Obchod „Lenta“ praská ve švech. Obyvatelé Petrohradu jsou totiž zvyklí na vysoký standart. Jenže teď mají lidé v taškách hlavně základní potraviny. Dělají si zásoby. Má být hůř.
Kurz rublu na displejích v ulicích Moskvy.
Lidé ve frontě u kasy bouřlivě diskutují o tom, co je zase dražší. Objevují se i hlasy, že za to mohou „ti nahoře“. Nebo „ten nahoře“. Za poslední týden ceny typické ruské potraviny – pohanky – vzrostly o 50 procent. Jablečný mošt zdražil o 20 procent. Chléb a cukr o 10 procent.
„Ceny Putinovi nevěří,“ prohlásil po návštěvě jednoho obchodu poslanec petrohradské dumy Boris Višněvskij. Narážel na prezidentova slova o tom, že pád rublu je pro ruský rozpočet výhodný.
„Nikde není psáno, že sankce, prudké snižování cen ropy, znehodnocení naší národní měny povede ke katastrofickým důsledkům pouze pro nás. To se nestane,“ prohlásil ruský lídr 23. listopadu. Někteří ekonomové jeho jistotu zpochybňují. Z posledního výzkumu veřejného mínění se zdá, že ruskému vůdci nedůvěřují nejen ceny a experti.
Euforie padá spolu s kurzem
I když popularita prezidenta Putina je stále neuvěřitelně vysoká, přece jen v posledních dnech začala klesat. Z říjnových 88 procent spadla na současných 82 procent. Vyplývá to z průzkumu renomované ruské sociologické služby „Levada-centrum“. Státní sociologická služba VCIOM ovšem přináší jiné výsledky – podle ní Putina podporuje stále přes 87 procent Rusů (více čtěte ZDE).
ČTĚTE TAKÉ: |
A to nehledě na to, že důsledky sankcí EU a USA i odvetného embarga, které Moskva vyhlásila evropským a americkým potravinám, začínají doléhat na ruského občana. Euforie z návratu Krymu do ruského lůna pomalu vyprchává a i ruská hrdost má své hranice. „To je cena za Krym a Donbas!“ tvrdí o sankcích poslanec Višněvskij a připomíná v této souvislosti i konec Sovětského svazu – země mnohem větší, než je dnes Rusko, také nakonec podlehla obrovskému ekonomickému tlaku Západu.
Zákaznice obchodu v sibiřském Krasnojarsku váží pytlík pohanky.
„Zašel jsem do obchodu Poluška, koupil pár balíčků tvarohu z Bologovské mlékárny,“ píše jeden z petrohradských blogerů. „Na jaře jsem za to samé zaplatil 32 rublů, dnes 49. Copak je ta mlékárna v zahraničí?“ apeluje na sliby ruské vlády, že produkce domácích výrobců se sankce nijak nedotknou.
Přesto v bouřlivých internetových diskusích stále velké množství Rusů provolává Putinovi a jeho snaze o vytvoření „Velkého Ruska“ slávu. Jsou mezi nimi i známé osobnosti, jako Uljana Skojbeda, novinářka Komsomolské Pravdy. Prý je připravena chodit v gumových galoších, plést si punčochy a nakupovat cukr i olej na lístky, jen když bude žít ve Velké zemi.
Legraci si z podobného přístupu dělají autoři svérázného videoklipu o fatální lásce rublu a barelu ve chvíli, kdy se potápí Titanik. Ohlasy na dílko jsou od nadšených až po pohoršené, což dokumentuje současnou náladu rozhárané ruské společnosti.
Další dírka na opasku
Podle pesimistických prognóz mohou brzy přijít Rusové až o třetinu svých příjmů. Přiznává to i ministerstvo pro ekonomický rozvoj Ruska. Jeho šéf, ministr Alexej Uljukajev včera s povzdechem svým vládním kolegům přiznal: „V nové ekonomické situaci si náš stát bude muset utáhnout opasky.“ Upozornil je, že rubl i nadále bude padat, cena ropy klesne a inflace vyroste. Takže to vypadá i na nové dírky na opasku.
Zdražování je realitou současného Ruska. Jak tvrdí známý ruský ekonom Igor Nikolajev, je jen otázkou času, kdy se hněv občanů obrátí proti moci. Ovšem to nemusí nutně znamenat proti Putinovi. Ten může vhodnými oběťmi mezi vládními úředníky opět vyjít ze situace jako vítěz.
K TÉMATU: |
Podle Nikolajeva se potvrzuje stará sovětská praxe: „Bohužel, ruské politické vedení se nikdy nevyznačovalo výjimečnou schopností objektivně zhodnotit důsledky svých činů. Dnes je tento problém aktuální jako nikdy předtím, protože za ty činy platíme my ze své kapsy.“
