Zatímco prakticky všechna rakouská média dosud Schwarzenberga, co se týče kritiky, velmi šetřila, a naopak zdůrazňovala jeho možný přínos pro česko-rakouské vztahy, Die Presse českého ministra dosud nedotknutelné aureoly velmi rychle zbavily. A to zejména kvůli jeho přístupu k Benešovým dekretům a dostavbě Temelína. "Dobrý voják Karel Schwarzenberg," nazvaly noviny svůj komentář.
Přečtěte si originální komentář: |
Autor mimo jiné tvrdí, že český ministr ze své dřívejší pozice obhájce lidských práv, razícího vizi společné a rovnoprávné střední Evropy, zmutoval do pozice dobrého vojáka Švejka hlavního proudu v české společnosti. "Ten samý muž, který kdysi bojoval proti Benešovým dekretům jako proti velkému bezpráví, dnes označuje tyto dekrety za nezrušitelné," píše se v komentáři.
Noviny v podobném duchu vyčítají Schwarzenbergovi, že jako občan Rakouska dříve hlasoval v referendu proti dostavbě místní jaderné elektrárny Zwentendorf, nyní ale obhajuje atomový Temelín. Hlavní kritika se ale stále točí kolem Benešových dekretů.
Rozhovor Die Presse se Schwarzenbergem: |
Schwarzenberg totiž v rozhovoru s Die Presse přiznal, že dekrety odporují lidským právům, na druhou stranu je ale podle něj nelze zrušit. "Protože zpětný účinek není možný stejně jako u Mnichovské dohody. Dějiny se nedají vrátit zpět," řekl mimo jiné Schwarzenberg.
Právě srovnání účinků dekretů s Mnichovskou dohodou ale komentátor označuje za zcela falešné. Mnichovská dohoda podle něj už dávno neplatí, Britové její závěry anulovali už během války.
Benešovy dekrety jsou ale stále platné, i když údajně odporují nejen dnešním evropským standardům v oblasti lidských práv, ale také paradoxně i české ústavě. "Jejich zrušení by přitom bylo možné stejně jako se to po sametové revoluci stalo u mnoha dalších zákonů z komunistické éry," tvrdí komentátor.
Pověst knížete se v Rakousku zhoršuje
Schwarzenberg by se měl podle něj jako deklarovaný Středoevropan, který se cítí doma stejně v Česku jako v Rakousku, zvlášť snažit o řešení problému Benešových dekretů. Ministr ale bojuje proti bezpráví jinde. ."Místo pravidelných protestů proti porušování lidských práv v Íránu, na Kubě nebo v Severní Koreji, by si měl Schwarzenberg raději zamést před vlastním prahem," píše se v komentáři. I někteří další rakouští novináři si přitom všímají, že Schwarzenbergova pověst se v Rakousku postupně zhoršuje.
"Hodně lidí tady má pocit, že i když to na první pohled možná nevypadá, také Karlu Schwarzenbergovi jde především o funkci v české vládě a kvůli takové kariéře je ochoten hodně obětovat i ze svých dřívějších zásad," řekl LN nestor rakouské žurnalistiky Gustav Chalupa.
Ministři tvrdí: Napětí kvůli Temelínu a dekretům klesá
Rakouská strana Benešovy dekrety, které v poválečném Československu připravily sudetské Němce o majetek a občanská práva, trvale kritizovala. Výhrady měla dlouhodobě i k Temelínu a jeho dostavbě. Jak dnes šéf rakouské diplomacie poznamenal, tato témata se dostávají na pořad každého společného jednání. Ministři se chtějí od nynějška setkávat pravidelně každého půl roku. "Tím, že teď mají (Rakušané) veškeré informace, jejich předsudky padly. My jsme na české straně dělali chybu, že jsme je nedostatečně informovali. To bohudíky už není, takže předsudky pomalu opadávají," řekl Schwarzenberg. |
Napětí mezi Rakouskem a Českem kvůli temelínské jaderné elektrárně a kvůli takzvaným Benešovým dekretům se uvolnilo. Shodli se na tom ve Vídni ministři zahraničí obou zemí Karel Schwarzenberg a Michael Spindelegger. K uvolnění přispěla podle nich společná komise historiků, která se poválečnými zákony prezidenta Edvarda Beneše a s nimi souvisejícím odsunem německy hovořícího obyvatelstva zabývá, i poskytování informací rakouské straně o českých plánech v Temelínu.
