„Neříkali jsme, že tam nejsou lidé plnící jisté úkoly, mimo jiné ve vojenské oblasti, ale to neznamená, že jsou tam pravidelné jednotky. Uvědomte si rozdíl,“ prohlásil ruský prezident na tiskové konferenci ohledně možné výměny Nadi Savčenkové, ukrajinské letkyně souzené v Rusku, za dva zajaté ruské vojáky souzené v Kyjevě.
Putin: Russia did have people in Ukraine doing 'certain military tasks' https://t.co/XR9gNE8Tii
— Reuters Top News (@Reuters) 17. Prosinec 2015Ekonomická krize
Ruský prezident před novináři připustil také potíže ruské ekonomiky kvůli závislosti na cenách hlavního exportního zboží, ropy a plynu. Vrchol krize však ruské hospodářství už překonalo, ujišťoval.
„Spočítali jsme rozpočet na příští rok při předpokladu, že barel ropy bude stát 50 dolarů. Byl to optimistický odhad a budeme nuceni vše přepočítat,“ prohlásil Putin a připomněl, že cena ropy se pohybuje okolo 38 dolarů za barel. Zdůraznil současně, že vláda musí být - a také je - připravena na jakýkoliv vývoj událostí.
PUTINOVO POSELSTVÍ |
Putin začal svou tiskovou konferenci, na níž se akreditovalo na 1400 novinářů, odpovědí na dotazy, kdy skončí krize, protože Rusům se vede těžko.
Prezident sice připustil pokles hrubého domácího produktu o 3,7 procenta, růst inflace o 12,3 procenta, pokles příjmů obyvatelstva a pokles investic, dopodrobna ale vypočítal množství statistických údajů, svědčících podle něj o obratu k lepšímu. Vcelku je prý s prací vlády spokojen: podniká potřebné kroky a funguje efektivně.
Rozkmotření s Tureckem
Vladimir Putin také vyčetl Ankaře sestřelení ruského bombardéru, které označil za „nepřátelský akt“. Turecko kritizoval i za to, že se hned obrátilo na NATO, přestože Rusko bylo ochotno spolupracovat. Tyto kroky Ankara podnikla přesto, že Rusko bylo před incidentem prý ochotno spolupracovat s Turky i při řešení „citlivých otázek nezapadajících do mezinárodního práva“.
SESTŘELENÍ SU-24 |
Putin blíže neupřesnil, s jakými návrhy se Turecko dříve na Moskvu obracelo. „Řekli jsme: chápeme vás a jsme připraveni vám pomoci,“ tvrdil. Jestli však Turci chtěli sestřelením bombardéru dosáhnout stažení Ruska ze Sýrie, tak ničeho nedosáhli. „Jestli Turci chtěli lízat Američanům jedno místo..., tak nevím, zda postupovali správně,“ řekl Putin.
V současnosti Putin „nevidí perspektivu“ opětovné spolupráce s nynějším tureckým vedením. Obvinil také Turecko, že se na jeho území zotavují severokavkazští radikálové, podnikající v Rusku teroristické útoky.
Podobná obvinění Putin adresoval gruzínskému vedení v dobách, kdy v Tbilisi stál u kormidla moci prozápadní prezident Michail Saakašvili, který s Ruskem v srpnu 2008 svedl pětidenní válku o odštěpenecké gruzínské provincie Jižní Osetie a Abcházie.
  |
Syrská krize
Vladimir Putin na tiskové konferenci také podpořil americký návrh rezoluce Rady bezpečnosti OSN o syrské krizi. Ohledně role svého spojence v Damašku, prezidenta Bašára Asada, však ruský prezident zdůraznil, že ruské stanovisko se nemění a jedině syrský lid smí rozhodnout o své vládě. Urovnání konfliktu podle Putina může být pouze politické, a tedy vyžaduje ústupky obou stran - a mezitím budou v Sýrii pokračovat nálety ruského letectva.
„Řeknu teď důležitou věc: vcelku podporujeme iniciativu Spojených států, včetně přípravy rezoluce RB OSN o Sýrii,“ řekl Putin o výsledcích nedávné návštěvy šéfa americké diplomacie Johna Kerryho v Moskvě.
„Vcelku se nám to zamlouvá a myslím, že i syrským orgánům by to mělo vyhovovat. Ve snaze vyřešit konflikt je vždy možný kompromis, ale ústupky musí udělat všichni. Je to iniciativa USA, prezidenta (Baracka) Obamy a svědčí o tom, že USA a Evropa jsou znepokojeny tím, co se děje na Blízkém východu, v Jemenu, v Sýrii, v Iráku. Budeme všestranně napomáhat vyřešení této krize,“ přislíbil Putin. Uvedl, že má na mysli přípravu syrské ústavy a vytvoření mechanismu kontroly příštích voleb, v nichž „musí sama Sýrie určit, kdo bude vládnout“.
Odchod Asada - po letech občanské války se čtvrtmilionem obětí a miliony uprchlíků - požaduje syrská opozice a Západ.
