Rakouský kancléř Kurz kvůli podezření z korupce rezignuje. Zůstane jen předsedou lidovců |
Na uvolněnou pozici v čele vlády navrhl ministra zahraničních věcí Alexandera Schallenberga. Jmenování kancléřem by z rukou rakouského prezidenta Alexandera Van der Bellena mohl 52letý kariérní diplomat převzít už v pondělí.
Vůbec poprvé od konce 20. let minulého století tak bude mít Rakousko opět kancléře s aristokratickými kořeny. Po vzniku republiky sice byly v zemi zrušeny šlechtické tituly, pokud by ovšem platily, směl by Schallenberg u svého jména užívat titul hrabě. Je potomkem starého rodu ze severní části Horního Rakouska, nedaleko hranic s Českem, jehož kořeny sahají do roku 1190.
Kurzova pravá ruka
Už otec nového kancléře, Wolfgang Schallenberg, byl diplomatem, později nejvyšším úředníkem na ministerstvu zahraničí. Jeho syn vyrůstal v Indii, Španělsku a Francii, kde byl Schallenberg starší velvyslancem.
Dosavadní kariéra Alexandera Schallenberga je úzce spjatá se Sebastianem Kurzem. Když byl odstupující kancléř šéfem diplomacie, Schallenberg vedl jeho plánovací štáb na ministerstvu. Během migrační krize 2015 a 2016, která se stala odrazovým můstkem pro Kurzovu další kariéru, patřil k jeho hlavním poradcům.
Členem vlády se stal Schallenberg poprvé v úřednickém kabinetu nestranické kancléřky Brigitte Bierleinové. Vedla zemi poté, co padla kvůli aféře Ibiza v květnu 2019 první Kurzova vláda. Když se pak šéf lidovců po vítězství v předčasných volbách stal opět kancléřem, Schallenberg setrval v čele diplomacie.
Předtím patřil jako ministerský úředník k těm, o nichž se říkalo, že mají „krevní skupinu nula“, což bylo neoficiální označení pro diplomaty, kteří nejsou členy žádné politické strany. To se ovšem zkraje roku 2020 změnilo a Schallenberg vstoupil do konzervativní lidové strany.
V čele diplomacie pokračoval v linii, kterou kdysi razil i Kurz. Platí to hlavně pro migrační politiku, kde odmítal jakékoli kvóty na přerozdělování běženců. Další oblastí, kde pokračoval v souladu s přáním kancléře, o němž prý Schallenberg při interních poradách hovořil jako o „šéfovi“, bylo rozvíjení vztahů se zeměmi západního Balkánu s cílem zapojit je do evropských struktur.
S Kurzem sdílel Schallenberg i pohled na spory, jež se v minulých letech rozhořely mezi Bruselem a vládami ve Varšavě a Budapešti v souvislosti s dodržováním zásad právního státu. „Nekřičíme ve sboru s ostatními. Považuji za lepší vyměňovat si s někým názory než si vyřizovat názory na dálku,“ komentoval Schallenberg zahraničí svou pozici.
Jak moc je loajální vůči Kurzovi, se ukázalo i letos během několikadenního vojenského konfliktu v Gaze. Na přání kancléře nechal Schallenberg vyvěsit na budově svého ministerstva izraelskou vlajku jako výraz solidarity s Izraelem. Stalo se tak v předvečer plánovaného setkání s íránským ministrem zahraničí Mohammadem Zarífem, jenž přijel do Vídně kvůli jednáním o obnovení íránské jaderné dohody. Zaríf následně podle očekávání schůzku se svým rakouským protějškem zrušil.
Právě přílišná blízkost Schallenberga ve vztahu ke Kurzovi bude podle názoru rakouských opozičních stran pro budoucího kancléřem největším problémem. Domnívají se proto, že novou vládu bude ve skutečnosti stále řídit Kurz, jenž se nově přesune na pozici předsedy lidoveckých poslanců v parlamentu.
Zelení dali ruce pryč od Kurze. Menší partner chce v čele rakouské vlády ‚bezúhonnou osobnost |
Zelení chtějí pokračovat
Dosavadní kancléř Kurz se dostal do potíží po razii policie a vyšetřovatelů protikorupční prokuratury v kancléřském úřadu i v sídle lidové strany (ÖVP).
Důvodem je podezření, že Kurz si měl před lety, když byl ještě ministrem zahraničních věcí, objednat pozitivní zpravodajství u jednoho bulvárního listu. Výměnou za to tam byly uveřejněny vládní inzeráty, které ale zaplatil resort financí, kde celou operaci řídil Kurzův známý. Proto je odcházející šéf vlády podezřelý ze zpronevěry a podplácení. Kurz sám však vinu popírá.
Tlak na jeho rezignaci vzrostl poté, co koaliční partner lidovců, strana Zelených, začal požadovat kancléřův odchod a jeho nahrazení „někým bezúhonným“. Svým rozhodnutím tak Kurz předešel mimořádné schůzi parlamentu, kde mu měla být zítra vyslovena na návrh opozice nedůvěra.
Zelení dali najevo, že Schallenberga přijímají a chtějí ve společné koalici pokračovat.
„Bylo to správné rozhodnutí v zájmu budoucí vládní spolupráce i v zájmu pověsti Rakouska v zahraničí,“ komentoval Kurzův odchod šéf Zelených, rakouský vicekancléř Werner Kogler.
