Námořní území plán, který definuje zóny pro rybolov, cestovní ruch či projekty obnovitelné energie, předložila Ankara Mezivládní oceánografické komisi (IOC) při Organizaci OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO).
Atény ho kritizovaly s tím, že de facto rozděluje Egejské moře napůl a že si jím Turecko nárokuje i námořní zóny četných řeckých ostrovů.
Turecká vláda plán předložila v reakci na záměr Řecka vytvořit ve vodách, jež si nárokuje Ankara, mořskou rezervaci. Minulý týden řecký premiér Kyriakos Mitsotakis oznámil, že tento měsíc začne jeho vláda s legální procedurou k vytvoření, zatím dvou, přírodních rezervací v Jónském moři a na jihu Kykladských ostrovů v Egejském moři.
Řecká vláda podle serveru Politico ještě nezveřejnila, kde přesně chce rezervaci v Egejském moři vytvořit. Podle řeckých činitelů ale nemá zahrnovat oblasti, o něž se pře s Ankarou.
Historičtí rivalové Řecko a Turecko mají dlouhodobě spory v řadě otázek, mimo jiné kvůli rozdělenému Kypru či migrantům z Blízkého východu, kteří připlouvají z Turecka na řecké ostrovy. Už několik let se tyto dvě členské země NATO přou také o průzkum těžby ropy a zemního plynu ve východním Středomoří.
Řecko-turecké vztahy výrazně vyhrotil v září 2022 ostrou rétorikou turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, když prohlásil, že Řecko zaplatí vysokou cenu, pokud bude dál letadly narušovat turecký vzdušný prostor v Egejském moři. Řekl také, že Turecko může „přijít náhle, klidně v noci“. V roce 2023 se pak vztahy obou zemí začaly zlepšovat poté, co Řecko poslalo Turecku pomoc po ničivém zemětřesení. Erdogan a Mitsotakis se týž rok také několikrát setkali.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz