„Můžeme diskutovat, můžeme odkládat, můžeme snižovat, ale rušit se nic nebude,“ řekl Sapin televizní stanici Canal +. Ministr nicméně snahu nové řecké levicové vlády vyjednávat označil za „legitimní“.
V rozhovoru pro nedělní vydání řeckého nedělníku To Vima Varufakis zdůraznil, že politika tvrdých úspor, vnucená mimo jiné i Aténám výměnou za mezinárodních záchranný program pro jejich rozpočtový systém, „je špatná pro celou Evropu“.
ČTĚTE TAKÉ: |
„Nezapomínejme, že tohle všechno není jen řecká krize. Máme tu Itálii, jejíž dluh je neudržitelný, Francii, které dýchá deflace za krkem, i Německo, které vstoupilo do deflace,“ upozornil řecký ministr, kterého čeká v Paříži také setkání s francouzským ministrem hospodářství Emmanuelem Macronem.
Dluhy visí na vlásku
Řecká vláda, kterou po vítězství v parlamentních volbách před týdnem ovládla levicová strana SYRIZA, dala několikrát najevo, že nemíní pokračovat v nynější formě mezinárodního záchranného programu.
Ve čtvrtek Sapin řekl, že zrušení řeckého dluhu by bylo vážnou odchylkou, ale že jejich nové projednání je možné. Upozornil nicméně, že jakékoli jednání bude záviset na tom, zda Řecko bude plnit svoje reformní závazky a udrží vyrovnaný rozpočet.
Atény měly v roce 2014 za cíl dosáhnout takzvaného primárního přebytku ve veřejných financích, tedy před odpočtem splátek dluhů, ve výši 1,8 procenta hrubého domácího produktu.
Propuštěné úředníky nabrat znovu
Nová vláda ale vysílá signály, které vzbuzují obavy, že její výdaje opět rozpočet oslabí. Oznámila plány na zvýšení minimální mzdy, opětovný nábor propuštěných státních zaměstnanců a zastavení privatizace velkých podniků.
Koaliční partner SYRIZY, nacionalistická strana Nezávislí Řekové, zase navrhl vyhlásit daňovou amnestii na nenahlášené příjmy uložené v řeckých bankách ve snaze zabrzdit stále narůstající výběry kont a jejich přesuny do zahraničí.
Šéf Evropského parlamentu Martin Schulz v rozhovoru, který otiskl německý list Die Welt řekl, že při čtvrtečním setkání s řeckým premiérem Alexisem Tsiprasem doporučil nové vládní garnituře v Aténách, aby přestala ve svých projevech útočit na Německo a zejména na jeho kancléřku Angelu Merkelovou. Tento zvyk přinesený z žhavé předvolební kampaně označil za „krátkozraký“.
