Zprávy se značně liší od toho, co tvrdí americký prezident Donald Trump a jeho míroví vyjednavači na Ukrajině. Podle nich chce totiž „Putin konflikt ukončit“.
Zpravodajské informace také vyvracejí Putinovo tvrzení, že nepředstavuje hrozbu pro Evropu. Shodují se evropskými lídry na tom, že Putin touží po celé Ukrajině a bývalém východním bloku, včetně členů NATO.
„Zpravodajské služby vždycky tvrdily, že chce Putin víc,“ řekl Mike Quigley, demokratický člen Výboru pro zpravodajské služby Sněmovny reprezentantů, v rozhovoru pro agenturu Reuters. „Evropané jsou o tom přesvědčeni. Poláci jsou o tom naprosto přesvědčeni. Pobalťané si myslí, že jsou na řadě jako první,“ dodal.
Rusko nyní kontroluje přibližně 20 procent z ukrajinského území, včetně většiny Luhanské a Doněcké oblasti, které tvoří průmyslové srdce Donbasu, části Záporožské a Chersonské oblasti a Krymu, strategického poloostrovu v Černém moři.
Podle šéfa Kremlu patří Krym a všechny čtyři provincie Rusku. Trump podle dvou zdrojů obeznámených s touto záležitostí „tlačí na Kyjev, aby v rámci navrhované mírové dohody stáhl své síly z malé části Doněcké oblasti“. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj to spolu s většinou Ukrajinců a Ukrajinek odmítá.
Trumpovi vyjednavači – jeho zeť Jared Kushner a miliardář Steve Witkoff – jednají už několik týdnů s ukrajinskými, ruskými a evropskými představiteli o mírovém plánu. Ačkoli tvrdí, že pokročili, v otázkách týkajících se území přetrvávají spory.
Kushner a Witkoff se v pátek setkali s ukrajinskými vyjednavači v Miami a o víkendu měli jednat s ruskými zástupci, uvedl představitel Bílého domu.
Bezpečnostní záruky pro Ukrajinu
Vyjednavači z USA, Ukrajiny a Evropy se pondělí na jednání v Berlíně shodli na blíže nespecifikovaných bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Jeden zdroj a jeden diplomat uvedli, že tyto záruky závisí na tom, zda bude Zelenskyj souhlasit s postoupením území Rusku. Jiní diplomaté to však vyvrátili s tím, že se stále hledají alternativy, jelikož to Zelenskyj vyloučil.
Záruky, které by vstoupily v platnost po podepsání mírové dohody, vyžadují podle diplomatů nasazení převážně evropských bezpečnostních sil v sousedních zemích a na Ukrajině mimo frontové linie, aby pomohly odrazit jakýkoli budoucí ruský útok.
Ukrajinská armáda by podle nejmenovaného zdroje měla mít maximálně 800 000 vojáků. Několik diplomatů však uvedlo, že chce Rusko limit snížit, s čímž Američané souhlasí.
USA by měly na starosti zpravodajství a další podporu, balíček by ratifikoval americký Senát, uvedli diplomaté. Podle dvou zdrojů obeznámených s jednáními by plán Washingtonu zahrnoval také letecké hlídky nad Ukrajinou podporované USA.
Zelenskyj je k návrhům skeptický. „Je tu otázka, na kterou stále nemůžu najít odpověď: Co tyto bezpečnostní záruky vlastně přinesou?“ řekl ve čtvrtek. Také Putinův souhlas je nejistý, jelikož opakovaně odmítal, že by na Ukrajinu měla být nasazená zahraniční vojska.
Rusko na svých územních požadavcích trvá
Putin v pátek nenabídl žádné kompromisy, ačkoli na výroční tiskové konferenci prohlásil, že je připraven jednat o míru.
Na svých podmínkách trvá. Není však jasné, na ně reagovaly jak americké úřady. Witkoff již dříve naznačil, že má Rusko právo nárokovat si čtyři provincie a Krym.
Někteří představitelé Trumpovy administrativy uznali, že se Putin nemusí spokojit s méně než se svým původním cílem – dobýt Ukrajinu. „Nevím, jestli se chce Putin dohodnout, nebo chce obsadit celou zemi. To jsou věci, které otevřeně řekl,“ uvedl v pátek na tiskové konferenci americký ministr zahraničí Marco Rubio. „Víme, čeho chtěl dosáhnout na začátku války, to se mu však nepovedlo,“ dodal.
