„Za výsledek jsme rádi, ale na doporučení právníka se oba pánové odvolali,“ dodala Skalická.
Podle televizního zpravodaje v Mytilini na ostrově Lesbos zvolil soud ještě tvrdší trest, než jaký navrhovala státní zástupkyně. Ta prý překvalifikovala obvinění ze špionáže na přečin nedovoleného fotografování, za což jim hrozil podmínečný trest jeden až dva roky.
Oba muži jako zaměstnanci softwarové firmy prý pořizovali pro novou hru snímky vojenských objektů v citlivé oblasti u hranice s Tureckem. Oba ale tvrdí, že v Řecku trávili dovolenou a fotografovali jako turisté.
Nečas lobbuje za uvězněné Čechy, sešel se s řeckým premiérem |
Češi jsou nyní už volní, byly jim vráceny pasy a kauce ve výši 5000 eur (132 000 korun), kterou museli složit v lednu 2013, kdy byli po čtyřech měsících propuštěni z vazby.
Dvojice byla v Řecku zadržena v září 2012 na ostrově Limnos. Tehdy se v médiích objevily informace, že za údajnou špionáž mohou dostat až dvacetiletý trest vězení. V zájmu jejich propuštění se angažovala česká diplomacie a další představitelé státu, vznikla i petice, kterou podepsalo asi 21 000 lidí.
Češi podezřelí ze špionážeVýběr případů, kdy se čeští občané potýkali v zahraniční s podezřením ze špionáže: 12. ledna 2001 - Na Kubě byli po schůzce s odpůrci tamního komunistického režimu zadrženi tehdejší poslanec Ivan Pilip a někdejší studentský vůdce z listopadu 1989 Jan Bubeník. Kuba oba české občany označila za agenty USA a obvinila je, že vyvíjeli činnost proti bezpečnosti státu za účelem povstání. Oba strávili ve vězení téměř čtyři týdny, propuštěni byli teprve poté, co údajně přiznali porušení kubánských zákonů. Do vyjednávání o osudu Pilipa a Bubeníka se zapojil i tehdejší předseda Senátu Petr Pithart, který jednal s Fidelem Castrem. Případ tehdy rozvířil česko-kubánské vztahy, vyvolal zájem celosvětové veřejnosti a také rozpor na domácí politické scéně. 21. října 2011 - Před soudem v zambijské metropoli Lusace stanuli tři čeští občané, kteří byli obviněni ze špionáže na základě toho, že si údajně pořídili náčrtky vstupu do kasáren a na vojenskou základnu. Z vazby byli po sedmi dnech propuštěni na kauci, zemi ale nesměli opustit a museli se hlásit policii. Trojice všechna obvinění odmítala a koncem prosince se vrátila do České republiky. Úřady v Zambii pak na trojici vydaly zatykač, v dubnu 2012 soud řízení s Čechy z podnětu státního zástupce zastavil. Případ způsobil zvýšené napětí ve vztazích Prahy a Lusaky. 11. září 2012 - Řecká policie zadržela dva české občany, kteří byli obviněni ze špionáže. Martin Pezlar a Ivan Buchta jako zaměstnanci softwarové firmy pořizovali na ostrově Limnos na severovýchodě Egejského moře pro novou hru snímky vojenských objektů v citlivé oblasti u hranice s Tureckem. V zájmu jejich propuštění se angažovala česká diplomacie a další představitelé státu, vznikla i petice. Po zaplacení kauce byli Pezlar a Buchta propuštěni z vazby, v níž strávili čtyři měsíce. Do vlasti se vrátili v lednu 2013. V pondělí jim soud v Řecku uložil podmínečný trest dvou a půl roku vězení s odkladem na tři roky. Oba hned na místě oznámili záměr se odvolat. 10. listopadu 2012 - Tajná policie v africkém Togu zadržela kvůli podezření ze špionáže tehdejšího doktoranda královéhradecké univerzity Radima Tobolku, který v Togu zkoumal politické strany pro svou závěrečnou práci v oboru politologie a afrických studií. Tobolka strávil 13 dní ve vazbě a nakonec nebyl z ničeho obviněn. 10. prosince 2015 - Na chartúmském mezinárodním letišti v Súdánu byl zatčen krátce před plánovaným odletem ze země dlouholetý pracovník organizace Hlas mučedníků Petr Jašek, který do Súdánu podle organizace přicestoval, aby se setkal s několika křesťanskými představiteli a předal jim finanční dar. Súdánští žalobci vznesli v srpnu 2016 obvinění proti Jaškovi a třem súdánským křesťanům ze sedmi přečinů, mimo jiné ze špionáže a spiknutí proti státu. Letos v lednu byl Jašek odsouzen k 20 letům vězení. V únoru súdánský prezident Umar Bašír nařídil jeho propuštění a Jašek se vrátil do České republiky. |
