O dohodě měli řečtí poslanci původně hlasovat už ve čtvrtek. Kvůli velkému počtu zájemců o účast v debatě ale na hlasování došlo až o den později. Řecký premiér Alexis Tsipras čelil kritice, že podporou dohody zradil národní zájmy. Přišel kvůli tomu také o koaličního partnera. Dohodu nakonec v 300členném sboru podpořilo 153 poslanců, proti se jich vyslovilo 146. Jeden zákonodárce se zdržel.
  |
Premiér Tsipras označil hlasování za „historické“. Dohoda podle něj otevírá na Balkánu „novou kapitolu“. Předseda makedonské vlády Zaev považuje schválení dokumentu za „historické vítězství“, kterého se mu podařilo dosáhnout s „přítelem Tsiprasem“ a jejich národy.
Spory s Řeckem o název vedla Makedonie už od roku 1991
Spor o název republiky, která začátkem 90. let vyhlásila nezávislost na Jugoslávii, trval více než čtvrtstoletí, Řecko totiž proti používání názvu Makedonie protestovalo od počátku. Atény si pojmenování bez přívlastku vyhrazují pro část svého území, protože se považují za dědice antické Makedonie. Ta víceméně zabírala území, jež dnes připadá Řecku, v pozdějších staletích však oblast nazývaná Makedonie zasahovala na území bývalé jugoslávské republiky, ale i do Bulharska, Albánie a Srbska.
Makedonie byla (vedle Černé Hory, která opustila svazek se Srbskem v roce 2006) jedinou zemí bývalé Jugoslávie, která získala nezávislost bez válečného konfliktu. Stalo se tak již v závěru roku 1991, když se v zářijovém referendu Makedonci vyslovili pro nezávislost, která byla slavnostně vyhlášena 15. září. Svrchovanou a samostatnou republikou byla vyhlášena 17. listopadu 1991, kdy parlament ve Skopje přijal novou ústavu.
Mezinárodní společenství ovšem přijímalo nový stát váhavě, právě kvůli postoji Řecka, které nakonec dosáhlo toho, že do Organizace spojených národů byla Makedonie přijata až 8. dubna 1993, a to pod prozatímním názvem Bývalá jugoslávská republika Makedonie (anglicky Former Yugoslav Republic of Macedonia, FYROM). Ten se začal oficiálně používat i v řadě dalších organizací včetně EU nebo NATO. Více než 120 zemí, včetně Ruska, USA i ČR, ale zemi uznalo pod názvem Makedonská republika.
Republika Severní Makedonie. Makedonský parlament oficiálně schválil změnu názvu země |
Ostřejší spor vypukl kolem používání takzvaného verginského slunce, které Makedonie používala na vlajce (oficiální státní znak vycházel nakonec z původního jugoslávského, později ještě zbaveného rudé hvězdy). Atény dokonce v únoru 1994 uzavřely konzulát ve Skopji, uvalily na Makedonii obchodní embargo a zablokovaly soluňský přístav pro dopravu makedonského zboží. Makedonie nakonec i v tomto případě ustoupila a v roce 1995 přijala novou, dodnes používanou vlajku
Zatím posledním krokem se na makedonské straně stalo přijetí změn ústavy a dalších zákonů, které parlamentem prošly minulý týden. Dohoda s Řeckem již otevřela Makedonii cestu do NATO, které zemi pozvalo do svých řad na summitu konaném 12. července v Bruselu. Rozhovory o vstupu do Evropské unie by podle očekávání měly začít letos na jaře.
Potíže přinesla dohoda se sousedem také vládě Alexise Tsiprase, která již krátce po podpisu dokumentu čelila 16. června opozičnímu návrhu na vyslovení nedůvěry vládě, který ale přestála. Krátce po přijetí ústavních změn v Makedonii opustili řeckou vládní koalici pravicoví Nezávislí Řekové, přes odchod menšího partnera však Tsiprasova strana získala v následném hlasování o důvěře podporu dostatečného množství poslanců, nyní pak parlament schválil i řecko-makedonskou dohodu.
