Rakouský kancléř Kurz žádá v reakci na korupční skandál odvolání ministra vnitra |
Prezident řekl, že se s Bierleinovou shoduje v tom, že ministři přechodné vlády by měli být převážně státní úředníci. Van der Bellen zatím představil pouze jméno šéfky vlády a dvou ministrů. Vicekancléřem a ministrem spravedlnosti v úřednickém kabinetu bude bývalý předseda nejvyššího správního soudu Clemens Jabloner. Ministrem zahraničí se má stát diplomat a mimo jiné bývalý mluvčí ministerstva zahraničí Alexander Schallenberg. Seznam ostatních ministrů by měl být oznámen později.
Prezident Bierleinovou označil za „uvážlivou, prozíravou a kompetentní“ ženu. Během nejbližších dní má navrhnout jména dalších členů vlády. Prezident poznamenal, že hledal někoho s rozsáhlými znalostmi, od něhož může očekávat řádné zacházení s ústavou.
Také v politických stranách převládá s výběrem kancléřky spokojenost. Například předchozí kancléř a předseda lidovců (ÖVP) Sebastian Kurz ji označil za „mimořádně kompetentní, zkušenou a bezúhonnou osobnost“.
Bierleinová se vzdala svého postu předsedkyně ústavního soudu. Prozatímně ho povede její zástupce Christoph Grabenwarter.
V Rakousku se před necelými dvěma týdny rozpadla vládní koalice lidovců a Svobodných. Lidovecký kancléř Kurz chtěl zemi dovést k předčasným volbám s kabinetem, v němž ministry ze Svobodné strany Rakouska (FPÖ) nahradili odborníci, ale parlament kancléři i celé rekonstruované vládě po několika dnech působení vyslovil nedůvěru. Zatím vládu řídí lidovecký vicekancléř a ministr financí Hartwig Löger.
Vládní krizi v Rakousku spustilo zveřejnění tajně natočeného videa, na němž tehdejší šéf svobodných a pozdější vicekancléř Heinz-Christian Strache před rakouskými volbami v roce 2017 hovoří ve vile na Ibize s ženou vydávající se za příbuznou ruského oligarchy. Tématem rozhovoru bylo možné nezákonné financování Stracheho strany a přidělování státních zakázek výměnou za volební pomoc.
Rakousko mělo od 2. světové války dosud 14 kancléřů, pokud se mezi ně nepočítá Löger. Sedm z nich byli socioální demokraté (SPÖ) a sedm lidovců (ÖVP). Nejdéle v úřadu vydržel Bruno Kreisky (SPÖ), totiž 4781 dní v letech 1970-1983. Kurz byl kancléřem 525 dní, což je nejméně ze všech.
