Ani Francie, ani EU podle prezidenta neuzná platnost hlasování. Renzi s tímto názorem vyjádřil souhlas. Francie by také podle Hollandea v případě, že nedojde ke zmírnění krize na Ukrajině, v rámci třetí úrovně sankcí přezkoumala vojenskou spolupráci s Ruskem.
Na přímou otázku, zda by Paříž přerušila dodávky vojenského zařízení pro Rusko, Hollande podle agentury DPA odpověděl, že přerušení dodávek by bylo až třetí úrovní sankcí, a nyní "jsme stále v první úrovni".
Až doposud se Francie vyhýbala diskuzím o tom, zda by mohla pozastavit kontrakt s Ruskem z roku 2011 na dodávku dvou vrtulníkových lodí Mistral s opcí na další dvě v hodnotě 1,2 miliardy eur (32,8 miliardy korun). Dlouho diskutovaný nákup byl prvním velkým nákupem ruské armády v zahraničí od rozpadu Sovětského svazu. Rusko se rozhodlo koupit lodě kvůli napojení na vyspělé technologie. To v té době vyděsilo některé další členy Severoatlantické aliance (NATO), zvláště vzhledem k válce v Gruzii v roce 2008.
Vzájemné vztahy mezi Ruskem a Francií
První loď, Vladivostok, má Rusko obdržet v posledním čtvrtletí letošního roku. Druhou, která se jmenuje po krymském přístavu Sevastopol, by Moskva měla obdržet v roce 2016. Vladivostok již na začátku března uskutečnil testovací plavbu na moři.
Hollande rovněž prohlásil, že podle vývoje situace na Krymu v pondělí rozhodne, zda Francie odvolá dlouho plánované setkání ministrů zahraničí a obrany Ruska a Francie. Ministerské setkání je běžnou součástí vzájemných vztahů mezi Ruskem a Francií a je naplánováno na 18. března, tedy dva dny po referendu.
V pondělí by Spojené státy a Evropská unie měly zveřejnit seznam ruských vedoucích činitelů, kterým zmrazí majetek a neposkytnou jim víza. Opatření jsou součástí rostoucího tlaku západních zemí na Moskvu kvůli zásahu Ruska na ukrajinském Krymu.
