Porážku a vítězství svobodných lidovecký kancléř Nehammer uznal. Lidová strana (ÖVP) ale podle něj musí dostát svým slibům. Mezi nimi byl i ten, že nevstoupí do koalice s FPÖ, pokud by si Kickl nárokoval post kancléře. Kickl sám v televizi na základě aktualizovaných prognóz výsledků voleb prohlásil, že jeho strana je připravena vést vládu.
„Byla to opravdová stíhací jízda a my jsme se nedokázali dostat na první místo,“ připustil šéf lidové strany i vlády. Úkolem pro budoucnost je podle Nehammera nyní podrobně vyhodnotit výsledky a zjistit, „proč radikálové dostali více hlasů než my, kteří zastupujeme sílu středu“.
Jde o vůbec první vítězství strany Svobodných ve volbách do Národní rady, dolní komory rakouského parlamentu. Poslední z téměř deseti tisíc volebních místností se v neděli uzavřely úderem 17:00.
 |
Podle zpřesněného průzkumu, který přibližně ve 21:45 nabídly agentura APA a televize ORF, získala FPÖ 28,8 procenta hlasů. Druhá podle této sondáže vzniklé ve spolupráci se společností Foresight skončila Rakouská lidová strana (ÖVP) kancléře Karla Nehammera se ziskem 26,3 procenta. Třetí je ve stejném odhadu opoziční Sociálnědemokratická strana Rakouska (SPÖ) s 21,1 procenta hlasů. Liberální straně NEOS průzkum přisuzuje 9,2 procenta a Zeleným 8,3 procenta preferencí.
Pokud se údaje průzkumu ORF potvrdí, FPÖ si polepší o skoro 13 procentních bodů a zaznamená svůj historicky nejlepší výsledek v parlamentních volbách. Lidovci by si naopak pohoršili o 11 procentních bodů a sociální demokraté by zaznamenali skoro stejný výsledek jako před pěti lety.
Projekce také přisuzuje svobodným 56 mandátů v Národní radě, která má 183 křesel. Lidovci by měli 52 křesel, sociální demokraté 41, Neos 18 a Zelení 16 mandátů. Většinu 92 křesel by tak spolu mohly sestavit koalice FPÖ a lidovců, ÖVP a sociálních demokratů a teoreticky i svobodní a sociální demokraté, kteří ale spolu nikdy nevládli. Ostatní většiny by potřebovaly podporu nejméně tří stran. Pokud se potvrdí odhadované počty mandátů, tak velmi silnou pozici ve vyjednávání o vládní koalici budou mít lidovci.
Přes čtyřprocentní hranici se zjevně nedostaly Komunistická strana Rakouska (KPÖ), ani recesistická Strana piva. Právě komunisté v posledních letech zaznamenali výrazné úspěchy na komunální úrovni. Obě strany se v předvolebních průzkumech pohybovaly kolem čtyřprocentní hranice, která v Rakousku umožňuje vstup do parlamentu.
Spolkový prezident Alexander Van der Bellen už dříve prohlásil, že by Kickla spolkovým kancléřem nejmenoval, což mu rakouská ústava umožňuje. Poté ale dodal, že je připraven jednat se všemi stranami s cílem zjistit, jaké jsou možné kompromisy pro sestavení vlády. Uvedla to v neděli večer agentura Reuters s tím, že podle hlavy státu by měly strany začít jednat také mezi sebou navzájem.
Ich werde nach bestem Wissen und Gewissen darauf achten, dass bei der Regierungsbildung die Grundpfeiler unserer liberalen Demokratie respektiert werden: etwa Rechtsstaat, Gewaltenteilung, Menschen- und Minderheitenrechte, unabhängige Medien und die EU-Mitgliedschaft. (1/2)
Alternativou coby koaliční partner by pro lidovce mohla být právě SPÖ. Takové spojení, v minulosti obvyklé, však pozorovatelé považují za obtížné, protože šéf SPÖ Andreas Babler stranu posunul dále doleva požadavky, jako je zavedení 32hodinového pracovního týdne.
Babler řekl, že je „samozřejmě“ připraven vstoupit do jednání s lidovou stranou. Agentura APA však upozorňuje, že ÖVP a SPÖ spolu ještě nemusí mít většinu v Národní radě. Spolkový tajemník SPÖ Klaus Seltenheim v neděli hovořil o bolestném výsledku, který přisuzoval i vnitrostranickým sporům.
K vítězství ve volbách svobodným blahopřáli předáci podobně orientovaných evropských stran – Marine Le Penová a Jordan Bardella z francouzského Národního sdružení (RN), Geert Wilders za nizozemskou Stranu pro svobodu (PVV) či Alice Weidelová, která je spolupředsedkyní německé Alternativy pro Německo (AfD).
„Naplňuje nás velkou hrdostí, že můžeme v Evropském parlamentu sedět vedle našich spojenců z FPÖ, kteří večer v parlamentních volbách v Rakousku zvítězili s velkým náskokem,“ uvedl Bardella, který je zároveň europoslancem. Vláda vytvořená FPÖ podle něj učiní prioritami suverenitu, blahobyt a identitu Rakouska.
Blahopřání Kicklovi a FPÖ přišlo i z České republiky od šéfa opozičního hnutí ANO Andreje Babiše. „Gratuluji Herbertu Kicklovi a FPÖ k vítězství ve všeobecných volbách! Viktor Orbán měl pravdu, když poukázal na to, že Patrioti pro Evropu jsou každým dnem silnější,“ napsal Babiš na síti X.
Naopak Mezinárodní osvětimský výbor spatřuje ve vítězství FPÖ znepokojivý vývoj. „Přeživším holokaustu přidávají první odhady k volbám do Národní rady v Rakousku a především posílení pravičáků kolem Herberta Kickla a FPÖ novou alarmující kapitolu k jejich strachům a obavám,“ uvedl místopředseda osvětimského výboru Christoph Heubner.
Dodal, že doufá v „pospolitost rakouských demokratů, kteří se v zájmu země a v evropském zájmu postaví proti zapomínání dějin a ideologii starých a nových pravicových extremistů“.
Herbert Kickl je v Rakousku vnímán jako polarizující osobnost s pravicově-populistickými politickými postoji. Po hlasování stejně jako jeho političtí soupeři Nehammer apeloval na volební účast. „Každý hlas se počítá,“ řekl podle agentury APA kancléř, který do volební místnosti ve svém vídeňském obvodě přišel v doprovodu manželky a psa. „Volby jsou vždycky dobrá věc,“ poznamenal dobře naladěný politik, podle něhož ale dnes jde o další směřování země.
„Nejvíce mě děsí, že pokud FPÖ skutečně získá nejvíce hlasů, získáme něco jako (maďarského premiéra) Viktora Orbána: pomalé, postupné omezování rozmanitosti médií, demokracie a porozumění,“ řekla agentuře Reuters dvaadvactiletá grafická designérka Sarah Wolfová ve Vídni, která podporuje rakouské komunisty. Naopak sedmnáctiletý voják Viktor de Lijzer prohlásil, že FPÖ může napravit to, co označil za příliš kriminality poháněné migrací.
FPÖ čelí stížnosti kvůli písni nacistické SS
Studentská židovská skupina v neděli podala na členy FPÖ stížnost kvůli účasti některých jejích členů na pohřbu, kde podle videozáznamu zněla píseň oblíbená někdejšími nacistickými jednotkami SS.
Video, které v sobotu zveřejnil deník Der Standard, vyvolalo rozruch. Incident odsoudily strany napříč politickým spektrem. Rakousko, které nacistické Německo anektovalo v roce 1938, má zákony, jejichž cílem je potírat aktivity podporující nacismus nebo popírání holokaustu.
FPÖ vedl v 50. letech minulého století bývalý nacistický zákonodárce Anton Reinthaller. Strana se později veřejně distancovala od svých nacistických kořenů a snaží se ukazovat umírněnější tvář, dál je ale považována za krajně pravicovou.
Migrace, azylová politika a integrace cizinců
Hlavním tématem voleb byla podobně jako v posledních letech migrace, azylová politika a integrace cizinců v Rakousku. Přibývající problémy s integrací se dotýkají i běžných Rakušanů, pociťují je například v podobě nedostatku míst ve školách, problémem je také radikalizace některých mladých lidí narozených v Rakousku, jejichž rodiče jsou cizinci. Krom toho dominuje rakouským volbám téma zdražování cen potravin, energií a bydlení nebo popovodňová pomoc oblastem zasaženým záplavami z poloviny letošního měsíce.
Současná rakouská vláda lidovců a Zelených řešila od minulých voleb v září 2019 časté spory v koalici. Po odstoupení kancléře Sebastiana Kurze, někdejší hvězdy místní politiky, kvůli podezření z korupce a křivé výpovědi, stanul v čele vlády Karl Nehammer, kterému podle názoru politologů schází komunikační schopnosti a charisma.
Jeho největším konkurentem v boji o post příštího rakouského kancléře je právě Herbert Kickl, který poté, co jeho FPÖ vyhrála červnové volby do Evropského parlamentu, společně s českým hnutím ANO bývalého premiéra Andreje Babiše a maďarskou stranou Fidesz současného premiéra Viktora Orbána založil novou politickou alianci v EP s názvem Patrioti pro Evropu.
Kickl se k volební urně dostavil až odpoledne. „Mám z dnešního dne celkově dobrý pocit,“ řekl Kickl po vhození volebního lístku do urny v dolnorakouské vesnici Purkersdorf. Politik si předtím ještě šel zaběhat a podle agentury APA se snažil působit uvolněně a sebevědomě.
Šestapadesátiletý Kickl pochází z katolické dělnické rodiny ze spolkové země Korutany, své Svobodné představuje jako jediné zástupce lidu stojící proti systému, který přesně nedefinuje. Během pandemie nemoci covid-19 Kickl posunul Svobodné ještě více na krajní pravici. Ostře vystupoval proti covidovým opatřením vlády a zpochybňoval účinnost a bezpečnost očkování. Tvrdí, že chce zastavit veškerou migraci do Rakouska, byť nevysvětlil, jak konkrétně by toho chtěl dosáhnout.
Ohledně ruské invaze na Ukrajinu Kickl tvrdí, že za vypuknutí války na Ukrajině nesou společně vinu Rusko i NATO, a odmítá sankce proti Moskvě i vojenskou podporu Ukrajiny.
Svobodní hovoří o vystoupení z EU, jsou proti Zelené dohodě a mají heslo „Rakousko především“. Sociální záchrannou sítí pro přistěhovalce by podle nich měly být spíše věcné dary než finanční podpora. Prosazují cenové stropy na základní potraviny, energie a pohonné hmoty a pozastavení zvyšování nájemného.
V předchozích volbách v roce 2019 suverénně zvítězila ÖVP s 37 procenty a Svobodná strana Rakouska dostala jen 16 procent hlasů. V posledních 30 letech se lidovci podíleli na každé federální vládě.
K volebním urnám se mohlo vydat téměř 6,4 milionu Rakušanů starších 16 let. Pětina dospělých obyvatel Rakouska není oprávněna volit, protože nevlastní rakouský pas.
