„Pocit diskriminace a rasismu vyvolaly ve společenství Židů etiopského původu bolest, strádání a vztek. Musíme do této otevřené rány pohlédnout přímo. Chybovali jsme. Málo jsme se dívali a málo naslouchali.“ Tolik slova Reuvena Rivlina na jednání s vůdčími představiteli ultraortodoxní židovské komunity. Schůzka se odehrála na pozadí pouličních bouří, které na konci víkendu zachvátily izraelskou metropoli Tel Aviv. Původně mírumilovný protest proti rasismu a policejnímu násilí přerostl v ostré střety pořádkové policie s demonstranty. Značnou část z nich tvořila právě černošská minorita.
Nepřijatelné chování
Násilí v Izraeli: protest proti rasismu přerostl v pouliční bouře |
Roznětkou nepokojů, jež za sebou zanechaly desítky zraněných a další desítky zadržených lidí, se stalo zbití etiopského příslušníka izraelské armády Damase Pakedeha dvojicí policistů ve městě Cholon. Pakedeh byl nejprve zatčen a obviněn z napadení policejního činitele, propustili ho však poté, co na sociálních sítích začal kolovat záznam z pouliční kamery, jež incident zachytila. Voják etiopského původu se domnívá, že se stal obětí rasisticky motivovaného útoku. Pro stanici Channel 2 rovněž uvedl, že pokud by se videozáznam neobjevil, obává se, že by stále seděl ve vazební věznici, neboť jeho verzi událostí by úřady nevěřily.
Vedení telavivské policie na kontroverzi, kterou Pakedehův případ rozpoutal, neprodleně reagovalo a oba policisty postavilo do odvolání mimo službu. „Záznam (...) zachycuje nepřijatelné chování, které se neslučuje s normami naší organizace. Příslušníci byli suspendováni a důkazy předány vyšetřovacímu oddělení,“ citoval list Jerusalem Post policejní prohlášení.
„Policista-násilník má být odsouzen.“ Protesty v ulicích Tel Avivu vyvolalo video, na němž dvojice izraelských policistů bije izraelského vojáka etiopského původu.
Přislíbené vyšetřování však bouřlivé demonstraci nezabránilo. Není divu, konstatoval pro izraelský deník Fentahun Assefa-Dawit, šéf organizace Tebeka, která Židům etiopského původu poskytuje pomoc a právní poradenství. Kauza Pakedeh je podle něj jen jedním z celé řady podobných incidentů, kdy jsou etiopští Židé napadeni policií a následně falešně obviněni z trestné činnosti.
A dodává, že diskriminace Izraelců etiopského původu ani zdaleka nezačíná a nekončí u policejního násilí. Zaměstnavatelé, kteří se zájmem kvitují zaslaný životopis, aby při osobním pohovoru náhle obrátili - třetina právních pří Tebeky je spjata s pracovním trhem. Školy, jež si nepřejí, aby do jejich lavic usedaly etiopské děti - v září 2011 zastupovala Tebeka 281 nezletilých, které odmítla přijmout škola v obci Petah Tikva. Krevní banky, které odmítají dárce etiopského původu kvůli obavám z infekce HIV. A také běžní Izraelci.
‚Černé lidi neberu‘
V roce 2009 vyvolal pobouření příběh univerzitní studentky Idano, která chtěla v městě Rišon le-Cijon nastoupit do autobusu městské hromadné dopravy. Jenže řidič před černošskou Židovkou zavřel dveře. Když žádala, aby ji pustil dovnitř, odmítl: „Copak nevidíš, že černé lidi neberu? Měli jste v Etiopii vůbec autobusy? A boty?“ Disciplinární komise posléze neurvalého muže potrestala vysokou pokutou a kompenzací v řádu statisíců korun, již musel mladé ženě vyplatit.
„Slovo diskriminace to, s čím se potýkáme, nevystihuje. Existuje pro to jiné slovo: rasismus. Je hanba, že ho ještě dnes musíme používat,“ zlobil se před třemi lety v rozhovoru pro IRIN (zpravodajská agentura pod záštitou OSN – pozn. red.) 32letý Shay Sium. Psal se únor 2012 a izraelská média plnily zprávy o masových pouličních protestech, jež vyvolalo rozhodnutí více než stovky majitelů nemovitostí ve městě Kirjat Mal’achi, kteří své byty odmítli pronajmout etiopským Židům. Sium, jenž strávil v Izraeli většinu života, vzpomínal, jak si už od raného dětství musel zvykat na oslovení „negře“.
Výmluvná čísla
Příběh se šťastným koncem?Dějiny židovské komunity v Etiopii začínají již ve starověku, nicméně podle dosavadních vědeckých poznatků jsou etiopští Židé historickými konvertity, nikoli etnickými příslušníky židovského národa, a izraelský rabinát jejich židovskou identitu dlouho odmítal uznat. Obrat nastal v první polovině 70. let z iniciativy přední autority sefardských Židů Ovadji Josefa, jehož následně podpořili také další významní rabíni. V roce 1975 je pak tehdejší premiér Izraele Jicchak Rabin oficiálně uznal za Židy, a v rámci Zákona o návratu jim tak poskytl právo žít ve Svaté zemi.
Etiopii v té době sužovala rozsáhlá sucha a hladomory, jimž padly za oběť statisíce lidských životů; další úder tamní populaci zasadily krvavé politické turbulence a válka. Na začátku 80. let hledaly v sousedním Súdánu útočiště tisíce uprchlíků, útrapy strastiplné cesty nepřežilo přibližně 4000 běženců. Izrael se rozhodl k zásahu. V rámci tajné záchranné operace Mojžíš (1984), na níž se kromě izraelské armády podílela i CIA, bylo do Izraele letecky přepraveno na 8 tisíc etiopských Židů. Další letecký most, překřtěný jako Jozue, převezl o rok později přibližně 800 Židů. Poslední a nejmasivnější z trojice záchranných operací, Šalamoun (1991), se odehrála během necelých dvou dnů, zato za použití 34 obřích letounů, jež na teritorium Izraele převezly více než 14 tisíc příslušníků etiopské židovské komunity. |
Minorita etiopského původu dnes čítá něco přes 130 tisíc lidí, na celkové židovské populaci Izraele se tedy podílí asi dvěma procenty. Pro 85 tisíc je rodnou zemí Etiopie, zbylých 45 tisíc se narodilo na izraelské půdě (zaokrouhlené oficiální údaje – pozn. red.). Přibližně 25 tisíc bylo do Izraele přepraveno z Etiopie a Súdánu v rámci tří záchranných operací mezi lety 1985 a 1991, další desítky tisíc vstoupily na teritorium židovského státu v následujících dvaceti letech.
Další čísla podle IRIN: více než polovina židovských rodin etiopského původu žije pod hranicí chudoby. Nejméně třetina etiopských Židů není zaměstnaná, průměrný plat je dvakrát nižší než celostátní průměr. Mnozí z nich žijí v oblastech, které naplňují definici ghetta. Přibližně pětina dětí etiopského původu neplní povinnou školní docházku. Trestná činnost vysoce přesahuje průměr celkové izraelské populace: 40 procent nezletilých internovaných ve věznici Ofek pro mladistvé tvoří etiopští Židé, uvádí pro ilustraci ředitel Tebeky Assefa-Dawit.
Podle koordinátorky Izraelské asociace etiopských Židů (IAEJ) Hany Elazar Legesseové tkví zásadní problém v propasti mezi minoritou etiopského původu a většinovou izraelskou společností. Ačkoli jsou etiopští Židé v Izraeli doma už přes tři desítky let, stále se na ně pohlíží jako na imigranty, vysvětluje Elazar Legesseová. A dodává, že většinu problémů Židů etiopského původu stále řeší ministerstvo pro absorpci, bez ohledu na to, zda se jedná o nově příchozí imigranty, či léta domestikované, případně přímo v Izraeli narozené příslušníky černošské menšiny.
Úskalí integrace
Úskalí integrace, jež má prvopočátek ve výrazně odlišných realitách Etiopie a Izraele, začíná už v „absorpčních střediscích“ - ubytovacích zařízeních provozovaných Židovskou agenturou, organizací, která má na starosti imigraci Židů zpoza hranic Izraele. Provizorní střediska poskytují nově příchozím podporu a základní adaptaci na nové prostředí, včetně kurzů hebrejštiny. Na život „venku“ své klienty však plně připraví jen stěží.
Etiopští Židé stojí před budovou absorpčního centra nedaleko Jeruzaléma.
„Absorpční středisko je jako uzavřená společnost, kde se nové imigranti naučí závislosti (na druhých). Když se konečně vystěhují, najednou jsou na všechno sami a v Izraeli, který je velice komplikovanou zemí, narážejí na vážné potíže,“ popisuje nelehkou cestu etiopských imigrantů izraelská antropoložka Šalva Weilová. Složitost izraelského prostředí, předsudky a izolace jejich bezradnosti nepomáhají a často ji protahují na dlouhá léta, dodává. „Pro mě byla adaptace jednoduchá,“ popsala agentuře IRIN 27letá Avi Jalu z Kirjat Mal’achi. „Ale když jde maminka do banky, pořád si neví rady s hebrejštinou.“
Mnozí Židé etiopského původu však uspějí i navzdory výrazně ztíženým podmínkám: absolvují vysoké školy, získají dobrou profesní pozici odpovídající jejich skutečným schopnostem a mají také své zastoupení ve všech větších politických stranách Izraele (s výjimkou ultranacionalistických). „Nemůžete srovnávat někoho, kdo nedávno přijel z Etiopie, s člověkem, který žije ve vile na severu Tel Avivu. Etiopie je jedna z nejchudších zemí světa a hodně imigrantů pochází z odlehlých vesniček. Vzhledem k jejich složitému zázemí je spíš fantastické, jak dobře si v Izraeli poradí.“
