Když se v roce 2002 německý kancléř Gerhard Schröder objevil v holínkách na místech zasažených rozbouřeným Labem, vytvořil si image rozhodného vůdce, jež mu následně zajistila vítězství ve volbách. Jiného kandidáta na kancléře, Armina Lascheta, v roce 2021 naopak vyfotili, jak se na místě neštěstí smál a přispělo to k jeho volební porážce.
Známé případy z Německa odhalují potíže, kterým politici během přírodních katastrof, jako jsou rozsáhlé záplavy, čelí. Svou rozhodností mohou získat cenné politické body, ale každý špatný krok pro ně může být fatální. „Co lidé určitě nechtějí,“ uvádí rakouský politolog Peter Hajek, „je, aby někdo zneužil krizové situace k předvolební kampani.“
Rakouský kancléř a předseda Rakouské lidové strany (ÖVP) Karl Nehammer stejně jako další rakouští politici během povodní vyhlásil „přestávku“ v kampani. Vznáší se ovšem pochybnosti nad tím, zda ji skutečně dodržuje.
Nehammer uspořádal tiskovou konferenci ve štábu ve Vídni a navštívil nejvíce postižené Dolní Rakousy. Předseda Sociálnědemokratické strany Rakouska (SPÖ) a starosta dolnorakouského Traiskirchenu Andreas Babler se ukázal za deštivého počasí v hasičské bundě ve své oblasti, přičemž někteří oslavovali jeho kuráž a jiní ho zase odsoudili, že dělá divadlo.
Politici povodně řeší nejen v zatopených oblastech, ale i v rakouském parlamentu. Babler se v Národní radě dostal pod palbu kritiky od generálního tajemníka FPÖ Christiana Hafeneckera, který jej obvinili, že stejně jako ministryně pro ochranu klimatu za Zelené Leonora Gewesslerová pořádá tiskové konference a narušuje tak „správnou a důležitou“ přestávku ve volební kampani.
Předmětem politického sporu se též stala Nehammerem navrhovaná opatření pro pomoc lidem postižených záplavami. Předsedovi FPÖ Herbertu Kicklovi vadilo, že balíček neobsahuje také finanční kompenzaci ve formě okamžité platby. Podle něj jsou tak oběti v pozici „prosebníků“ a „žadatelů o almužnu“. Navrhuje, aby se prostředky vzaly z pomoci Ukrajině.
Místo protestu proti FPÖ šli migranti pomáhat
Kickl a jeho Svobodní jsou favoritem voleb, přičemž jejich ústředním tématem je kritika migrantů. Politologové upozorňují, že povodně tuto tématiku odsunuly stranou, analytik Thomas Hofer se ale domnívá, že to pro FPÖ je spíše nepříjemnost než nějaký výzamný faktor.
Vzestup FPÖ vzbuzuje obavy migrantů v zemi. Část syrských přistěhovalců sdružených v uskupení Svobodná syrská komunita Rakouska, jež má přibližně sto členů, chtěla přesvědčit Rakušany, že nejsou přítěží a jsou za pobyt v nové domovině vděční. Hodlala proto o víkendu uspořádat akci zaměřenou proti FPÖ s názvem „Rakouští Syřané říkají: Děkujeme, Rakousko“. Jistý politický podtext si uchovala i následná změna programu – imigranti vyrazili pomoct do zaplaveného Tullnu a do obce Matzleinsdorf u Melku.
„Víme, jaké to je ztratit všechno. Také jsme museli znovu vybudovat své životy,“ řekl listu Der Standard Abduhlkeem Alshater. Připomíná, že velká část Syřanů uprchla ze své domoviny před občanskou válkou. „Rakousko nás tehdy přijalo. Jsme za to vděční, rádi bychom něco vrátili.“
Obyvatelé se na ně zpočátku dívali nedůvěřivě. Někteří však posléze pookřáli a požádali migranty, zda by jim nepomohli s uklízením trosek. Někteří Syřané si kvůli pomoci vzali volno v práci.
Nedá se příliš čekat, že by voliče FPÖ takové příběhy přiměly k volbě jiných stran. Podle politologů jde o poměrně semknutou skupinu s jasnými názory.
FPÖ v průzkumech vede, lidovci dotahují
Aktuální téma povodní by mohli podle analytiků vytěžit Zelení, kteří se dlouhodobě varují před přírodními pohromami vlivem klimatických změn. Varují však, že pokud Zelení budou znít příliš namyšleně ve stylu „já jsem to říkal“, může jim to naopak spíše uškodit.
Podle posledního průzkumu OGM pro ServusTV uskutečněného během silných dešťů se zatím nezdá, že by rozbouřené řeky Zeleným se ziskem voličských sympatií pomohly. Volilo by je deset procent respondentů, o jedno procento více než liberální stranu NEOS.
Bablerovo ukazování se v hasičské bundě ani příliš nepřispělo SPÖ, která se v sondážích stále pohybuje na třetím místě se zhruba 20 procenty. Hlavní souboj se tak odehrává mezi ÖVP a FPÖ, která v průzkumu dosáhla na 26 procent. Stále sice zůstává v čele průzkumů, s 25 procenty ji ale lidovci dohání.
Kicklovi zřejmě ubližuje, že jej respondenti příliš nevnímají jako schopného krizového manažera (14 procent), v tomto ohledu je i za Bablerem. Naopak kancléř se v očích voličů prokázal jako člověk nejlépe schopný provést zemí povodňovou krizí, věří mu 32 procent respondentů.
Analytici vliv povodní nepřeceňují. Poukazují na to, že v nejhůře zasažených Dolních Rakousech už mohli voliči hlasovat poštou ještě před příchodem bouřících vod, a jejich hlas tudíž zřejmě bude reflektovat starší preference. Jaké jsou, bude jasné 29. září.