Kromě zákazu špionáže v EU by BND podle návrhu, který společně vypracovali zástupci Křesťanskodemokratické unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové a koaličních sociálních demokratů (SPD), nesměla provádět ani průmyslovou špionáž. Zvláštní ochranu institucí dalších spojenců, jakými jsou například USA, návrh podle DPA neobsahuje.
Druhým pilířem reformy by mělo být zvýšení dohledu Spolkového sněmu nad činností rozvědky. Za tímto účelem by po novelizaci zákona měl v parlamentu vzniknout post zvláštního stálého zmocněnce pro tajné služby.
Němci údajně roky pomáhali Američanům s odposlechy |
Změny fungování BND by měli vládní poslanci Spolkovému sněmu předložit ke schválení v lednu příštího roku. V platnost by v případě přijetí mohla norma vstoupit k 1. lednu 2017.
Aféra s odposlechy
Tento týden vyšlo najevo, že BND údajně protiprávně odposlouchávala francouzského ministra zahraničí Laurenta Fabiuse či významného německého diplomata a současného velvyslance v Turecku Hansjörga Habera, který je přitom jako německý občan před sledováním rozvědkou chráněn ústavou. Cílem sledování měla být i řada mezinárodních organizací včetně agentur Organizace spojených národů či několik amerických firem.
Už delší dobu čelí BND skandálu kvůli údajné pomoci americké Národní agentuře pro bezpečnost (NSA), v rámci které měla sledovat mimo jiné evropské úřady. Podle časopisu Der Spiegel německá zpravodajská služba vedla také rozsáhlou špionáž komunikace velvyslanectví spojenců z Evropské unie i USA.
Před třemi týdny šéf BND Gerhard Schindler a kancléřství potvrdili kontrolní komisi Spolkového sněmu, že BND se podílela i na špionáži zaměřené na spřátelené země.
Téma odposlechů je v Německu velmi citlivé. V roce 2013 zveřejnil někdejší spolupracovník amerických tajných služeb Edward Snowden dokumenty, které ukazovaly na rozsáhlé sledovací a odposlechové praktiky NSA. Ze zveřejněných složek vyplynulo, že Američané sledovali i vrcholné evropské politiky, mimo jiné německou kancléřku Angelu Merkelovou.
