Rakousko uzavřelo dálnici, migranti po ní pěšky putují do Vídně

Uprchlíky přivezly vlaky, na hranici pak přišli pěšky. Kromě tlačenice způsobené velkým množstvím lidí prý k žádným nepokojům nedošlo, oznámil mluvčí spolkové země Burgenland.

V okolí hraničního přechodu byli uprchlíci rozdělováni do čtyř míst, kde mohli strávit noc.

Up to 1,000 migrants have packed their things, left #Keleti and are marching the highway to Austria. #refugee pic.twitter.com/ApkKhnMpDW

— Andrew Byrne (@aqbyrne) 4. Září 2015

Stabilizovat situaci

Rakousko již ve čtvrtek pozastavilo železniční spojení s Maďarskem vzhledem k „obrovskému přetížení“, kterému vlaky musely čelit kvůli uprchlické vlně. Vlaky nebudou jezdit ani o víkendu, uvedly rakouské dráhy s tím, že cílem opatření je „stabilizovat situaci na velkých vídeňských nádražích“. Rakouská vláda má migrační krizi řešit v pátek odpoledne na své mimořádné schůzi. List Wiener Zeitung uvedl, že krize bude stát Vídeň navíc jednu miliardu eur (27 miliard Kč).

Děti ze stanice Východ. Exkluzivní fotoreportáž z Keleti, centra uprchlické krize

Hranice mezi Maďarskem a Rakouskem byla vystavena uprchlické vlně o víkendu, kdy hranice překročilo na 14 000 migrantů. Většina těch, kteří do Rakouska přicestovali z Maďarska, zamířila dál do Německa.

Policejní ředitel ve spolkové zemi Burgenland Hans Peter Doskozil uvedl, že za celý čtvrtek přišlo 7500 lidí. Burgenlandská policie očekává, že počet běženců přicházejících na rakousko-maďarskou hranici bude v příštích dnech opět značný.

Vojáci na hranicích

Další tisíce uprchlíků se hromadí na srbsko-maďarské hranici, kam přicházejí přes Řecko a Makedonii. Jak poznamenala srbská televize RTS, běženci se nejspíš snaží dostat dál do Evropy ještě před 15. zářím, po kterém slíbila Budapešť zavést mnohem přísnější ochranu hranic.

Premiér Viktor Orbán v pátek prohlásil, že migranti se v minulých dnech bouřili proti úřadům a odmítali se registrovat. Ti, kdo od 15. září překročí hranice nelegálně, budou zatčeni, pohrozil Orbán.

Budapešť chce k zastavení mohutné uprchlické vlny povolat vojáky, potřebný zákon ale ještě musí schválit parlament. Jestliže projde, armáda získá právo zapojit se do boje s kriminálními delikty a použít zbraně při ochraně hranic. Vojáci budou mít právo zastavovat vozidla, uzavírat nebezpečné zóny, prosazovat svá opatření silou a v případě potřeby rovněž omezovat osobní svobody.

Behind Viktor Orbán's War on Refugees in Hungary http://t.co/bTqxK924CG

— Portal ZigZag (@PortalZigZag) 8. Září 2015

Na jižní hranici Maďarska se již pohybuje asi 3800 vojáků, uvedl v pátek maďarský ministr obrany István Simicskó. Jejich hlavním úkolem je podle něj pomáhat se stavbou plotu, který vzniká na hranici se Srbskem. Každý den je ho prý postaveno až deset kilometrů. Plot má být vysoký čtyři metry a vzniká na 175 kilometrů dlouhé hranici.

Srbský premiér Aleksandar Vučić v rozhovoru s televizní stanicí RTS uvedl, že zemi čeká po 15. září „množství problémů“. „Musíme se připravit na zimu. Po 15. září budou ti uprchlíci, kteří dosud v Srbsku zůstávali dva či tři dny, zůstávat déle, třeba pět až deset dní. Musíme být připraveni na tuto novou situaci,“ dodal Vučić a vyzval obyvatele, aby „vyjádřili svou solidaritu a byli tolerantní“ k uprchlíkům.

Makedonští představitelé se nedávno nechali slyšet, že zvažují rovněž postavit na hranicích s Řeckem plot podobný tomu maďarskému. To Vučić odmítá. „My nebudeme stavět žádné zdi. Budeme se snažit najít řešení této krize,“ dodal premiér.

Průzkum: Většina Němců se uprchlíků nebojí

OTÁZKY A ODPOVĚDI. Migrační krize a Německo: kdo má šanci dostat azyl?

Průzkum společnosti Infratest dimap pro veřejnoprávní televizi ARD ukázal, že více než polovina Němců se necítí být ohrožena vlnou uprchlíků přicházejících do Německa. Podle průzkumu společnosti Infratest dimap se rostoucího počtu uprchlíků neobává 61 procent oslovených. Naopak 38 procent respondentů se kvůli tomu cítí vystrašeno. Čtyři z pěti oslovených zároveň uvedli, že jejich život se kvůli imigraci nijak nezměnil. Pouhá dvě procenta míní, že rostoucí počet uprchlíků se jejich životů zřetelně dotkl.

Jiný průzkum, který uskutečnila agentura Emnid pro televizní kanál N24, nicméně ukázal, že většina Němců není spokojena s postupem kancléřky Angely Merkelové v uprchlické krizi. Zhruba dva ze tří respondentů byli toho názoru, že německá spolková vláda dělá „spíše špatnou“ nebo „velmi špatnou“ práci. Přibližně 36 procent oslovených uvedlo, že vláda nedělá dost na pomoc uprchlíkům. Podle 27 procent oslovených toho Berlín naopak dělá příliš.

Průzkum společnosti Infratest dimap se konal tento týden od pondělí do čtvrtka a zúčastnilo se ho 1021 lidí. Agentura Emnid se více než tisícovky lidí dotazovala ve čtvrtek.

Stárnoucí Německo uprchlíky potřebuje, tvrdí sociální demokraté. A sklízejí potlesk

Podle německého vicekancléře Sigmara Gabriela by uprchlíci mohli pomoci zmírnit nedostatek kvalifikované pracovní síly v zemi. Podniky by prý měly otevřít výcvikové programy pro žadatele o azyl, aby jim pomohly se rychleji začlenit.

Pěšky v dešti. Uprchličtí poutníci se často musejí spoléhat na vlastní nohy.

Situace na Balkáně

Hranice mezi Řeckem a Makedonií překročilo za posledních 24 hodin asi 7600 běženců, většinou ze Sýrie, sdělil Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Běženci se až k hranicím dostali zejména z řeckých ostrovů, které leží nejblíže Turecku, tedy zemi sousedící se Sýrií.

„Od našich řeckých kolegů máme informace, že další autobusy jsou na cestě, takže lidé budou neustále přicházet,“ uvedla Alexandra Krauseová z UNHCR.

Do Řecka letos podle odhadů Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) dorazilo více než 175 000 Syřanů, jejich počet se zvýšil zejména v posledních dnech. Celkem Středozemní moře zatím letos překonalo 432 761 migrantů, oznámila v pátek IOM. Za nárůstem stojí podle organizace mnohem větší počet lidí, kteří připlouvají na řecké ostrovy z tureckého pobřeží a zároveň fakt, že zahlcené řecké úřady pokulhávají ve zjišťování, jaké národnosti jsou nově příchozí.

Jak IOM uvedla, letos do Řecka dorazilo celkem 175 375 Syřanů. Druhou nejpočetnější skupinou migrantů jsou Afghánci, jejichž počet vzrostl na 50 177.

Úřady uvádějí, že letos už prošlo Makedonií více než 160 000 uprchlíků. Tato bývalá jugoslávská republika je pro migranty tranzitní zemí na cestě do Srbska, odkud utečenci pokračují přes Maďarsko do bohatších států Evropské unie, zejména do Německa. Přicházejí hlavně z Řecka, menší počet ale putuje i přes Bulharsko.