9. ledna 2019 4:55 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Putin při oslavě pravoslavných Vánoc připomněl svůj tajný křest. Historka stále budí dohady

Vladimir Putin | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vladimir Putin | foto: ČTK

PETROHRAD/PRAHA Ruské pravoslavné vánoce provázelo v severněji položených oblastech země množství sněhu a patnáctistupňový mráz. Prezident Vladimir Putin, který měl v minulých letech ve zvyku jezdit po celé federaci a jedny svátky strávil i v sibiřském Jakutsku, tentokrát navštívil rodný Petrohrad. Na vánoční mši zašel do Spaso-preobraženského chrámu a připomněl, že právě tady ho šest týdnů po narození v listopadu 1952 pokřtili. „Matka vyprávěla, že mne přinesla spolu se sousedkou pokřtít. Udělaly to potají před otcem, který byl členem komunistické strany,“ řekl Putin.

Historka o tajném křtu se objevila v minulosti v různých variacích. O tom, že je pokřtěn, se prý Putin dozvěděl až v roce 1993, kdy ještě jako funkcionář petrohradské radnice jel s delegací na služební cestu do Izraele. „Před odjezdem mu jeho matka prozradila zřejmě největší tajemství a­ dala mu maličký křížek,“ napsal v­roce 2001 časopis Sobesednik.

Pravoslavní jdou s ním

Podle Putinovy bývalé tiskové mluvčí Natalije Timakovové se vztah ruského prezidenta k náboženství radikálně změnil, když v ­srpnu 1996 vyhořela Putinovi chata a prostý hliníkový křížek od matky zůstal ve spáleništi neporušený. Timakovová ale také tvrdila, že si Putin už nepamatoval místo svého křestu. Vzpomněl si o ­řadu let později a zrovna na Spaso-preobraženský chrám, který je spojen se současným vedením ruské pravoslavné církve. V­ dokumentárním filmu Patriarcha z­roku 2016 Putin vyslovil domněnku, že ho křtil pop Michail Gunďajev, otec současného moskevského patriarchy Kirilla. Gunďajev starší tu v dobu Putinova křtu skutečně působil, později tu sloužil i jeho syn a Kirillův starší bratr Nikolaj, který má stále čestnou funkci opatrovatele chrámu.

Putinovo pozdní rozvzpomenutí a mnoho náhod nejednou vzbudilo už v minulosti podezření, že tu něco nesedí. „Je divné, proč se nikdo nezajímá o matriky Spaso-preobraženského chrámu, které jsou v centrálním archivu města,“ píše například blog muzea Andreje Rubljova.

Vztahy mezi pravoslavnou církví a vedením státu nebyly v posledních sto letech od pádu carského režimu nikdy tak dobré jako dnes. Putin jde církvi na ruku a pravoslavní kněží jsou vesměs oporou Kremlu. Úplně jiné to bylo za sovětských dob, kdy bolševici prohlásili náboženství za tmářství, bořili chrámy a­ kněžstvo posílali do gulagů.

Málem utopený Jelcin

Bezmála všichni sovětští vůdci byli sami pokřtění, i když o tom nemluvili – například u Leonida Brežněva (vládl 1964–1982) se záhadně ztratily všechny matriky, které by to mohly doložit. Josif Stalin (u moci 1922–1952) v mládí téměř vystudoval bohoslovecký seminář, v počátcích svého vládnutí ale církev tvrdě potíral. Obrátil však během těžkých chvil druhé světové války, když potřeboval podporu obyvatelstva. Uvolnění se však týkalo jen pravoslavné církve, která směla obnovovat kostely a zvolit si patriarchu. Po Stalinově smrti nastoupil Nikita Chruščov (1953-1964), absolvent tří ročníků venkovské církevní školy, který se občas mimoděk pokřižoval. Na nejvyšším postu opět sáhl ve vztahu k náboženství k represím.

Tajný křest prodělal i první ruský prezident Boris Jelcin (1991-1999). Pop prý tehdy za každé dítě dostával od rodičů sklenku vodky, a to se ani ne dvouletému Borisovi málem stalo osudným. „Došla na mě řada až někdy odpoledne, kdy se pop jen s námahou držel na nohou. Ponořil mě do kádě s vodou, jenže pak se zapovídal a úplně na mě zapomněl,“ popisoval Jelcin průběh obřadu, který neskončil tragicky jen díky rychlému zákroku matky: „Báťušku to ale nijak nerozházelo. Jen řekl: vydržel jsi takovou zkoušku, znamená to, že budeš silný,“ vzpomínal první ruský prezident, který sám později čelil výtkám kvůli přílišnému pití.

Tomáš Vlach (Spolupracovník LN v Rusku)

Najdete na Lidovky.cz