Pondělí 1. března 2021svátek má Bedřich 8 °C skoro jasno Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Rebelové táhli Čechoslováky horami 1300 kilometrů

Českoslovenští občané unesení v Angole po návratu domů. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Českoslovenští občané unesení v Angole po návratu domů. | foto: ČTK

PRAHA Policií zmařený pokus o únos čtyř turistů z ČR včetně redaktora LN Jana Nevyhoštěného je prvním takovým zaznamenaným atakem na Čechy v Jemenu. Tamní policie tři muže a ženu z Česka vysvobodila střelbou. Za poslední roky jemenské kmeny unesly přes 200 cizinců. Většinu z nich však propustily.

Únosy cizinců prostě patří do reality chudé arabské země. Podle údajů internetového deníku Yemen Post se první podobná událost stala v roce 1991. Od té doby bylo údajně uneseno již přes 200 cizinců, většinou se jednalo o turisty, pracovníky mezinárodních organizací a v menší míře i o diplomaty. Většinu zadržovaných ale únosci propustili bez větší újmy na zdraví.

V roce 1983 přežil únos v Angole. Již ve čtvrtek se  můžete zeptat Lubomíra Sazečka,  jak skupina Čechoslováků prožívala rok v zajetí.


Největší únos Čechů v historii
K zatím největšímu zaznamenanému únosu českých občanů v cizině došlo v roce 1983 v africké Angole. Brzy ráno 12. března přepadla více než tisícovka ozbrojenců městečko Alto Catumbela. Protivládní rebelové z hnutí UNITA si sem přišli pro československé experty, kteří stavěli na nohy angolský papírenský průmysl. Byli tedy nežádoucím pomocníkem nenáviděné marxistické vlády.

Kromě 28 odborníků se rebelové zmocnili i jejich manželek a dětí, celkově tak z města unesli 66 Čechoslováků. Jedním z nich byl Lubomír Sazeček z Brna, který si celý únos detailně pamatuje a sepsal o něm už čtyři knihy.

Čtěte také:


Pochod přes močály
"Městečko napadli v sobotu ráno před úsvitem v takové síle, že naši ochránci jim vůbec nemohli konkurovat. Vojáci nás tedy lehce posbírali a odvlekli do hor," popisuje dramatické chvíle Sazeček, který měl to štěstí, že se jako jeden z mála stačil na cestu do chladného pohoří obléci. "Většinu lidí vzali tak, jak byli. Do hor někteří z nich stoupali v korkových pantoflích v nedbalkách," říká.

Rebelové táhli Čechoslováky horami dlouhých 1300 kilometrů. "Bylo to mnohdy kruté. Pochodovali jsme přes močály, usínali za chůze, sužovaly nás choroby," pokračuje Sazeček.

Jeden z jeho slovenských kolegů muka dlouhé cesty nezvládl. Zemřel po pádu z vysílení. Když unesení dorazili do bašty povstalců, rozběhla se vyjednávání. Červený kříž se zasadil o to, že na konci června 1983 vyšly ze zajetí ženy, děti a nejvíce nemocní. Dvacítku mužů včetně Sazečka si povstalci nechali jako trumf. Propustili je až o rok později 21. června 1984. Zabralo až pozvání šéfů UNITA do Prahy. Sazeček, který chvílemi působil jako mluvčí českých zajatců, nenávist vůči únoscům necítí. V Angole byl už předloni a do země by se rád vrátil.

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Dvaadvacet znaků, že s tímhle mužem vás místo pohádky čeká jen utrpení

Jedovaté vztahy | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Některé ženy jako by se zhlédly v popelce. Věří, že oříšky přinášejí prince. Jenže nakonec jsou z nich spíš veverky –...

Inflace požírá uložené peníze. Kam s nimi, aby jich zmizelo co nejméně?

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Naspořili jste 200 000 korun, uložili je na účet, těšili se na úroky a po roce zjistili, že jste zbohatli o celých 340...

Biolog Zrzavý: Covid se postará, abychom umírali i na něco jiného než rakovinu

Evoluční biolog prof. Jan Zrzavý | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Podle amerického psychologa a genetika Roberta Plomina mají zděděné geny daleko větší význam při utváření naší...