Média již před časem zaplavily snímky luxusní rezidence stavěné prý za miliardu dolarů pro bývalého prezidenta, nyní premiéra Vladimira Putina v letovisku Gelendžik u břehů Černého moře. Ale Kožin se v dnešním vydání listu Kommersant zapřisáhl, že s tímto projektem Kreml "neměl, nemá a ani nebude mít" nic společného.
Své podpisy na dokumentech vysvětlil tím, že celá historie sahá až do roku 2004, kdy za naprosto odlišné finanční situace prezidentská kancelář pomýšlela buď na rekonstrukci stávajícího rekreačního zařízení v Tuapse, anebo na postavení nového penzionátu, a tak s investory uzavřela smlouvu se zmiňovanými podpisy. Ale v roce 2008 vypukla finanční krize, a tak smlouvu zrušila. A údajně už ani neví, co investor dále podniká na pronajaté parcele a nakolik změnil původní projekt.
Čtěte také: |
Jako nepravdivé Kožin popřel i pověsti, že se na "premiérském patře" v úřadu vlády údajně nachází bazén, aby si Putin mohl zaplavat - to by se prý nejprve musela zbourat nejméně polovina moskevského Bílého domu, kde vláda sídlí. Fámy zřejmě vycházejí z toho, že před časem bylo podlaží zrekonstruováno, aby si premiér měl kde odpočinout.
I šéf kremelské správy si myslí, že Leninovo nabalzamované tělo by mělo opustit mauzoleum a zrušit by se měly i další hroby u kremelské zdi, kde dodnes spočívá například první kosmonaut Jurij Gagarin či komunistický diktátor Josif Stalin.
Politické rozhodnutí od vedení země však dosud nepadlo a správa dosud nedostala žádný pokyn. "Osobně si stejně jako dříve myslím, že Leninovo tělo by se bezpodmínečně mělo pochovat, a nejen Lenina, protože musíme na vše hledět komplexně. Máme velkou nekropoli jak u kremelské zdi, tak přímo ve zdi. Říkat jen, že se rozhodne o pohřbení Lenina a vše ostatní zůstane, není možné. Musí se to vyřešit komplexně," prohlásil. Problém je však v tom, že část příbuzných si přeje ostatky svých blízkých "křesťansky" pochovat, zatímco druhá část je kategoricky proti.
Zatím tak Kreml alespoň propracovává nový rituál státních pohřbů činitelů, kteří by v budoucnu měli nalézt místo posledního odpočinku na novém pohřebišti budovaném ministerstvem obrany za Moskvou. Potřeba modernějšího rituálu se podle Kožina vynořila po úmrtí prvního ruského prezidenta Borise Jelcina. Lenina coby historické osobnosti se však týkat nebude, to je "jiný příběh".
