„Začali jsme vyrábět vlastní rakety. Samozřejmě tato činnost děsí Řeky. Když se řekne ‚Tajfun‘, Řekové se polekají a řeknou: ‚Ono to zasáhne Athény.‘ No, samozřejmě že zasáhne,“ pronesl Erdogan na nedělním mítinku v Samsunu.
Turecko své tajfuny otestovalo v říjnu nad Černým mořem. Rakety zasáhly cíl vzdálený asi 560 kilometrů, což je podle portálu Politico asi dvojnásobek proti tomu, čeho byla dosud turecká armáda schopna. Erdogan už podobný výrok učinil v listopadu, kdy řekl, že „naše rakety mají Athény v dosahu“, připomíná Greek Reporter.
„Pokud nezůstanete v klidu, pokud se pokusíte zbraně, které jste koupili od Spojených států, poslat na ostrovy, země jako Turecko určitě nebude nečinně přihlížet. Musí něco udělat,“ pohrozil nyní prezident s odkazem na řecké zbrojní nákupy a ostrovy v Egejském moři v těsné blízkosti tureckého území.
Na Erdoganův nedělní proslov už reagoval řecký ministr zahraničí Nikos Dendias. „Je nepřijatelné a všeobecně odsouzeníhodné, aby spojenecká země, člen NATO, hrozila Řecku raketovým útokem,“ řekl při příjezdu do Bruselu na schůzku ministrů zahraničí EU. „Tento ‚severokorejský‘ přístup se nemůže a nesmí dostat do Severoatlantické aliance,“ dodal.
Turci jsou sice spojenci Řeků v NATO, to jim ovšem nebrání Athénám opakovaně vyhrožovat. Vztahy obou zemí kalí mimo jiné migrace z Turecka do Řecka či průzkum těžby ve východním Středomoří. V posledních měsících je důvodem právě řecké přezbrojování, které Ankara vnímá jako ohrožení turecké bezpečnosti.
Ankara požadavek demilitarizace ostrovů opírá o mírovou smlouvu z Lausanne z roku 1923, v níž byly některé ostrovy ve východní části Egejského moře prohlášeny za demilitarizovanou zónu. Řecko tvrdí, že příslušnou část z Lausanneské smlouvy zrušila mezinárodní dohoda z Montreaux z roku 1936 upravující režim proplouvání válečných lodí úžinami Bospor a Dardanely.
Athény také vysvětlují, že své ostrovy nemohou nechat bez ochrany – i vzhledem k čím dál agresivnější rétorice tureckých politiků a zpochybňování suverenity Dodekanského souostroví, do nějž patří třeba Rhodos nebo Kos. Kromě toho Turecku vadí, že Řecko nabádá Američany, aby i nadále blokovali tureckou snahu získat stíhačky F-16.
Sám Erdogan proto například v září prohlásil, že Řecko se Turecku nevyrovná politicky, ekonomicky ani vojensky a že Turci na řecké ostrovy mohou „přijít náhle, klidně v noci“. Tuto výhrůžku má ostatně v oblibě a opakují ji i další politici.
Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu zase minulý týden sousední zemi varoval, že pokud nepřestane vyzbrojovat své území v Egejském moři, Ankara „na místě udělá nezbytné kroky“. Podle něj Řecko „nechce mír“.
Athény obvykle podobné turecké výroky vnímají jako pouhé sbírání bodů u domácího publika, v poslední době z nich však mají obavy. Portál Kathimerini píše, že vzhledem k prezidentským a parlamentním volbám, které se v Turecku plánují na příští červen, se čím dál méně oblíbený Erdogan může pokusit vyvolat nějaký turecko-řecký incident.
Ten by se prý přitom mohl uskutečnit v době, kdy bude Řecko spravovat dočasný kabinet. I Řecko totiž příští rok čekají dvoje volby a křehké období mezi nimi může být pro případnou tureckou provokaci ideální.
Řecko už na podzim vyzvalo Západ, aby Turecku další „otevřené výhrůžky“ rozmluvil, jinak prý riskuje „další Ukrajinu“. Agresivní rétoriku tehdy kromě Athén kritizovala i EU a za nepřijatelnou ji označilo i české ministerstvo zahraničí, na což Turci odpověděli, že Češi do této věci nemají co mluvit.
