Pokud jde o souběžné akce pořádané v Česku, mluvčí agentuře AFP řekl, že Putin „byl pozván, ale ještě se nerozhodlo“, zda do Prahy pojede. Náměstek českého ministra zahraničí Rudolf Jindrák ČTK potvrdil, že Kreml se dosud k Putinově účasti nevyjádřil.
ČTĚTE TAKÉ: |
Putin ani do Polska nedostal pozvání - a „ani se oficiální pozvání na tyto akce neposílala, jestli jsme to správně pochopili“, zdůraznil mluvčí Peskov. Ujistil přitom, že ruský prezident přikládá mimořádný význam všem vzpomínkovým akcím věnovaným druhé světové válce. V roce 2005 se Putin přitom slavnosti k 60. výročí osvobození Osvětimi v Polsku účastnil.
Tábor v Osvětimi, kde podle historiků nacisté zavraždili okolo 1,5 milionu lidí, převážně Židů, osvobodili sovětští vojáci 27. ledna 1945.
V roce 2005 se Putin slavnosti k 60. výročí osvobození Osvětimi v Polsku účastnil. Letos ale společnému připomínání jubilea podle agentury Reuters brání konflikty a politické rozpory na mezinárodní scéně.
Zanícený kritik Moskvy
Varšava, která patří k nejzanícenějším kritikům počínání Moskvy na Ukrajině, ani neposlala ruskému vůdci oficiální pozvání, aby se vyvarovala důsledků, jaké by takové gesto mohlo mít na domácí scéně v roce konání prezidentských a parlamentních voleb. Takové přehlížení ale rozlítilo Moskvu; vždyť vyhlazovací tábor osvobodili sovětští vojáci a mezi oběťmi bylo hodně sovětských občanů.
Pozvánky na vzpomínkovou akci v bývalém táboře nerozesílala polská vláda, ale pořadatel, tedy státní muzeum v Osvětimi. Vláda jen rozeslala nótu, aby o tom zahraniční partnery uvědomila. Většina zemí podle zdroje Reuters následně požádala o další vysvětlení, aby mohla rozhodnout o účasti. Moskva však považovala polské počínání za neadekvátní a o vysvětlení nežádala, protože usoudila, že kdyby Poláci chtěli Putina, měli by jej oficiálně pozvat.
Účast na vzpomínce v Osvětimi dosud potvrdily hlavy tuctu států, včetně prezidentů Francie, Německa, Rakouska a Polska, sdělil dnes mluvčí osvětimského muzea Bartosz Bartyzel. Rusko má být zastoupeno na úrovni velvyslance. Česko by podle informací ČTK mělo o svém zástupci rozhodnout tento týden.
Česká ‚konkurence‘
V polském tisku se nedávno objevily informace, že prý polskou premiérku Ewu Kopaczovou roztrpčily „konkurenční“ české akce ke konci holocaustu, ale premiér Bohuslav Sobotka to popřel.
VÍCE ZDE: |
Podle informací ČTK to byla původně polská strana, kdo usiloval o to, aby se politická část připomínek uskutečnila mimo Polsko. Nicméně do Česka přijedou hlavně šéfové parlamentů. Ze 14 pozvaných hlav států účast na českých akcích písemně potvrdil jen bulharský prezident. Americký prezident Barack Obama se omluvil. Nad příjezdem Putina, jehož pozvání od prezidenta Miloše Zemana vzbudilo vášně a distancovala se od něho například Federace židovských obcí ČR, visí otazník.
Česká připomínka výročí potrvá dva dny: 26. ledna se na Pražském hradě uskuteční mezinárodní fórum o růstu antisemitismu a extremismu ve světě. Následující den vystoupí dopoledne na Hradě hlavy států a další významní hosté, odpoledne se uskuteční pieta v Terezíně.