Dopad sankcí chtějí Američané posílit vojenským cvičením v Polsku, do něhož se má podle amerických diplomatů zapojit i Česko; české zdroje to zatím nepotvrdily. Ukrajina dnes v Bruselu podepsala s lídry EU politickou část asociační dohody.
Pátečním podpisem politických článků smlouvy o přidružení a oznámením vojenských manévrů v Polsku Západ znovu připomněl Kremlu své negativní stanovisko ke krymské anexi, které ve čtvrtek podpořilo i rozšíření seznamu jmenovitých protiruských sankcí. Putin na kroky USA a EU reagoval s překvapivou zdrženlivostí. Moskva by na sankce Západu neměla prozatím reagovat, odvetné kroky by podle Putina neměly zatím vyvolat ani ukrajinské plány na zrušení bezvízového styku s Ruskem.
ČTĚTE TAKÉ: |
Z ruského pohledu se dnes připojení Krymu k Rusku stalo hotovou věcí. Po ratifikaci ve Státní dumě a Radě federace příslušné dokumenty podepsal i Putin a v Moskvě a krymských městech už připravují slavnostní dělostřelecké salvy. Bez reakce Kremlu zůstala výzva generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna, který z Kyjeva vyzval k přímému dialogu Ukrajiny s Ruskem.
Ekonomické zápolení
Zápas se nyní podle ruských médií přesune na hospodářské bojiště. Ruské akcie v pátek po rozšíření západních sankcí prudce oslabily a agentury Fitch a Standard & Poor's zhoršily výhled hodnocení úvěrové spolehlivosti Ruska ze stabilního na negativní. Do boje za záchranu ruské banky Rossija, vystavené americkým sankcím, se dala ruská centrální banka a osobně Putin. Otevře si tam prý účet, kam si nechá posílat prezidentský plat.
Podle ruského ministra financí by sankce západních zemí mohly zvýšit výpůjční náklady Ruska a zvýšit výnosy ruských dluhopisů. Pokud budou nepříznivé podmínky na trhu pokračovat, mohlo by Rusko podle ministra Antona Siluanova zrušit své letošní plány na půjčky v zahraničí a snížit emise domácího dluhu.
V srdcích a vědomí Rusů je Krym nedílnou součástí Ruska a navždy jí bude, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin.
Rusko dnes oznámilo zrušení slevy na plyn, kterou poskytlo Ukrajině výměnou za používání vojenské základny v Sevastopolu. Podle premiéra Dmitrije Medveděva by Ukrajina měla Rusku v této souvislosti vrátit 11 miliard dolarů. Celkově prý Kyjev Moskvě dluží ještě o pět miliard dolarů víc. Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk v Bruselu novinářům řekl, že zdvojnásobením ceny Rusko trestá Ukrajinu za její evropskou volbu.
Západ se bojí
Západní Evropa má z hospodářské války s Ruskem obavu. Podle německých expertů by se po uvalení ekonomických sankcí dostaly do ohrožení statisíce pracovních míst v německých firmách, které s Ruskem obchodují. Zástupci průmyslu se také obávají, že v dlouhodobém horizontu by se Rusko mohlo začít při vývozu surovin víc orientovat na Čínu než na Evropu.
Německo se přesto rozhodlo zrušit všechny projekty vojenské spolupráce s Ruskem, které byly naplánované do konce dubna. Ministerstvo hospodářství navíc upozornilo, že v současnosti nebude povolovat německým firmám vývoz zbrojní techniky do Ruska. O rozhodnutí Francie pozastavit vojenskou spolupráci s Ruskem informoval i francouzský ministr obrany Jean-Yves Le Drian. Krok se podle něj bude týkat společných vojenských cvičení.
