30. března 2019 16:00, aktualizováno  20:50 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Rakousko zvažuje zákaz radikálů. Premiér Kurz nechce žádný prostor pro extremismus

Braňte Evropu! Demonstrace hnutí identitářů ve Vídni 11. července 2016.... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Braňte Evropu! Demonstrace hnutí identitářů ve Vídni 11. července 2016.... | foto: Reuters

VÍDEŇ/PRAHA Rakouská vláda se chce pokusit postavit mimo zákon pravicově-radikální identitární hnutí. Vystavuje se tím ale riziku, že jeho členové budou sami sebe označovat jako oběti existujícího společenského systému.

Jak silné vazby měl atentátník z novozélandského města Christchurch na rakouskou novou pravici? Vídeňská policie kvůli tomu začala vyšetřovat rakouské identitární hnutí (IBÖ). Vyšlo totiž najevo, že Australan Brenton Tarrant, který přepadl před dvěma týdny ve městě Christchurch dvě mešity a zastřelil padesát lidí, poslal loni 1500 eur (zhruba 39 tisíc korun) na účet šéfa rakouských identitářů Martina Sellnera.  

Vláda ve Vídni proto nyní zkoumá možnost postavit organizaci, která dlouhodobě bojuje proti migraci a multikulturalismu, mimo zákon. Kancléř Sebastian Kurz k tomu uvedl, že v Rakousku nesmí být prostor pro extremismus jakéhokoli druhu.

Jeho prohlášení podpořil i vicekancléř a šéf pravicových svobodných (FPÖ) Heinz-Christian Strache. V jeho případě je to o to pozoruhodnější, neboť mezi některými politiky strany a IBÖ existovalo v minulosti silné spojení.

Australan Brenton Tarrant chvíle před útokem i samotný útok nahrával živě na...
Lídr FPÖ Heinz-Christian Strache

Když například vstoupili svobodní koncem roku 2017 do vlády vedené konzervativními lidovci, rakouská média upozornila, že někteří z jejich novopečených ministrů si často do svých týmů přibrali lidi s vazbami na identitáře.

Sám Strache se, coby šéf rakouské opozice, ještě před lety vyjadřoval o hnutí s uznáním a vyzdvihl jeho přínos při změně názorů veřejnosti na problematiku migrace. V podobném duchu se vyjádřil i současný ministr vnitra za svobodné Herbert Kickl, když vystoupil v roce 2016 v hornorakouském Linci jako hlavní host na kongresu „Obránci Evropy“ organizovaném právě IBÖ.

Teď však začala policie hnutí vyšetřovat pro podezření, že by mohlo být součástí nějakého teroristického uskupení.

„My identitáři se nebojíme žádného vyšetřování, nemáme co skrývat a jsme si jisti, že naše aktivity jsou plně v souladu s ústavou a svobodou projevu,“ citoval mluvčího IBÖ Philippa Huemera rakouský deník Die Presse. A jeho šéf Sellner již předtím oznámil, že se sporného finančního daru vzdá a věnuje ho na charitu.

Řada právních expertů v Rakousku ovšem namítá, že případné rozpuštění IBÖ nemusí být vůbec jednoduché. I kancléř Kurz připustil, že takové rozhodnutí bude možné přijmout, jen pokud bude mít oporu v zákonech.

Kancléřova opatrnost je namístě. Již loni se ocitlo před soudem 17 členů identitárního hnutí kvůli podezření, že vytvořili kriminální organizaci. Soud je ale nakonec všechny zprostil obžaloby, což umožnilo Sellnerovi a jeho lidem stylizovat se do role obětí, které dokázaly vyhrát soud navzdory zavedenému systému.

Nová extremistická internacionála

Kořeny identitárního hnutí sahají do Francie, kde na sebe poprvé výrazněji upozornilo před sedmi lety. Jeho členové tehdy obsadili mešitu ve městě Poitiers. Právě zde franský král Karel Martel porazil v roce 732 muslimská vojska a zastavil jejich expanzi.

Hlavním symbolem hnutí jsou černo-žluté vlajky s řeckým písmenem lambda, které odkazuje k symbolu řeckého městského státu Sparta. Jeho bojovníci 480 let př. n. l. v bitvě u Thermopyl dlouho odolávali přesile Perského království. Nakonec sice byli spartští vojáci poraženi a pobiti, ale jejich oběť nakonec přispěla ke sjednocení řeckých států a jejich následnému vítězství nad Peršany.

I útočník z Christchurche měl zálibu v historických událostech, kdy docházelo k ozbrojeným střetům „západní křesťanské civilizace s muslimskými vetřelci“. Svůj manifest, který zveřejnil jenom několik minut před střelbou, nazval „Velká výměna“. To je pojem, který v souvislosti s údajně hrozící invazí muslimského obyvatelstva na západ používají často i členové identitárního hnutí.

Na své vražedné zbrani měl atentátník uvedeno číslo 1683, což odkazuje k letopočtu, kdy byla poražena turecká vojska obléhající Vídeň. Právě v kruzích radikální pravice, včetně identitářů, symbolizuje zmíněná událost klíčový okamžik evropských dějin, kdy se dokázala západní civilizace ubránit muslimskému tlaku.

Vedle toho bylo na zbrani útočníka z Christchurche uvedeno i jméno velitele obránců města Ernsta Rüdigera von Starhemberga. I tato postava bývá v radikálních kruzích oslavována jako zachránce před muslimy.

Najdete na Lidovky.cz