Úterý 30. listopadu 2021, svátek má Ondřej
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Rebelové táhli Čechoslováky horami 1300 kilometrů

Svět

  9:54
PRAHA - Policií zmařený pokus o únos čtyř turistů z ČR včetně redaktora LN Jana Nevyhoštěného je prvním takovým zaznamenaným atakem na Čechy v Jemenu. Tamní policie tři muže a ženu z Česka vysvobodila střelbou. Za poslední roky jemenské kmeny unesly přes 200 cizinců. Většinu z nich však propustily.

Českoslovenští občané unesení v Angole po návratu domů. foto: ČTK

Únosy cizinců prostě patří do reality chudé arabské země. Podle údajů internetového deníku Yemen Post se první podobná událost stala v roce 1991. Od té doby bylo údajně uneseno již přes 200 cizinců, většinou se jednalo o turisty, pracovníky mezinárodních organizací a v menší míře i o diplomaty. Většinu zadržovaných ale únosci propustili bez větší újmy na zdraví.

V roce 1983 přežil únos v Angole. Již ve čtvrtek se  můžete zeptat Lubomíra Sazečka,  jak skupina Čechoslováků prožívala rok v zajetí.


Největší únos Čechů v historii
K zatím největšímu zaznamenanému únosu českých občanů v cizině došlo v roce 1983 v africké Angole. Brzy ráno 12. března přepadla více než tisícovka ozbrojenců městečko Alto Catumbela. Protivládní rebelové z hnutí UNITA si sem přišli pro československé experty, kteří stavěli na nohy angolský papírenský průmysl. Byli tedy nežádoucím pomocníkem nenáviděné marxistické vlády.

Kromě 28 odborníků se rebelové zmocnili i jejich manželek a dětí, celkově tak z města unesli 66 Čechoslováků. Jedním z nich byl Lubomír Sazeček z Brna, který si celý únos detailně pamatuje a sepsal o něm už čtyři knihy.

Čtěte také:


Pochod přes močály
"Městečko napadli v sobotu ráno před úsvitem v takové síle, že naši ochránci jim vůbec nemohli konkurovat. Vojáci nás tedy lehce posbírali a odvlekli do hor," popisuje dramatické chvíle Sazeček, který měl to štěstí, že se jako jeden z mála stačil na cestu do chladného pohoří obléci. "Většinu lidí vzali tak, jak byli. Do hor někteří z nich stoupali v korkových pantoflích v nedbalkách," říká.

Rebelové táhli Čechoslováky horami dlouhých 1300 kilometrů. "Bylo to mnohdy kruté. Pochodovali jsme přes močály, usínali za chůze, sužovaly nás choroby," pokračuje Sazeček.

Jeden z jeho slovenských kolegů muka dlouhé cesty nezvládl. Zemřel po pádu z vysílení. Když unesení dorazili do bašty povstalců, rozběhla se vyjednávání. Červený kříž se zasadil o to, že na konci června 1983 vyšly ze zajetí ženy, děti a nejvíce nemocní. Dvacítku mužů včetně Sazečka si povstalci nechali jako trumf. Propustili je až o rok později 21. června 1984. Zabralo až pozvání šéfů UNITA do Prahy. Sazeček, který chvílemi působil jako mluvčí českých zajatců, nenávist vůči únoscům necítí. V Angole byl už předloni a do země by se rád vrátil.

Autor:

ANALÝZA: Případ Kenosha. Média si napsala vlastní verzi

Premium Půlka Ameriky si udělala z Kylea Rittenhouse, jenž zastřelil dva lidi, vzorovou karikaturu bílého rasisty s puškou, a...

Pět nejčastějších chyb, které Češi dělají v penzijním spoření

Premium Ve starém „penzijku“ si na důchod spoří více než tři miliony Čechů a v nových fondech už přes 1,3 milionu lidí. Stát...

Strach se do lidí pouští jako jed. Horší než covid je hysterie, říká herec Dušek

Premium Je hercem, režisérem, scenáristou, moderátorem. Renesančního ducha zřejmě Jaroslav Dušek zdědil po svém rodu s modrou...

Mohlo by vás zajímat