Na počátku léta bývá v ulicích Atén zpravidla rušno. Místní chodí od obchodu k obchodu, zastavují se v restauracích a posedávají před kavárnami. Letos však ulicím vládne ticho. Nejistota ohledně schopnosti Řecka získat peníze od Mezinárodního měnového fondu (MMF) roste a stále více podnikatelů vyhlašuje bankrot.
Od volebního vítězství strany Syriza panuje v Řecku i celé EU nejistota, zda se Aténám podaří vyjednat vůbec nějakou dohodu s mezinárodními věřiteli. Vláda zůstává optimistická, zbytku EU však dochází trpělivost. Tento pátek řecký ministr ekonomiky George Stathakis prohlásil, že Řecko splatí 219 milionů euro MMF do pátého června. Šéfka MMF Christine Lagarde v návaznosti na to uvedla, že odchod Řecka z EU zůstává stále jednou z možností.
  |
Atmosféra nejistoty si vybírá tvrdou daň na řecké ekonomice a mnoha firmám a živnostníkům, kteří doufali v povolební obrat k lepšímu, už srazila vaz.
Po volbách trh zamrzl
„Po skončení voleb trh naprosto zamrzl,“ řekla deníku Independent Efi Chrisolomou, obuvnice v aténské čtvrti Kypseli, která nyní po dvaceti letech svůj podnik postupně uzavírá. „Lidé neutratí ani pětník. Nevědí, co s penězi dělat, jestli je do něčeho investovat, nebo schovat pod matraci,“ dodává.
MACHÁČEK: Řecko a eurozóna. Je čas na rozvod |
Podle nejnovějších údajů jsou vklady v bankách nejnižší za posledních deset let. „A co když nedosáhneme dohody s Evropskou unií? Řekové jsou vyděšení, nezaslouží si to. Nezasloužíme si takový trest,“ míní Chrisolomou. Svůj podnik se snažila držet nad vodou, seč mohla, s prudkým nárůstem daní a naopak strmým poklesem zákazníků si však už neporadila.
Dnes dluží peníze, kam se podívá. Hrozí jí odpojení od elektrické sítě a banky se každý den dožadují splácení půjček, které si u nich nadělala. Obuvnický podnik tak nyní stahuje do osidel chudoby celou její rodinu. Jeden z jejích synů pracuje v bance, druhý však za minimální plat obsluhuje v kavárně. Chrisolomou připouští, že Syriza ji zklamala. „Problém začal v Evropské unii, ale i naše vláda slíbila spousty věcí, které potom nedodržela,“ konstatuje hořce.
Už to není OK. Vůdce levicové Syrizy Alexis Tsipras během voleb hýřil nadšením, nyní se jeho země potácí na pokraji bankrotu.
Plaťte předem
Zahraniční obchod také vázne. Obchodní partneři řecké ekonomice nedůvěřují a požadují tak po řeckých firmách, aby platily předem. Mnoho z nich však nemá dostatečný kapitál, a proto postupně zaniká. Každý den v Řecku skončí v průměru 59 podniků a o práci přijde 613 lidí.
Turisté mezi uprchlíky. Řecký ostrov Kós čelí přílivu imigrantů |
Muž, který se reportérovi deníku Independent představil jen jako Tzanes tvrdí, že v jeho čtvrti končí jeden obchod za druhým. Sám přišel o sedmdesát procent svého platu. „Došli jsme do bodu, kdy bychom radši viděli nevýhodnou dohodu mezi Evropskou unií a Řeckem, než tento devastující otazník, který se nad naší zemí vznáší,“ konstatuje Tzanes.
„Situace ekonomiky je zoufalá. Nesrovnatelná s ničím, co jsme v minulosti zažili. Nemáme žádnou poptávku,“ shrnuje situaci Nikolas Kogioumtsis, zástupce předsedy řecké ekonomické konfederace ESEE, která zastupuje sektor, zaměstnávající osmnáct procent pracujících Řeků.
Rodina? Tu si nemůžu dovolit
V nezáviděníhodné situaci jsou i řecké banky. Pětadevadesát procent žádostí o půjčku je zamítnuto, což ekonomiku dále dusí. Kogioumtsis odhaduje, že v příštích třech měsících tímto tempem zanikne okolo deseti tisíc podniků.
Muž, který si přál zůstat v anonymitě, reportérovi sdělil, že své podnikání ukončil v roce 2014, protože si nemohl dovolit platit daně a sociální pojištění. Nyní dluží přes dvacet tisíc euro. „Neměl jsem na výběr,“ tvrdí. „Teď přežívám ze dne na den a jsem šťastný za to, že nemám rodinu. Nemohl bych si ji dovolit,“ konstatuje.
Nemám léky na astma ani cholesterol
A bídně si vede i medicínský sektor. Syriza se dlouhodobě bije za bezplatnou lékařskou péči dostupnou všem občanům, zatím však nedokázala přesvědčit mezinárodní věřitele, že by po jejím zavedení byla schopná udržet si finanční rezervy. Krize už mezitím zasáhla i lékárny. Zdravotní pojišťovny jim dluží peníze, které nemají kde vzít. Lékárny potom logicky nemají za co kupovat léky.
Chceme po Řecku oběti a sami jsme se jim vyhnuli, říká francouzský ekonom |
Lékárník Panayotis Barlis z aténské čtvrti Pangrati tvrdí, že situace se v posledních měsících zhoršuje. „Skladuji jen jedno až dvě balení od každého léku, dříve to bylo pět až šest. Docházejí mi léky na epilepsii, astma a cholesterol,“ uvádí.
Zahojíme se na hoteliérech
Evropská unie přitom trvá na tom, aby vláda ještě více seškrtala platy a důchody zaměstnanců, jinak zahraniční investice nepřiláká. Syriza však takový postup odmítá a trvá na tom, že za určitou hranici zkrátka nepůjde. I přesto, že podle průzkumů veřejného mínění vidí většina Řeků budoucnost pesimisticky, Syzira si i nadále zachovává jejich přízeň.
A nejistota už zasáhla i jeden z největších řeckých ekonomických sektorů, turismus. V letních měsících zpravidla řecké hotely praskají ve švech, letos je však situace jiná. Hoteliéři na prominentních místech jako je Kréta, Rhodos nebo Santorini si stěžují na množství zrušených rezervací. Obávají se, že trend může pokračovat i nadále, pokud vláda nevyjedná s EU dohodu.
„Doufáme, že turismus funguje ve spojení s politikou. Takže až se politická situace uklidní a bude dosaženo dohody, situace se zlepší i pro nás,“ přeje si vlastník hotelu na Santorini, který se představil jako Kogioumtsis.
Řecko nemá na splátky, podle ministra MMF své peníze nedostane |
Jeho čtyřicetilůžkový hotel v zátoce Kamari je velmi populární mezi britskými turisty, nyní mu však vláda vyhrožuje zavedením dalších daní. Ve snaze nalézt společnou řeč s mezinárodními věřiteli se totiž Syriza pokouší zavést vyšší daň pro hoteliéry na populárních ostrovech, aby tak zvýšila příjem státní kasy. Hoteliéři se proti takovému postupu samozřejmě bouří.
„Vláda si hojí své rány na turistickém odvětví. Ale pokud nám zvedne daně na takovou úroveň, že nebudeme moci konkurovat Turecku a okolním státům, dojde k nejhoršímu. Přitom turismus a lodní průmysl je vše, co máme,“ uzavírá Kogioumtsis.
