohla začít koncem srpna nebo začátkem září.
  • Spuštění prací na vakcíně proti covidu-19 oznámilo počátkem května také české ministerstvo zdravotnictví. Na vývoji za desítky milionů korun spolupracuje Státní zdravotní ústav (SZÚ) s Ústavem hematologie a krevní transfuze a Institutem klinické a experimentální medicíny (IKEM). Podle některých vakcinologů projekt nebudí důvěru, doporučili zapojit se do aktivit EK směřujících k vývoji vakcíny. V polovině července čeští výzkumníci uvedli, že prototyp vakcíny bude hotov zhruba do měsíce a poté se začne testovat na zvířatech.
  • Pro pacienty s těžkým průběhem covidu-19 se v současnosti používá lék remdesivir, který měl původně sloužit jako lék pro nemocné s ebolou, jeho účinky však byly jen malé. V případě covidu-19 nejsou jeho účinnost a případné vedlejší účinky plně objasněny, ale ukázalo se, že zrychluje zotavování z koronavirové nákazy. Česká republika povolila podávat remdesivir zatím do konce února 2021.

Vstoupili jsme do nové fáze destrukce Západu, říká exprezident Klaus

Václav Klaus je editorem sborníku Sebedestrukce Západu. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Současný vývoj na Západě mění dlouhodobé tendence společnosti směrem k laxnosti a k podceňování ekonomické dimenze...

Voříšci Evropy. Češi mají slovanskou krev jen z jedné třetiny, říká vědec

Genetika rasové i národovecké mýty boří. „Z čistě genetického  hlediska je... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Věda vyvrací dávné mýty o původu obyvatel Česka. A rasové a národovecké mýty obecně. V magazínu Víkend to vysvětluje...

Feťáci lásky stále hledají, ale nikdy nenajdou, říká párový terapeut Vojtko

Psycholog Jan Vojtko | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Lásku si často pleteme se zamilovaností, ale vztah je práce, která nikdy nekončí. „Tolerance není ten správný klíč ke...

Rychlá zdravá svačinka? Hledáme 40 testerek, které vyzkouší Sunar BIO kapsičky
Rychlá zdravá svačinka? Hledáme 40 testerek, které vyzkouší Sunar BIO kapsičky

Ve spolupráci se Sunarem, tradičním českým výrobcem dětské výživy, jsme si pro vás připravili velké testování BIO kapsiček.